Článek
Evropská unie ve čtvrtek přijala nový balíček sankcí proti Rusku, již jednadvacátý od ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Zároveň jde o vůbec první várku sankcí od odchodu Viktora Orbána, pod jehož vedením Maďarsko opakovaně za pomocí práva veta blokovalo rozhodování.
Ani bez Orbána nebyl postup unijních zemí jednotný a přijetí balíčku komplikovaly rozdílné požadavky evropských vlád, jak ve shodě s odkazem na své zdroje z diplomacie v průběhu týdne upozornily servery Politico a Financial Times (FT).
„Bylo pro mě překvapením i zklamáním, kolik členských států ve svých krocích váhá,“ uvedl pro Politico finský europoslanec a předseda delegace Evropského parlamentu pro Rusko Ville Niinistö.
„Je nanejvýš důležité pokračovat v posilování sankcí EU vůči Rusku právě v této chvíli, kdy Rusko začíná pociťovat tlak války na svou domácí ekonomiku i ve vnímání veřejnosti,“ doplnil.
Po dvaceti kolech sankcí už ubývá kroků, na kterých by se unijní země jednomyslně shodly, a navrhované sankce se čím dál častěji dostávají do sporu s národními zájmy jednotlivých členů sedmadvacítky.
„Jedná se o závažnou krizi celého přístupu k sankcím. Pokud všichni požadují výjimky a mezery v předpisech, pak je na konci celého procesu každý balíček sankcí jen prázdnou krabicí,“ postěžoval si novinářům FT jeden z oslovených diplomatů.
„V době, kdy Ukrajina získává na bojišti převahu, naše sankce nadále oslabují ekonomické základy ruského válečného úsilí,“ oponovala tomuto názoru po schválení balíčku na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Se všemi zásadními výhradami členských států, o kterých se před přijetím balíčku mluvilo, nakonec dané země uspěly. Seznam Zprávy vysvětlují, které země a proč zablokovaly jaké návrhy.
Řecko
Úplnou blokádou balíčku hrozilo Řecko. Trvalo na zachování možnosti přepravovat ruský zkapalněný plyn (LNG) do třetích zemí i po novém roce, kdy má v této oblasti začít platit zákaz.
Zákaz by podle nich měl významný dopad na podnikání předního řeckého miliardáře Jorgose Prokopia, který se svou společností Dynagas od začátku plnohodnotné invaze přepravil z ruského projektu Jamal více než 30 milionů tun LNG v odhadované hodnotě přes 24 miliard dolarů (přes půl bilionu korun).
Řada řeckých politiků označuje navrhované sankce za příliš horlivé a tvrdí, že by se jimi „střelili do vlastní nohy“.
Co balíček obsahuje?
Bylo dosaženo dohody o prodloužení platnosti stávající výše cenového stropu na ruskou ropu o dalších 12 měsíců. Strop v současnosti činí 44,10 dolarů za barel a měl se zvýšit kvůli válce v Íránu a automatickému přepočtu, který probíhá každých šest měsíců. Toto opatření by mělo Rusko připravit o významnou část příjmů z prodeje ropy v době velkých cenových výkyvů na energetických trzích, uvedl nejmenovaný unijní diplomat.
Balík rovněž obsahuje nejvyšší počet nově zařazených osob a subjektů na sankční seznam ze všech sankcí za poslední čtyři roky. Zahrnuje rozsáhlá omezení a zákaz některých transakcí, což cílí na ruský finanční sektor, i nová opatření týkající se kryptoměn. Dohodnuto bylo také zařazení dalších plavidel ruské stínové flotily a osob či subjektů, které napomáhají obcházení sankcí, na sankční seznam.
Zdroj: ČTK
„Řecko samozřejmě není jedinou vládou v EU, která se snaží chránit své vlastní zájmy před náklady spojenými se sankcemi, ale je neobvyklé, aby vláda lobovala ve prospěch jediné společnosti, která z obchodů s Ruskem tak bohatě profituje,“ uvedl pro FT bývalý americký úředník odpovědný za sankce.
Řecko si nakonec dojednalo výjimku na převoz ruského LNG do třetích zemí u smluv uzavřených před začátkem ruské války na Ukrajině. Rada Evropské unie bude tuto výjimku každý rok přezkoumávat.
Bulharsko
Bulharsko se vymezilo proti tomu, aby se na sankčním seznamu objevil moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele Ruské pravoslavné církve a staví se za invazi na Ukrajinu. Odůvodnili to tím, že nechtějí, aby sankce mířily na duchovního vůdce.
Podobně se vyjádřila také Itálie. „Je to papežská solidarita,“ vzkázal diplomat s odkazem na to, že Vatikán si nepřeje vymezovat se proti hlavě jiné církve.
Kirill se nakonec skutečně ani tentokrát na sankční seznam nedostal.
Itálie a Francie
Itálie spolu s Francií měla i další výhradu. V obou případech jde o země, které udělují poměrně vysoký počet víz ruským obyvatelům. V posledních týdnech se vymezily proti restrikcím týkajícím se bývalých členů ruských ozbrojených složek.
Paříž a Řím tvrdí, že otázka zákazu vydávání víz pro ruské vojáky by se měla řešit v rámci vízové politiky, nikoli sankcí. Varovaly přitom, že takový krok by mohl způsobit praktické problémy zemím, které vyřizují velké množství víz - s ohledem na to, že Rusko uplatňuje povinnou vojenskou službu pro všechny mužské občany ve věku od 18 do 30 let.
I tuto otázku členské státy odložily na později a do nového balíčku sankcí se nedostala.
Rakousko
Schválení balíčku pozdržela také Vídeň, která během projednávání znovu vznesla svůj požadavek ve jménu druhé největší rakouské banky Raiffeisen Bank.
Ta požaduje odškodnění za to, co označuje za nezákonné vyvlastnění svých aktiv v Rusku v hodnotě 2,44 miliardy eur, k němuž došlo převodem zmrazených finančních prostředků patřících jednomu z předních moskevských oligarchů.
Na tuto záležitost Rakousko upozorňovalo už během projednávání předchozích sankčních balíčků.
Další státy
Další evropské vlády, včetně německé a portugalské, pak usilovaly o zrušení navrhovaného postupného ukončení dovozu ruských ryb do EU, kterým Moskva stále vydělává více než půl miliardy dolarů ročně.
Základní návrh počítal se zákazem dovozu několika druhů ryb. Nakonec od něj ale unie upustila po tom, co několik zemí upozornilo na dopady, které by tento krok měl na ceny ryb a celé odvětví jejich zpracování v unijních státech.
