Hlavní obsah

Když už ani hladové děti nemají sílu plakat. Roh Afriky zabíjí klimatická krize

Natálie Sousa
redaktorka
Foto: Saddam Mohamed / CARE

Sucho v Rohu Afriky je nejhorší za uplynulých 40 let, varují experti i humanitární pracovníci.

Reklama

10. 10. 2022 6:30

ANALÝZA. Klimatická změna tvrdě dopadá na region Afrického rohu. Jak popsali pro Seznam Zprávy pracovníci přímo z terénu, bezprecedentní sucho a absence dešťů představují pro životy Somálců a Etiopanů katastrofu.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se dočtete v analýze

  • Roh Afriky se potýká s nejhorším obdobím sucha za uplynulých čtyřicet let.
  • Region se aktuálně připravuje na již pátou sezónu bez dešťů, který je zásadní pro tamní zemědělství, jež stojí na krátkých, ale intenzivních obdobích dešťů. Ty ale již několikátou sezónu nepřichází.
  • Vyprahlá země a sucho mají fatální důsledky jak pro tamní zemědělství, tak pastevectví, které pro místní často slouží jako jediný zdroj obživy.
  • Podle expertů je na vině působení lidí v souvislosti s klimatickou změnou.

„Somálsko je na pokraji hladomoru,“ konstatoval v somálském Mogadišu na začátku září zděšený šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Martin Griffiths. „V uplynulých dnech jsem byl hluboce otřesen z míry bolesti a utrpení, kterému tolik Somálců čelí,“ řekl, když reagoval na návštěvu města Baidoa, kde se setkal s uprchlíky, kteří prchají před bezprecedentním suchem. Místo popsal jako „epicentrum humanitární krize“.

Země Rohu Afriky se kvůli absenci dešťů již čtyři sezóny v řadě potýkají s rekordním suchem, jehož dopady ohrožují miliony lidí. Nejhůře je na tom Somálsko, kde experti varují pro následující období i před hladomorem.

Pro kontext, při posledním hladomoru v Somálsku zemřelo přes čtvrt milionu lidí, z toho polovina dětí mladších pěti let, uvádí britská BBC. Humanitární organizace tak varují, že pokud světové společenství tomuto regionu nepomůže, může se od října do prosince pravděpodobně ještě horší scénář opakovat.

„Žádné dítě, které jsem viděl ve zdravotnickém centru v nemocnici v Banadiru, se nedokázalo smát… Jen málo z nich dokázalo plakat. A když jsme odešli, zjistili jsme, že když dítě pláče, existuje šance, že přežije. Děti, co nepláčou, o ty bychom se měli strachovat,“ řekl dále Griffiths.

Somálsko není jediné. Kritická situace panuje i v sousední Etiopii a části Keni. Jen v těchto třech zemích potřebuje pro život ohrožující podvýživu urgentní péči přes 1,8 milionů dětí. Další miliony lidí se potýkají s určitou formou potravinové hrozby.

Jak vypadá situace přímo na místě? Své zkušenosti sdílelo se Seznam Zprávami několik pracovníků humanitárních organizací přímo z místa.

Evropané potravinami plýtvají

Podle nedávno vydané zprávy nizozemské neziskové organizace Feedback EU se na území Evropy ročně vyplýtvá 153,5 milionů tun potravin. To je téměř o polovinu (88 milionů tun potravin) více, než kolik uváděly předchozí výzkumy.

Je to jen horší, potřebujeme větší podporu

„Situace se zhoršuje každý den. Děláme maximum, ale stále to není dost… Potřebujeme větší podporu a více finančních zdrojů od komunity dárců… Snažili jsme se na tuto situaci upozorňovat minimálně rok, ale společnost nás začíná slyšet až teď,“ popisuje pro Seznam Zprávy Walter Mawere, humanitární pracovník z organizace CARE, která působí na několika místech Somálska.

Bezútěšnou situaci pro Seznam Zprávy popisuje i humanitární zástupce organizace Lékařů bez hranic v Somálsku Djoen Besselink. I ti v zemi působí na několika místech a zaměřují se především na péči o matky a děti. „Přijatých dětí přibývá. Každý týden je jich kolem 700, přičemž polovina je podvyživená závažně. Je to extrémně náročná situace,“ říká Besselink. „Ale zásadní je také to, že nevíme, co se děje na místech, kde nejsme,“ vypráví.

