Článek
Prognózy hospodářského růstu se zhoršují a negativním revizím ještě nemusí být konec. Na jaře důležité tuzemské instituce očekávaly, že letošní nárůst hrubého domácího produktu (HDP) napřesrok ještě posílí a bude zrychlovat i v dalších letech. Minulý čtvrtek však Ministerstvo financí následovalo prognózu České bankovní asociace, podle níž sice zdejší ekonomika letos vyroste o 2,1 procenta, napřesrok však tempo zpomalí přesně na dvě procenta.
Změnu vysvětlil ředitel odboru hospodářské strategie David Prušvic tím, že právě v příštím roce Česko nejvíc pocítí zavedení patnáctiprocentních amerických cel na zboží z Evropy. Dopad obchodních bariér z dílny prezidenta Donalda Trumpa však nemusí být zásadní, protože „pozitivním impulzem by měl být schválený fiskální a daňový balíček v Německu“, dodávají experti Stanjurova ministerstva.
Sázka na Německo však velmi pravděpodobně nevyjde. V pátek totiž zveřejnil Spolkový statistický úřad revizi německého hospodářského růstu za druhé čtvrtletí, podle kterého se největší evropská ekonomika propadla o 0,3 procenta. Přitom podle předchozích propočtů byl pokles jen o 0,1 procenta. „Korektura o 0,2 procenta nevypadá jako něco významného. V přepočtu na celou ekonomiku však jde o miliardy,“ upozornil Süddeutsche Zeitung v článku „Překvapivě slabí“ (titulek z tištěných novin). Hůře, než se dosud předpokládalo, na tom byl zvláště průmysl, protože se nedařilo exportovat jeho výrobky, navíc firmy z obavy před dalším vývojem omezily investice.
To znamená, že nejvíc bylo zasaženo odvětví, jehož výpadek se automaticky přesouvá do Česka. Stejně jako loni tvořily i v prvním pololetí roku 2025 výrobky českých továren pro Německo 32 procent celkového exportu, dalších 21 procent firmy vyvezly do čtyř zemí rovněž závislých na Německu, tedy na Slovensko, do Polska, Rakouska a Maďarska.
Proto může i Čechům mluvit z duše postesknutí komentátora Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého byla čísla německého statistického úřadu „čárou přes rozpočet“, tedy přes marnou naději, podle níž „ani celní potíže nezabrání aspoň opatrnému růstu“. Jinými slovy, revidovaná data potvrzují „mizerný stav celého hospodářství“ a poměry rychle zlepšit nepůjde, protože se hlavní dopad Trumpových cel teprve projeví.
Je pravda, že v příštím roce mohou pomoci státní investice do zbrojení, energetiky a dopravy, financované z fiskálního balíčku kancléře Friedricha Merze. Ani tato vyhlídka však zhoršování nálady ekonomů nezastavila. Německá centrální banka už odhadla, že tamní ekonomika bude stagnovat i ve třetím čtvrtletí. „Pro celý letošní rok počítá většina institucí se stagnací nebo dokonce s minimálním růstem, ale tváří v tvář nejistotám v zahraniční politice je také možné, že hrubý domácí produkt letos poklesne potřetí v řadě,“ připomíná Süddeutsche Zeitung, že celoroční pokles HDP o 0,9 resp. 0,5 procenta zažilo Německo už v letech 2023 a 2024. Odhad nárůstu v příštím roce snížila většina prognostiků těsně nad jedno procento.
Nestabilitu Německa zdůrazňuje nerozhodnost při hledání viníka. Podle kritiků současné vlády může za nečekaně hluboký pokles ve druhém čtvrtletí okolnost, že nový Merzův kabinet dosud nic nepředvedl. Podle příznivců nového kancléře ovšem za všechno může předchozí vláda Olafa Scholze.
Deník FAZ jako jeden z mála navrhuje aspoň nějaké východisko. Připomíná období před první světovou válkou, kdy se světové hospodářství dokázalo se zvyšováním cel vypořádat technologickým pokrokem, který výrazně snížil výdaje za transport po moři i železnici. Tentokrát to znamená využít „digitální revoluci“ při organizaci výroby a prodeje, případně více exportovat služby, které americká cla tolik nezasáhla. „Trump může způsobit škody globalizaci, ale sám je neodstraní,“ upozorňuje FAZ, že zlepšit poměry může jenom větší nasazení v Německu i v dalších evropských zemích.
