Konflikt mezi Thajskem a Kambodžou: Mrtví civilisté, premiérku svrhl telefonát

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kambodžská a thajská armáda proti sobě pálily ve sporné pohraniční oblasti. Obě strany mluví také o mrtvých civilistech.

Napětí mezi státy panuje už od začátku května, v Thajsku dokonce telefonát související s vyjednáváním s Kambodžou vedl k pádu premiérky. Tentokrát si ale střety vyžádaly nejvíce obětí, jen thajská strana hlásí 12 mrtvých.

Konflikt má kořeny ještě v koloniálním období a táhne se desítky let. Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích vysvětlují, co se v regionu děje teď a z čeho současné spory vycházejí.

Obě země se vzájemně obviňují z přeshraniční palby. Přirozeně se neshodnou na tom, kdo čtvrteční eskalaci déle trvajícího konfliktu začal.

Podle thajské verze kambodžská armáda ve čtvrtek ráno vypustila drony, aby získala informace o rozmístění thajských jednotek v pohraniční oblasti. Krátce na to měla Kambodža rozmístit na hranice ozbrojené vojáky, thajská strana se prý neúspěšně pokoušela vyjednávat, ale kambodžští vojáci údajně začali střílet. Thajci palbu opětovali.

Thajsko tvrdí, že Kambodža nasadila i těžké zbraně, například salvové raketomety BM-21 ruské výroby nebo dělostřelectvo. Poškodila při tom i civilní zařízení na thajské straně, včetně nemocnice. Thajsko hlásí už 12 mrtvých, včetně dětí.

Podle kambodžské verze vše začalo ráno, když thajští vojáci porušili předchozí dohodu a zahájili postup k chrámu na kambodžské straně hranice. Krátce na to měla thajská armáda vypustit dron a vypálit varovné výstřely, později prý zahájili thajští vojáci „preventivní“ palbu na kambodžské jednotky. Ty začaly v sebeobraně střílet také.

I Kambodža viní Thajsko z nasazení těžkých zbraní a rozmístění vysokého počtu vojáků. Thajsko potvrdilo, že později vyslalo stíhačky F-16 a bombardovalo cíle spojené s kambodžskou armádou.

Kambodža snížila úroveň diplomatických vztahů s Thajskem (po už dřívějším obdobném kroku Thajska) a dává najevo, že nemá jinou možnost než se vojensky bránit.

Thajsko uzavřelo společné hranice, vyzvalo své občany v sousední zemi, aby urychleně odjeli. Kromě toho uzavřelo školy v pohraničních oblastech a evakuovalo podle informací agentury Reuters na 40 tisíc vesničanů.

Okolní státy vyzývají Thajsko i Kambodžu k uklidnění situace. Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo hluboké znepokojení a naději, že strany vyřeší své spory dialogem.

Malajsijský premiér Anwar Ibrahim se chystá s lídry obou zemí mluvit. „To nejmenší, co od nich můžeme očekávat, je, že vstanou a pokusí se, doufejme, zahájit vyjednávání,“ prohlásil. Jeho země momentálně předsedá regionálnímu sdružení ASEAN, kam patří Thajsko i Kambodža.

Situaci komplikuje fakt, že ani jedna strana nemá motivaci konflikt zastavit. Kambodžský premiér Hun Manet se k moci dostal teprve v roce 2023 a podle britské stanice BBC mu zatím chybí v zemi autorita, přičemž jeho otec a dlouholetý vůdce země Hun Sen se snaží spory rozvířit, aby uspokojil nacionalisty.

Thajská vládní koalice je zase politicky křehká a má potíže vyrovnat se s ekonomickými problémy posílenými i americkými cly. Země má navíc bohatou tradici vojenských pučů a armáda volí ve vztahu ke Kambodži konfrontační styl.

Současné spory začaly v květnu přestřelkou mezi thajskými a kambodžskými silami v pohraničním regionu, který si nárokují obě země. Už tehdy obě strany mluvily o tom, že jednaly v sebeobraně, střety stály život jednoho kambodžského vojáka.

