Článek
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta. Ve společném podzimním výhledu to ve čtvrtek uvedlo pět předních německých hospodářských institutů. V jarní prognóze předpovídaly růst jen o 0,1 procenta. Kvůli expanzivní fiskální politice vlády kancléře Friedricha Merze by podle výzkumníků mohlo německé hospodářství v příštím roce vzrůst o 1,3 procenta a v přespříštím o 1,4 procenta. Německo je největším obchodním partnerem České republiky.
„Německé hospodářství stojí nadále na hliněných nohách,“ uvedla hlavní ekonomka DIW Geraldine Danyová-Knedliková. „V nadcházejících dvou letech se sice citelně zotaví, vzhledem k přetrvávajícím strukturálním slabinám ovšem tato dynamika nebude mít dlouhého trvání,“ dodala.
Strany Merzovy vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se už v březnu dohodly na vzniku zvláštních fondů na obranné výdaje a na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Ze zvláštních fondů vyjdou podle pětice institutů impulzy, které se v německé ekonomice projeví, ale za delší dobu, než s jakou počítá rozpočet. „Půjčky slouží také k tomu, aby se (vláda) vyhnula konsolidaci, která by přitom byla potřebná,“ stojí ve zprávě ekonomických odborníků.
Expanzivní fiskální politika podle institutů sice podpoří hospodářské zotavení, „strukturální problémy se ale budou jen kašírovat“, protože potřebné reformy k posílení hospodářské pozice Německa nejsou v dohledu. Hospodářství podle ekonomů brzdí a nadále budou brzdit ceny energií, které jsou v mezinárodním srovnání v Německu vysoké, dále vysoké jednotkové náklady práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost.
Oživení v následujících letech čeká podle výhledu především sektor služeb, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se projeví jen mírně. Důvodem je nadále klesající poptávka po německém zboží v zahraničí, za což mohou kromě klesající konkurenceschopnosti také vyšší cla. Export tak nebude hospodářský růst pohánět tak silně jako v minulosti.
S oživením německého hospodářství by se mohla zlepšit situace také na trhu práce. Podle institutů to spolu s rostoucími reálnými příjmy podpoří soukromou spotřebu. „Spotřebitelské ceny vzrostou ve sledovaném období předběžně o zhruba dvě procenta,“ uvedly instituty.
„Celkově je hospodářský vývoj v Německu vystaven značným rizikům,“ uvedly na závěr svého výhledu instituty. Počítají mezi ně obchodní spor Evropské unie se Spojenými státy, který má podle nich „velký potenciál eskalovat“. „Německo stojí v hospodářské politice na rozcestí,“ dodali ekonomové z pěti ústavů.
Německé hospodářské instituty vydávají svou společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Spolupracuje na ní Německý institut pro výzkum hospodářství (DIW), Institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství, Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle a RWI-Leibnizův institut pro hospodářský výzkum.
