Článek
Podle výzkumu veřejného mínění by na otázku v titulku článku odpovědělo kladně přibližně 10-15 procent. Drtivá většina českých občanů má zcela opačný názor. Přesto se mi zdá, že jako stát se podle toho nedokážeme chovat a postupovat. Mám na mysli přípravu na možné napadení, které se zdá stále méně nepravděpodobné. Dokonce i nový vojenský velitel NATO stanovil horizont takové možnosti na 18 měsíců.
A teď oč jde? Budeme mít volby. Mluvíme o jejich možné manipulaci ruskými informačními útoky, kterým se dokonce rozhodli posloužit i někteří ignoranti z řad českých poslanců. Aktivuje se tlak ruských exponentů. Nedávno jsme to viděli v souvislosti se zatčením provokatéra bombových hrozeb na školy u nás, na Slovensku a v Litvě. Snaha diskreditovat naši kontrarozvědnou obranu, za kterou odpovídá BIS, se opět vrátila ústy slovenských ústavních činitelů, stejně jak před tím periodicky zaznívala z Hradu od Miloše Zemana.
To vše jsou ale ruské útoky zpravodajského charakteru, které mají motat hlavu našim občanům tím, že zbaví důvěry český stát. Z jiného pohledu nás zaměstnají tak, že se nebavíme o jiných podstatných věcech, a to, jak jsme či nejsme připraveni na skutečný vojenský útok. Zde začíná opravdu vážná debata, protože ruskou praxi máme na Ukrajině jako na dlani. Vidíme ji v reálném čase. Faktický pozemní útok se již omezil na lokální, ale narůstá letecké bombardování drony, střelami s plochou dráhou letu a balistickými raketami.
Předpověď říká, že Rusko se připravuje na omezený konflikt s NATO, aby destabilizovalo celou Evropu, zaměstnalo nás vlastní obranou a dokončilo zabírání Ukrajiny. Spoléhá se při tom na prohlubující se politickou disharmonii v transatlantických vztazích klesajícím zájmem Američanů o spolupráci, i rostoucími domácími problémy Donalda Trumpa. Obojí platí. Jak jsme připraveni?
Na pozemní útok by NATO zřejmě dokázalo reagovat způsobem, který by Kreml neriskoval, v úvahu proto připadá vzdušná provokace. Zde je třeba uznat, že naše obrana má vážné mezery, zejména vůči balistickým raketám.
Od doby, kdy jsme nezvládli vstup do amerického systému protiraketové obrany a odmítli umístění radaru v Brdech, jsme prakticky nekrytí a bez obrany. A je důvodné právě v této době připomenout, že dva významní aktéři tohoto obranného selhání se dnes snaží o zvolení. Jde o pány Zaorálka v dresu Socdem a Foldynu z SPD. Dotazujme se jich, jak si naši obranu představují.
Leckdo věří, že v protiraketové obraně máme krytí NATO. Dnes jsme v procesu výstavby obrany proti útokům do určité limitované výše a lze předpokládat, že modernizace F-35 přinese zlepšení, ale co balistické rakety?
Není to příležitost pro začínající debatu o unijním rozpočtu, výstavbu evropského systému? Nepochybně i s účastí amerických firem, ale bez politické závislosti na vlivu USA. Američané dnes mají jasný problém podpořit i Ukrajinu, která je v konkurenčním vztahu s potřebami Izraele, kterému dávají přednost. Vyrovnat to může jen evropská platba za poskytnuté systémy Ukrajině. Tedy dobrá, postavme systém za společné evropské peníze.
Zpět na začátek a k pointě. Pokud patříte mezi ty, kdo si nemyslí, že máme Rusku věřit, co víte o názorech našich parlamentních stran na stav a výstavbu naší obrany proti ruským balistickým raketám? Co chtějí a budou dělat?