Země se pak sice dohodly na deeskalaci, ale – jak připomíná agentura AP – napětí pokračovalo dál. Thajsko už tehdy omezilo provoz na hranici, do země vpouštělo jen studenty, zraněné a další lidi se závažnými důvody. Kambodža zase zakázala thajské filmy a televizní pořady a zastavila dovoz thajského ovoce, zeleniny a paliva.

V mezičase se obnovily i boje. Thajsko obvinilo Kambodžu, že v příhraniční oblasti rozmisťuje nášlapné miny, které měly zranit pět thajských vojáků. Kambodža to odmítla a zdůrazňovala, že na jejím území zůstala spousta min ještě z dob občanské války a vietnamské invaze do země v 60. a 70. letech minulého století.

V Thajsku už spory vedly i k politickým otřesům, když ústavní soud na začátku července dočasně zbavil úřadu premiérku Petongtán Šinavatrovou. A to po dobu vyšetřování jejího uniklého telefonátu s dlouholetým kambodžským vůdcem Hun Senem, který je v současnosti předsedou senátu a otcem premiéra Hun Maneta.

Premiérka v něm byla kritická vůči thajské armádě a otevřená ústupkům Kambodži. Nahrávku hovoru, pravděpodobně z 15. června, zveřejnil přímo Hun Sen a dodnes není zcela jasné, proč to udělal.

Oba politici mluvili prostřednictvím tlumočníků a řešili napětí mezi svými státy. Jak píše agentura AP, Šinavatrová nazvala Huna strýčkem, kambodžský státník je totiž dlouholetý přítel jejího otce Tchaksina Šinavatry, někdejšího thajského premiéra, kterého svrhla armáda.

Šinavatrová naléhala na Huna, aby nevěřil regionálnímu vůdci thajské armády, kterého označila za svého „oponenta“. Požádala ho také, aby jí řekl, co žádá, a slíbila, že se to pokusí zařídit.

Opozice premiérku obvinila, že ve snaze uklidnit Hun Sena zašla příliš daleko. Zvlášť její komentáře k armádě měly poškodit thajské zájmy. Šinavatrová se omluvila a hájila se tím, že nechtěla Thajsko poškodit, ale šlo o vyjednávací taktiku.

Thajsko a Kambodža vedou územní spory o menší pohraniční regiony už přes 100 let. Kořeny konfliktu sahají ještě do koloniálního období. Asi osmisetkilometrovou hranici mezi státy totiž v roce 1907 vytyčila Francie, která ovládala Kambodžu.

Jak připomíná agentura ČTK, země se přou o území hinduistického chrámu Preah Vihear z 11. století, které si Thajsko nárokuje proto, že kontroluje hlavní přístupové cesty k objektu. Mezinárodní soudní dvůr chrámový areál přiřkl v roce 1962 Kambodži, jeho hranice ale nikdy nebyla přesně vytyčena.

V průběhu let na hranici došlo několikrát ke střetům. Situace eskalovala v roce 2008, kdy se Kambodža pokusila sporný chrám zapsat na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2011 se Kambodža znovu obrátila na soud poté, co při konfliktu s Thajskem zemřelo 20 lidí a tisíce dalších musely utéct. O dva roky později její nároky potvrdil soud, ale Thajsko verdikt neuznalo.

Napětí mezi zeměmi má však ještě komplikovanější kořeny, píše agentura AP. Jde o hluboce zakořeněnou kulturní nevraživost táhnoucí se po staletí ještě z dob, kdy Thajci a Khmérové řídili konkurenční říše. Státy se často přou o původ různých tradic od tanců přes oblečení až po jídlo.

Na druhou stranu vztahy Thajska s Kambodžou procházejí i lepšími fázemi, ještě před pěti lety mluvili lídři obou států o přátelství.

Spory v posledních letech mírnily blízké vztahy mezi rodinami Šinavatrů a Hunů, ale podle agentury Reuters v Thajsku vzrostly nacionalistické nálady, když loni konzervativci začali ostře vystupovat proti vyjednávání s Kambodžou o sdílení energetických zdrojů v mořských oblastech, kde není jasně vytyčená hranice.