Oba pracovníci se shodují, že v případě Somálska jde nejen o krizi potravinovou, ale o několik dalších najednou, které pak mají katastrofální následky.

„Představte si, že jste na místě, kde vypuknou spalničky a zároveň cholera – to vše na jednom místě. A je to přímo před vámi. Nikdy jsem neviděl na misi 800 dětí, které by byly každý týden přijaty s podvýživou. A když mluvím o podvýživě, mám na mysli ty obrázky, které znáte – děti s ručkami tenkými jak pastelky. Je strašně těžké vidět utrpení tohoto rázu,“ popisuje Besselink místní realitu.

Foto: Saddam Mohamed /CARE

Matka se sedmiměsíční dcerou v somálském zdravotnickém centru Kismayo. Přítomný zdravotník testuje, jakým stupněm podvýživy dítě trpí.

Přestože za krizi mohou podle odborníků i humanitárních organizací přímo působících v terénu dopady klimatické změny, zoufalou situaci prohlubují i další faktory.

Válka na Ukrajině – podobně jako v jiných částech světa – například už tak těžce zkoušenými Somálcům zvýšila ceny energií, paliva, a tím pádem i základních potravin. Země se navíc zcela nevzpamatovala z dopadů pandemie covidu-19 a tamní zemědělství v posledních letech oslabily invaze sarančat, uvádí Mawere.

Analogie chudoby

„Somálští pastevci jsou závislí na chovu velbloudů a koz,“ říká Walter Malware, humanitární pracovník organizace CARE. Pokud neprší a je sucho, dobytek se nemá kde pást. „Potkal jsem rodiny, co měli 500 koz nebo 50 velbloudů. Některé přišly třeba o polovinu, nebo i o všechna zvířata. Přišly tak také o maso a mléko, které dále prodávaly, nebo se jím živily, takže přišly o živobytí. Co vám pak zbývá? Opustíte domov a hledáte útočiště v kempech pro uprchlíky. Jste odkázaní na dodávky potravin a vody, která není. Zatímco dříve ženy chodily pro vodu třeba kilometr, dnes už jich musí ujít i pět,“popisuje realitu mnoha rodin.

Foto: Saddam Mohamed / CARE

Kvůli suchu v Rohu Afriky musely své domovy opustit stovky tisíc lidí.

Podobnou analogii osobních tragédií Seznam Zprávám vypráví i pracovník Zbyněk Wojkowski humanitární organizace Adra, která působí v Etiopii.

„Lidé by tu (za normálních okolností), což je dáno především podmínkami, konzumovali maso a mléko od vlastního dobytka. K tomu, jelikož není moc možnost co pěstovat, by konzumovali luštěniny, těstoviny a rýži, která se dováží, nebo chleba, co si dělají z kupované mouky. Když to ale teď nemají, nejedí i několikrát denně,“ popisuje.

„Čím méně jíte, především děti do pěti let, tím větší je riziko, že chytíte spalničky nebo choleru. Je to cyklus, který všechno zhoršuje. Představte si, že tu není dostatek zdravotních zařízení, kam by lidé došli, takže i to nejmenší onemocnění vás poznamená. Víme o lidech, co jsou na pochodu i 20 hodin a tři dny nejí,“ sdílí své zkušenosti Djoen Besselink z Lékařů bez hranic.

Zoufalí lidé tak často migrují do měst, což může vygradovat v nepokoje, nebo destabilizovat stát, zdůrazňuje další úskalí Wojkowski.

Etiopie nezůstává pozadu

S potravinovou krizí, byť zatím ne takového rozsahu, se potýká i jih a sever sousední Etiopie. Podporu zde potřebuje až 20 milionů lidí, uvádí červnová zpráva OSN.

Ani tady totiž neprší, přibližuje pro Seznam Zprávy humanitární pracovník Zbyněk Wojkowski z organizace Adra. Česká pobočka této mezinárodní organizace do roku 2020 působila v regionu Somali sousedící právě se Somálskem.

