Článek
Nejméně osm ruských dronů dopadlo v noci do Polska. Není to poprvé, kdy doletěly na území členského státu NATO. Několikrát se to už stalo v Rumunsku, ale nevěnovala se tomu velká pozornost. Poláci však museli uzavřít letiště ve Varšavě a bezpilotní nepřátelské stroje sestřelovali.
Když už se nám blíží volby, nabízí se připomenout historku z těch prezidentských v lednu 2023. Televizní prohlášení Andreje Babiše, že Polsku by Česká republika nepomohla, kdyby ho někdo napadl, vyvolalo u severních sousedů rozhořčení. Tehdy šlo o hypotetickou otázku, ale nejspíš si bývalý a možná i budoucí český premiér bude muset rozmyslet, co řekne teď.
Ale vážně. Naším velkým problémem je skutečnost, že odmítáme připustit možnost katastrofických scénářů. Znovu a znovu slyšíme – i od některých politiků –, že Putin není šílenec, aby zaútočil na NATO, že ruská armáda a ekonomika jsou vyčerpané a že třetí světová válka je absurdní přehánění. Víra, že Putin něco neudělá, protože není až takový blázen a nebude tolik riskovat, se ale už v minulosti nevyplatila.
V roce 2014 poslal vojáky na Krym – a přitom mnoho lidí až do páté hodiny ranní 24. února 2022 nevěřilo, že pošle sto tisíc vojáků na Kyjev. Mysleli, že taková válka v Evropě – byť východní – v naší době prostě není možná.
A teď jedeme další díl: Nevěříme, že by Putin mohl otestovat připravenost NATO a zaútočit na některou z jeho členských zemí. Na Lotyšsko, Litvu, Polsko, Finsko. V době, kdy má pocit, že od Spojených států mu pod vedením Donalda Trumpa nic nehrozí, a naopak se na jeho podporu sešikovali vůdci Číny, Indie, Jihoafrické republiky, Brazílie a dalších důležitých států. A když mu nahrává fakt, že v západní Evropě sílí politické strany, které považují za větší problém migraci než Rusko.
Více k nočnímu incidentu v Polsku:
V minulosti Kreml vraždil své oponenty ve Velké Británii a Německu, posílal stíhačky nad Skandinávii a Pobaltí. Dokonce už i v Česku jsme zatkli nájemného žháře, který za peníze z Ruska zapaloval v Praze autobusy a podobně si počínal v Polsku. A samozřejmě nelze zapomenout na Vrbětice.
Jistě se můžeme pořád utěšovat, že třetí světovou válku nechce ani Putin. Ale už tolikrát jsme jej podcenili… Symbolem takové chyby je interview bývalého českého prezidenta Miloše Zemana, které poskytl deníku MF Dnes několik hodin před začátkem ruské invaze v únoru 2022. Řekl tehdy, že žádná invaze nebude a že jde o blamáž americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Toto by měl mít na pamětí každý, kdo si říká, že Putin něco určitě neudělá, nějakou červenou linii nepřekročí, na nás si nedovolí a tak podobně.
Smějeme se debatám v ruské televizi, kde moderátoři a hosté mluví s vážnou tváří o jaderných útocích na Londýn nebo Berlín. Putinův poradce pro zahraniční politiku Sergej Karaganov píše o tom, že by bylo dobré shodit atomovku někam do Polska, například na Poznaň, aby se Evropa vzpamatovala. Jenom plácají? Po zkušenostech z uplynulých let si nelze myslet, že kremelská politická a vojenská elita se bude držet zpět.
Známý britský novinář a znalec východní Evropy Edward Lucas napsal v roce 2008 knihu s názvem Nová studená válka (New Cold War). Popisoval v ní, jak se Rusko pod Putinovým vedením od roku 2000 změnilo. Začalo toužit po pomstě za prohranou studenou válku a chtělo se vrátit na pozici supervelmoci, která si respekt vynucuje silou a zastrašováním. Lucase tehdy mnoho lidí označovalo za alarmistu, který uvázl v době studené války a nechal si na nose už obnošené a nefunkční ideologické brýle. Jenže vlastně všechno, co Lucas předpověděl, se postupně stalo.
Nebuďme překvapení, až dopadnou ruské drony někde v Česku. Dříve nebo později se to stane.
