Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Japonsko už má zelenou k zahájení postupného vypouštění odpadní vody z fukušimské jaderné elektrárny. Tento měsíc to po dvouletém zkoumání potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), podle níž je postup v souladu se standardy a bude mít „zanedbatelný“ dopad na úroveň radiace v oblasti i životní prostředí.
Posudek organizace minulý týden oficiálně schválila i Jižní Korea, která byla k plánu dlouhodobě kritická kvůli obavám o bezpečnost. Ty ale i přes nové stanovisko vlády zjevně přetrvávají mezi značnou částí místní populace.
Už nejméně měsíc tam podle agentury Reuters trvá snaha mnoha lidí zásobit se různými produkty pocházejícími z moře ještě před zahájením vypouštění. Lidé skupují především mořskou sůl, ryby, mořské plody a řasy.
Situace podle aktuálního článku CNN došla tak daleko, že sůl už není k dostání v mnoha supermarketech. Nedostatky byl v poslední době podle americké televize tak akutní, že vláda musela sáhnout do státních rezerv.
Cena soli se před tímto zásahem zvýšila v průměru o 40 % ve srovnáním s letošním dubnem. K nedostatkům kromě nákupní paniky podle vlády přispělo i počasí, které by se v následujících týdnech a měsících mělo zlepšit a přispět naopak k nadprůměrné produkci mořské soli.
Podle květového průzkumu veřejného mínění zmiňovaného agenturou Reuters je „proti japonskému plánu“ přes 85 % Jihokorejců a sedm z 10 místních mělo uvést, že zváží omezení konzumace jídla pocházejícího z moře po zahájení vypouštění vody z Fukušimy.
CNN poukazuje na průzkum z června, podle něhož je „nějakým způsobem znepokojeno ohledně kontaminace ryb a plodů moře“ 78 % obyvatel Jižní Koreje.
„Když se řekne záření, rozum ustupuje“
Voda se pod dohledem MAEE má vypouštět desítky let. Japonsko i organizace OSN pro jadernou bezpečnost opakovaně uvedly, že plán je v souladu s mezinárodními standardy a v jeho rámci nedojde k ničemu závažnějšímu, než co se děje v okolí jiných jaderných elektráren po celém světě.
K věci se v rozhovoru pro Seznam Zprávy u příležitosti desátého výročí od fukušimské havárie v podobném duchu vyjádřila i ředitelka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Ochlazování elektrárny podle ní už probíhá prakticky v uzavřeném okruhu, a problém tak znamená především dešťová a spodní voda přitékající do areálu, která se stejně jako veškerá voda v komplexu elektrárny čistí a není třeba se jí bát. „Z hlediska racionálního a pragmatického to (*obavy) není opodstatněné, ale na druhou stranu, jakmile řeknete slovo záření, tak rozum ustupuje,“ řekla Drábová.
Přestože Jižní Korea s japonským plánem oficiálně souhlasila, zákaz importu potravin z moře z prefektury Fukušima z roku 2013 podle CNN rušit nehodlá.
Čína je proti, zakázala dovoz ryb
Ostře se proti stanovisku MAEE postavila Čína, která nově oznámila zákaz importu ryb z Fukušimy a dalších devíti japonských prefektur i pečlivější monitorování importů z dalších japonských oblastí.
Jak to vypadá ve Fukušimě
I japonští rybáři se obávají dopadů vypuštění radioaktivní vody z Fukušimy na svůj byznys.
Už dřív proti japonskému plánu vystupovala i řada pacifických ostrovů, z nichž některé se dosud vypořádávají s radioaktivním dědictvím po amerických, francouzských či britských jaderných testech z minulého století.
Ostře se proti plánu vyjadřuje i severokorejský diktátorský režim.
Situace je obzvlášť tíživá pro japonské rybáře, a zejména ty fukušimské. Jejich úlovky v loňském roce podle CNN dosáhly hodnoty asi 26 milionů dolarů, což je sice o devět milionů víc než v roce po havárii, ale stále o hodně méně než v období před havárií – v roce 2010 dosahovaly úlovky hodnoty 69 milionů dolarů.
Vypuštění vody by teď mohlo tamním rybářům zasadit další a podle CNN možná „konečnou“ ránu.