„Není sice standardem, že by se lidé stravovali třikrát denně jako u nás, ale najednou je běžné, že lidé jedí jen jednou denně, nebo některé dny vůbec. Potom jsou nuceni hledat alternativy. Vaří listy trávy, stromů a kořínky, co nemají výživovou hodnotu. To pak dopadá na jejich zdraví,“ popisuje Wojkowski realitu milionů Etiopanů.

Kdo je v největším ohrožení?

Probíhající krize podle humanitárních pracovníků dopadá zásadně na dívky.

„Jsme svědky toho, že jsou místní dívky kvůli tomu, že jejich rodiny nemají peníze, odhlašovány ze škol jako první. Některé se místo toho musejí vdát, jiné pomáhají v domácnosti. To má také další dopady. Přibývá například případů genderového násilí vůči dívkám a ženám,“ upozorňuje na jedno z mnoho úskalí Mawere.

Pokud bude krize trvat, hrozí v Rohu Afriky až 3,5 milionům dětí, že budou muset opustit školní systém, varovala dále na konci září OSN.

„V Somali prší vydatně jen dvakrát do roka, což zhruba představuje dva měsíce v roce; zbylých deset měsíců místní jen čerpají vodu z povrchových zdrojů. Z tůní. Řeky tam nejsou,“ vysvětluje dále. Právě tyto vodní nádrže pomáhala česká organizace místním až do roku 2020 stavět a asistovala při dovozu vody.

Foto: Z archivu poskytnutého humanitární organizací Adra, o.p.s.

Zastřešené nádrže na vodu, kam přes jednoduchý filtr v době dešťů stéká voda.

„V Etiopii to do stejné fáze jako v Somálsku zatím nedošlo. Sucho tu není tak hrozné. Také tu lépe funguje stát a je tu lepší bezpečnostní situace pro poskytování humanitární pomoci. Ale kdyby se příliv pomoci snížil, země by se mohla přiblížit scénáři ze Somálska,“ dodává Wojkowski.

Potravinová krize hrozí i severu Etiopie. Zde se tak nicméně děje hlavně kvůli probíhajícímu konfliktu etiopské vlády s tigrajskými povstalci.

Co se děje na severu Etiopie?

Konflikt začal v roce 2020. Válka v této druhé nejlidnatější zemi Afriky už připravila o život tisíce lidí a téměř dva miliony Etiopanů musely kvůli bojům opustit své domovy.

Mezinárodní pomoc nesmí polevit

Svět by v poskytování finanční pomoci, která jedině může bezprostředně zachránit životy lidí v regionu, neměl polevovat, shodují se humanitární pracovníci.

„Vyspělý svět produkuje nejvíce uhlíkových emisí, což vede k zvyšování teplot. Země jako my k tomu přispívají jedním procentem, ale teď trpíme,“ zmiňuje jeden důvod, proč bych měl svět Somálsku pomoci, Mawere. „Nejhorší je pro mě vidět, jak trpí rodiny kvůli tomu, že nemají jídlo. Žijeme v roce 2022 a hlad by mělo být něco, co už je dávno minulostí.“

Na globální solidaritu apeluje i Besselink z Lékařů bez hranic: „Potřebujeme finance ze zahraničí a zapojení významných aktérů. Je třeba reagovat. Peníze, co jdou na umírající děti, sice nezmění kontext země, nezlepší bezprostředně ekonomiku, ale zachrání životy.“

Jak reaguje svět?

Humanitární výzva OSN ve výši 1,46 miliardy dolarů (35,8 miliardy korun) pro Somálsko je zatím financována ze 70 procent.

Světový potravinový program (WFP) na začátku září uvedl, že se mu podařilo dostat v Somálsku k rekordnímu 3,7 milionu lidí.

Kvůli rostoucím a na sebe se vrstvícím problémům nicméně peníze, které by dříve stačily, v aktuálním kontextu nestačí. Míru finančních prostředků je proto nutné podle humanitárních pracovníků zvýšit.

Lidé z terénu nadto upozorňují, že velkou pozornost dárců a mezinárodní komunity na sebe nyní strhává válka na Ukrajině. „Když začala krize na Ukrajině, pozornost světa se přesunula tam a přestala se soustředit na Somálsko,“ říká pro Seznam Zprávy Mawere. „Nesmíme čekat, musíme zasáhnout hned, jinak ztratíme všechno, co jsme v uplynulých deseti letech dokázali,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované