Hlavní obsah

Kolik životů si vzal Stalinův pohřeb? Odpověď chybí i po 70 letech

Foto: Profimedia.cz

Vystavené tělo Josifa Stalina v moskevském Domě odborů v březnu 1953.

Reklama

Podle tehdejších oficiální informací zemřelo během tlačenice v Moskvě asi sto lidí. Někteří pamětníci ale mluvili o tisících.

Článek

Na neděli 5. března připadá 70. výročí od úmrtí sovětského vůdce Josifa Stalina. O příčině jeho smrti se stále spekuluje. Historik Sergej Děvjatov, který je poradcem šéfa jedné z ruských bezpečnostních služeb FSO, o víkendu vyvracel fámy o tom, že byl Stalin otráven, a zopakoval, že podle lékařských analýz byla příčinou úmrtí mrtvice.

Opravdu nezodpovězená zůstává jiná hádanka, která je spojená se Stalinovou smrtí.

Pohřeb krutého a obávaného, ale také zbožňovaného komunistického diktátora, který se uskutečnil 9. března 1953, skončil hromadnou tragédií. Mnoho lidí, kteří se chtěli se Stalinem v Moskvě rozloučit, zemřelo v tlačenici.

Přesnější údaj o počtu obětí ale dodnes chybí.

Například ČTK ve svém servisu uvádí, že během Stalinova pohřbu bylo ušlapáno na 1500 lidí. Někde se píše zdrženlivěji o stovkách, například na Wikipedii se uvádí tisíce mrtvých.

Pochod se Stalinovou rakví začal ráno u Domu odborů na Rudém náměstí. Rakev nesli hlavní představitelé země, včetně pozdějšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, šéfa státní bezpečnosti Lavrentije Beriji nebo bývalého ministra zahraničí Vjačeslava Molotova.

Foto: Profimedia.cz

Davy lidí v ulicích Moskvy během Stalinova pohřbu.

Mezitím se do centra Moskvy hrnulo takové množství lidí, které se do vyhrazeného prostoru fyzicky nemohlo vejít. Úřady totiž pevně uzavřely trasu podél hlavních ulic, zablokovaly boční uličky vojenskými nákladními vozy a nedovolily davu, aby se šířil do stran. Zezadu se hrnuli další a další lidé.

K největšímu masakru došlo podle pamětníků na náměstí Trubnaja.

„V určitém okamžiku se z davu začaly ozývat hlasité výkřiky,“ zavzpomínala účastnice pohřbu Maria Kondrašinová pro deník Izvestija. „Lidé se začali tlačit k sobě. Táta rychle zareagoval, pevně mě s mámou chytil za ruce a začal nás odvádět pryč z davu,“ dodala pamětnice.

Celá rodina Kondrašinových unikla jako zázrakem a uchýlila se ke známým, kteří bydleli nedaleko. „Druhý den u snídaně známí říkali, že včera zemřeli lidé. Sousedé se dozvěděli, že v noci policie sbírala mrtvoly a věci,“ vyprávěla žena.

Ruský spisovatel a dramatik Edvard Radzinskij, který sám tlačenici při pohřbu přežil a hovořil o tisících mrtvých, později tuto událost nazval „krvavým rozloučením Stalina s národem“. Podle jeho vzpomínek se v určitém okamžiku „najednou všechno sesulo a lidé spadli“. Sám prý přelezl po lidech, dostal se na chodník a skončil jen s utrženým lemem kabátu.

Překladatelka Lilianna Lunginová ve svých zfilmovaných a sepsaných vzpomínkách líčila, jak z davu mačkajících se lidí stoupala pára, která nad nimi vytvořila jakýsi mrak. „S velkými obtížemi jsme se nějak dostali ven a po dvou, třech hodinách jsme došli k domu. Výsledek zná každý: ten den bylo ušlapáno více než 400 lidí,“ uvedla.

Snahu o přesnější spočítání obětí zkomplikoval už postup tehdejších sovětských úřadů, které skutečný počet zemřelých v tlačenici tajily. Podle tehdejší oficiální zprávy zemřela asi stovka lidí a dvě stě dalších bylo zraněno.

Otevřeně se o ušlapaných na Stalinově pohřbu mohlo mluvit až v posledních letech sovětské éry během tzv. perestrojky. Ani poté však úřady počty mrtvých nezpřesnily a z neznámých důvodů zůstávají utajené dodnes.

Množství dobových svědectví na dny po Stalinově smrti shromáždila organizace Memorial. Její webová stránka k tomuto projektu zůstala přístupná i poté, co ruské soudy v roce 2021 organizaci zrušily.

Unikátní obrazové záznamy ze Stalinova pohřbu pořídil americký důstojník Martin Manhoff, který tehdy působil na velvyslanectví Spojených států v Moskvě. Jeho filmové záběry a fotografie zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa.

Reklama

Doporučované