Hlavní obsah

KLDR hrozila jadernou zbraní a odpálila rakety k obydlenému ostrovu

Foto: Profimedia.cz

Muž z ostrova Ullung-do sleduje na obrazovce odpálení severokorejské rakety. Foceno 2. listopadu.

Reklama

Obyvatelé jihokorejského ostrova Ullung-do měli perné ráno. Kolem deváté se rozezněly sirény a stanice po celé zemi přerušily vysílání. Že nešlo o cvičení, ale skutečně na ně letěly rakety z KLDR, se dověděli až později ze zpráv.

Článek

„Když začala houkat siréna, dostali jsme z vládního počítačového systému zprávu, že se jedná o ‚skutečnou situaci‘, nikoli o falešné cvičení,“ uvedl Chung Young-hwan, místní úředník na ostrově Ullung.

„Všichni jsme sešli do evakuačního místa v suterénu. Do budovy jsme se vrátili potom, co jsme asi v 9:15 slyšeli, jak projektil dopadl do moře,“ popsal agentuře Reuters jeden z obyvatelů ostrova.

Jiní čekali v podzemních krytech, dokud nedostali aktuální informace.

Že šlo o severokorejské rakety, se lidé dověděli až později ze zpráv.

Jedna ze severokorejských raket dopadla do moře pouhých 57 kilometrů východně od turistického pobřežního města Sokčcho. Další raketa spadla 167 kilometrů od okresu Ullung, řídce osídlené ostrovní oblasti u východního pobřeží Jižní Koreje. Třetí pak do mezinárodních vod pouhých 26 kilometrů jižně od faktické mezikorejské námořní hranice, uvedli úředníci.

Jihokorejské obranné složky ihned svolaly brífink, kde oznámily, že Severní Korea odpálila více než 10 raket různých typů na obou stranách Korejského poloostrova. Odborníci zatím přesně neurčili typy severokorejských střel, nejméně sedm z nich však byly balistické.

Sever rovněž vypálil asi 100 dělostřeleckých střel a raket do „nárazníkové zóny“ severně od východní námořní hranice, uvedli úředníci.

Jihokorejská armáda to nenechala bez odpovědi. Do mezinárodních vod nedaleko vlastního území odpálila tři rakety země-vzduch „jako varování“.

„Odpal severokorejské rakety je velmi neobvyklý a nepřijatelný, protože poprvé od rozdělené Korejského poloostrova dopadla do blízkosti jihokorejských teritoriálních vod jižně od severní hraniční linie,“ uvedl Kang Šin-čchul, šéf operací Sboru náčelníků štábů. „Naše armáda bude reagovat rozhodně,“ dodal.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nařídil „urychleně přijmout přísná opatření, aby Severní Korea za svou provokaci zaplatila jasnou cenu“, stojí v prohlášení jeho úřadu.

Taková varování jsou v Jižní Koreji, kde se o odpalech severokorejských raket ve zpravodajství téměř už nemluví, velmi neobvyklá.

Celá Jižní Korea navíc aktuálně truchlí nad smrtí nejméně 156 mladých lidí, kteří v sobotu zemřeli při davové tlačenici během oslav Halloweenu. Prezidentská kancelář uvedla, že načasování odpálení raket „jasně odhalilo pravou tvář severokorejského režimu a jeho pohrdání lidskostí a humanitou“.

Halloweenská tragédie

„Myslel jsem, že teď už nebudu mít žádné starosti, protože všechny své děti už jsem vychoval. Teď ale nevím, jak žít,“ popisuje osmapadesátiletý Kim, zatímco čeká v pohřební síni univerzitní nemocnice v Mokdongu Ewha. Jeho pětadvacetiletá dcera se stala jednou z více než 150 obětí sobotní noční tlačenice v Soulu. Zemřela v den jeho narozenin.

Mezi Severem a Jihem to vře roky, poslední měsíce jsou však extrémní. V úterý Severní Korea hrozila, že použije jaderné zbraně a donutí tak USA a Jižní Koreu „zaplatit tu nejhorší cenu v dějinách“.

Ze zpráv amerických tajných služeb vyplývá, že se KLDR připravuje na svůj první test jaderných zbraní od roku 2017.

Severní Korea se dožaduje okamžitého ukončení společného vojenského cvičení USA a Jižní Koreji. Země v pondělí zahájily Vigilant Storm, jedno z největších společných vojenských leteckých cvičení, při němž stovky letadel 24 hodin denně předvádějí simulované útoky. Událost, které se účastní více než 240 letounů včetně moderních „neviditelných“ stíhaček, je prvním velkým cvičením svého druhu za posledních pět let.

