Článek
Peking si je už několik let vědom, že své největší bohatství do přepravních kontejnerů nenacpe.
Evidentní je to minimálně od minulých prázdnin. Deník The Wall Street Journal tehdy popsal případy, kdy čínské ministerstvo obchodu požadovalo od firem ze sektoru vzácných zemin seznamy technických expertů. Chtělo znát jejich specializace, vzdělání, osobní údaje a výzkumnou minulost.
V době vyostřeného obchodního a technologického soupeření mezi USA a Čínou si tak Peking podle zdrojů deníku vytvářel katalog lidí disponujících klíčovým know-how.
Někteří experti navíc museli odevzdat cestovní pasy zaměstnavatelům nebo místním úřadům, aby nemohli bez povolení vycestovat. WSJ přímo psal, že cílem bylo zabránit úniku odborných znalostí do zahraničí.
Čínská ochrana strategických odvětví se tak posouvá od samotných surovin přes technologie potřebné k jejich zpracování až ke klíčovému a těžko nahraditelnému článku řetězce – lidem, kteří vědí, jak je skutečně používat.
Nyní má Peking další právní nástroj, jak takové know-how udržet uvnitř země.
Cestování jako ohrožení národních zájmů
Nová pravidla pro vstup a výstup ze země, která začala platit 15. září, poprvé výslovně propojují zákaz vycestování s exportní kontrolou a technologickou bezpečností.
Čínskému občanovi mohou úřady zabránit v odjezdu ze země, pokud poruší předpisy o exportních kontrolách nebo dovozu a vývozu technologií způsobem, který podle nich může ohrozit průmyslovou či technologickou bezpečnost země.
Problém je však ve formulaci „může ohrozit“. Úřadům dává poměrně široký prostor pro její výklad. Například může být obtížné předem odhadnout, na koho se opatření vztáhne. V určitých případech úřady ani nemusí dotčenému člověku oznámit, proč mu odjezd zakázaly, pokud by podle nich takové sdělení ohrozilo národní bezpečnost nebo trestní vyšetřování.
„Vzhledem k tomu, jak široce se dnes definuje pojem národní bezpečnost, se člověk může snadno ocitnout v situaci, kdy se na něj budou vztahovat zákazy, aniž by mu byly zaručeny byť jen tyto základní procesní záruky slíbené v textu,“ řekl pro agenturu AP právník Mark Jia z Georgetownské univerzity.
Takový krok navíc posiluje kontrolu Pekingu nad občany. Podle Toma Kellogga z Centra pro asijské právo jsou rozšiřující se cestovní omezení „velmi znepokojivá“ a odrážejí „rostoucí ideologickou kontrolu pod vedením čínského vůdce Si Ťin-pchinga“, která připomíná éru Mao Ce-tunga.
Za jeho režimu byla Čína od světa do značné míry odříznutá. Mezinárodní cestování se stalo součástí života běžných Číňanů až v 90. letech po sérii reforem a otevírání se světu. Nově zavedená cestovní omezení tak dle Kellogga „vyvolávají vzpomínky na tuto bolestnou éru“.
Know-how jako technologie
Čínské ministerstvo obchodu nechápe „technologie“ jen jako zařízení nebo výrobní dokumentaci. Za „vývoz technologie“ považuje její přenos do zahraničí prostřednictvím obchodu, investic nebo ekonomické a technologické spolupráce. Zakázané technologie se nesmějí vyvážet vůbec, u omezených je potřeba licence.
Seznam takto chráněného know-how Peking v posledních letech rozšiřuje. V prosinci 2023 zakázal vývoz technologie pro výrobu některých magnetů ze vzácných zemin, v červenci 2025 přidal také postupy pro výrobu některých katodových materiálů do lithium-iontových baterií, včetně fosforečnanu lithno-železnatého, známého pod zkratkou LFP. Rozšířil zároveň kontrolu nad některými technologiemi používanými při získávání a zpracování lithia.
Desítky let Čína budovala rozsáhlý zpracovatelský průmysl a díky němu získala nejen výrobní kapacity, ale také soustředila značnou část praktického know-how.
Zatímco ostatní země se nyní snaží vlastní dodavatelské řetězce znovu budovat, jednou z překážek zůstává právě nedostatek zkušeností s komplikovaným oddělováním jednotlivých prvků a výrobou vysoce výkonných magnetů.
Čína přitom nadále zpracovává výraznou většinu světových vzácných zemin. Podle údajů citovaných Reuters její podíl na jejich rafinaci dosahoval v roce 2025 zhruba 85 procent.
AI
Že Peking podobně přemýšlí i o jiných strategických oborech, což letos ukázal případ společnosti Manus.
V březnu čínské úřady zakázaly opustit zemi dvěma spoluzakladatelům AI startupu - generálnímu řediteli Siao Chungovi a hlavnímu vědci Ťi I-čchaovi. Stalo se tak v době, kdy Peking prověřoval plánované převzetí společnosti.
Muži se podle Financial Times mohli volně pohybovat po Číně, nikoli ale vycestovat do zahraničí. Regulační orgány v té době prověřovaly, zda převzetí Manusu americkou Metou neporušilo pravidla pro zahraniční investice a exportní kontroly.
Čína nakonec obchod v dubnu zablokovala, což některá média dávají přímo do souvislosti s rostoucí snahou Pekingu zabránit odlivu klíčových technologií a technických znalostí v době, kdy soupeření se Spojenými státy zasahuje stále více také umělou inteligenci.
Zákazy
Zákazy vycestování se netýkají jen výše popsaných odvětví. Novináři britské stanice BBC zpovídali jistého zaměstnance státní finanční instituce v Pekingu, podle kterého mají jeho kolegové odevzdávat pasy a žádat o povolení k cestám do zahraničí již dlouho.
Dvaatřicetiletý muž uvedl, že nadřízení jim ústně připomínají, že „citlivé země, jako je Japonsko, jsou rozhodně tabu“.
Rozsah využívání zákazů vycestování podle dostupných dat v posledních letech výrazně roste. Organizace Safeguard Defenders našla v databázi zveřejněných rozsudků čínského nejvyššího soudu za rok 2016 jen 89 rozhodnutí, v nichž se zákaz vycestování zmiňoval. Za rok 2025 jich bylo 188 760.
Nejde ovšem o počet lidí se zákazem vycestovat – jeden rozsudek může zahrnovat více osob a jeden člověk se naopak může objevit v několika rozhodnutích. Výrazný je i podíl takových zmínek mezi publikovanými občanskoprávními rozsudky: z přibližně 0,23 procenta v roce 2019 vzrostl na 7,3 procenta v roce 2025.
Čínské úřady odmítají, že by nová pravidla znamenala plošné omezení zahraničních cest. Podle jejich výkladu mají mířit především na porušování zákonů, bezpečnostní rizika a nelegální přeshraniční aktivity, nikoli na běžné občany cestující do zahraničí z legitimních důvodů.
