Článek
Do Vagnerovy skupiny nastoupil drobný zločinec a zloděj Andrej Medveděv v červenci. Rozhodl se dobrovolně a k žoldákům, které řídí ruský byznysmen Jevgenij Prigožin, se přidal hned po propuštění z vězení. Smlouvu podepsal na čtyři měsíce.
Když však kontrakt vypršel, bylo mu řečeno, že musí zůstat.
S pomocí ostatních bojovníků se mu nakonec podařilo uprchnout. Skryl se v Rusku, odkud v prosinci zveřejnil video, které odhalilo brutalitu Vagnerovy skupiny. (Podrobnosti v přiloženém textu.)
Připomeňte si
Video zachycuje otřesné praktiky žoldácké skupiny. Její zakladatel a blízký Putinův souputník Jevgenij Prigožin k násilí vzkázal, že by se záznam měl jmenovat „Pes si zasloužil psí smrt“. Později se od vraždy distancoval.
Medveděv si byl vědom, že po tomhle už v Rusku dlouho zůstat nemůže.
Vagnerovci totiž podle jeho slov provozují speciální jednotku nazývanou Med, jejímž úkolem je právě vystopovat dezertéry a následně prosadit „spravedlnost“.
„Byl jsem ve velkém nebezpečí. Kdyby mě zajali, zabili by mě, nebo ještě hůř,“ prohlásil Medveděv v rozhovoru pro lidskoprávní skupinu Gulagu.net.
Moc dobře věděl, o čem mluví. On sám vedl jednotku v okolí Bachmutu na Donbase a jeden z bojovníků pod jeho vedením Jevgenij Nužin uprchl. V listopadu byl předán zpět vagnerovcům při výměně zajatců a následně byl zavražděn jedním ze žoldáků, který mu rozbil hlavu perlíkem.
Medveděv, bývalý velitel jedné z jednotek ruských žoldnéřů, se proto rozhodl uprchnout do Norska, píše deník The Telegraph.
V pátek kolem druhé hodiny ráno přelezl dva ploty z ostnatého drátu na rusko-norské hranici v Arktidě a přeběhl zamrzlou řeku Pasvik.
Vagnerova skupina
- Vagnerova skupina byla poprvé vyslána do akce v roce 2014 během anexe Krymu. Rusko konstantně popírá, že má jakékoliv vazby na tuto organizaci, avšak mnohá vyšetřování ukázala opak.
- Jedná se o žoldáckou polovojenskou organizaci, která čítá asi pět tisíc vojáků, jak píše BBC. Její zakladatel Dmitrij Utkin, řečený Vagner, byl známým sympatizantem nacistické ideologie.
- Militantní skupina se účastnila ruských vojenských operací na Krymu, v Africe, v Sýrii, v Mali a také na Ukrajině. Skupina čelí mimo jiné obviněním ze strany OSN z násilí páchaného na civilistech v Mali. Aktuálně se prošetřují její aktivity na Ukrajině, přičítá se jí např. masakr civilistů v Buče.
Cesta ke svobodě skrze nejpřísněji střeženou oblast světa
Zamrzlá pustina, která odděluje Ruskou federaci od Norska, je zároveň místem, kde se střetávají hranice Ruska a Severoatlantické aliance. Jde tak o jednu z nejpřísněji střežených oblastí na světě. Hranici lemují strážní věže vybavené světlomety a kolem pravidelně hlídkují ozbrojení strážci se psy.
„Slyšel jsem za sebou štěkot. Rozsvítily se reflektory a začali po mně střílet,“ popsal Medveděv. „Zrovna jsem běžel směrem k lesu,“ doplnil.
Medveděv uvedl, že ruští pohraničníci sledovali jeho stopy co nejdál to šlo a pak na něj nasadili psa. „Utíkal jsem směrem ke světlům domů, které jsem viděl. Mohlo to být tak dva nebo dva a půl kilometru. Jen jsem běžel, běžel a běžel,“ tvrdil. „Bál jsem se ohlédnout, že uvidím toho psa. Ale zřejmě se někde ztratil,“ myslí si.
Když dezertér dorazil do obydlené oblasti, zabouchal na první dveře, jež viděl, a požádal o pomoc. „Jsem tak vděčný, že jsem tady. Tak vděčný všem lidem, kteří mi pomohli,“ uzavírá.
Vagnerovci tlačí Ukrajince
Rusko přišlo o Cherson, ale ne o mnoho vojáků a techniky, nasvědčují informace o průběhu ústupu invazních sil z tohoto města. Jinde pokračují tuhé boje, zhoršila se mimo jiné situace obránců vagnerovci dobývaného Bachmutu.
Vagnerova skupina, před kterou Medveděv utekl, dříve působila hlavně v Sýrii a Africe. Do povědomí veřejnosti se dostala v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy naverbovala tisíce trestanců a poslala je na frontu podpořit ruskou invazi.
Stejně jako běžná armáda i tato skupina žoldnéřů ale utrpěla velké ztráty a bude pro ni nezbytné zahájit další nábor ve věznicích, aby zaplnila mezery.
Jeden ze zájemců o členství je třeba Michail Popkov, přezdívaný Angarský maniak. Sloužil jako policista a ochranka na Sibiři a ruském Dálném východě, kde v letech 1998 až 2010 znásilnil a zabil asi třiaosmdesát žen.
„Neváhal bych se připojit,“ řekl v neděli podle The Telegraph ruské televizi. „Jsem sice ve vězení už deset let, ale myslím, že bych si velice rychle vzpomněl, jak se to dělá,“ uzavřel.