Na začátku října Washington poblíž Korejského poloostrova umístil svou letadlovou loď USS Ronald Reagan s jaderným pohonem, což bylo všeobecně přijato jako varování Severu.

Soul uvedl, že toto „vzácné“ nasazení ukázalo „odhodlání jihokorejsko-americké aliance tvrdě reagovat na jakékoli severokorejské provokace“. Letadlová loď v současné době provádí letové operace ve Filipínském moři.

Pchjongjang se na oplátku chlubil „simulací“ jaderného útoku na Jih. Prý byla úspěšná – KLDR „zasáhla“ jihokorejské vojenské základny, přístavy a letiště. Rakety prý byly určeny k nesení taktických jaderných zbraní.

Ve středu přešla plamenná rétorika KLDR „jen“ v další raketový test. Za letošní rok KLDR odpálila rekordních 50 balistických raket – v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, které zemi zakazují testování balistických raket a jaderných zařízení.

Až do středečního rána však žádná z nich nezamířila až k jihokorejskému území a nevyvolala veřejný poplach. Nálada na Korejském poloostrově tak dál houstne.

Jaderné vyhrožování

Severní Korea se v září prohlásila „nezvratnou“ jadernou velmocí. Vůdce Kim Čong-un nechal revidovat zákony, které mu umožňují použít jadernou zbraň preventivně. Dříve na to měl právo pouze v reakci na útok.

V Jižní Koreji tak přemýšlejí, jak se severokorejským provokacím bránit. V kombinaci s nevyzpytatelností Kim Čong-una tato otázka na Jihu zesílila volání po jaderném potenciálu.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění pořízení vlastních jaderných zbraní fandí 71 procent Jihokorejců.

Průzkum

Mít za souseda Kim Čong-una si vybírá svou daň. Většina dotázaných Jihokorejců je pro pořízení vlastního jaderného arzenálu. Zároveň vyjádřili touhu rozhodovat v této otázce sami – tedy bez USA.

Stále častěji se k debatám o jaderném zbrojení přidávají jihokorejští představitelé. Ty navíc zajímá, zda by Jižní Koreji přišly v případě nouze na pomoc Spojené státy. Někteří pochybují a žádají razantnější řešení.

„Buď bude americké jaderné odstrašování hrozivé a důvěryhodné, nebo si Jižní Korea pořídí vlastní jaderné zbraně,“ řekl nedávno deníku Financial Times bývalý velitel jihokorejských speciálních sil Čun In-bum. „Nikdy jsem nepochyboval o americkém vojákovi. Byl bych však blázen, kdybych svěřil bezpečnost svého národa do rukou amerického politika,“ dodal.

Zdá se, že s tím souhlasí stále více západních analytiků i samotných Jihokorejců.

Studie, kterou v únoru zveřejnila Chicagská rada pro globální záležitosti, také ukázala, že Jihokorejci touží po „nezávislém arzenálu“ a větší autonomii v otázce, jak a kdy budou jaderné zbraně jejich jménem nasazeny.

Nevratný status jaderných zbraní

Severní Korea schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, informovala s odkazem na severokorejská státní média agentura Reuters. Podle vůdce KLDR Kim Čong-una je tento status nevratný a znamená to, že se jeho země do budoucna nebude účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.

Středeční incident byl nejodvážnějším raketovým testem Severní Koreje od 4. října, kdy odpálila balistickou raketu středního doletu, která přeletěla nad severním Japonskem. Raketa doletěla dále než jakákoli jiná, kterou Severní Korea testovala.

Ačkoli Jih uvedl, že je střílení raket přes námořní hranici ojedinělé, Koreje si v minulosti takto vyměňovaly dělostřeleckou a kulometnou palbu.

Letecký poplach na Ullung-do oživil vzpomínky na smrtící ostřelování ostrova Jon-pchjong ze strany Severu v roce 2010, tehdy zahynuli čtyři lidé a dvacet utrpělo zranění. Ostrov leží mnohem blíže k Severu, ale jen několik kilometrů od západní námořní hranice, kterou Jihokorejci nazývají Severní hraniční linií. Tu ale Sever neuznává.

Analytici však poznamenali, že na rozdíl od roku 2010 Sever nyní otevřeně vyhrožuje použitím jaderných zbraní.

„Dnešní severokorejský test byl předvídatelný v tom, že k němu došlo během společného vojenského cvičení Jižní Koreje a Spojených států, ale šokující v tom, že raketa letěla směrem k ostrovu Ullung,“ řekl pro The Guardian Lee Byong-chul, odborník na Severní Koreu z univerzity Kyungnam v Soulu. „Severní Korea neustupuje od své mocenské konfrontace s USA a Jižní Koreou. Pravděpodobně budeme svědky dalšího napětí,“ dodal.

Reklama

Doporučované