Hlavní obsah

Letní turismus v Alpách trpí změnou klimatu, populární cesty jsou nebezpečné

Foto: Shutterstock.com

Pohled na vrchol Mont Blancu.

Reklama

Místní úřady jsou často nuceny v letních měsících uzavírat cesty na populární alpské vrcholy. Kvůli tání permafrostu jsou tyto cesty v létě nebezpečné či úplně neschůdné.

Článek

Nezvykle extrémní horka zapříčiněná změnou klimatu způsobují, že nejen francouzské Alpy začínají být v létě příliš nebezpečné pro horolezectví.

Francouzská obec Chamonix, která leží na úpatí Mont Blancu, je již tradičním centrem evropského horolezectví. Klimatická změna však narušuje kdysi spolehlivou zimu, která je základem důležitého turistického průmyslu v regionu.

Podle Výzkumného centra pro alpské ekosystémy se Alpy od 80. let minulého století oteplují každé desetiletí přibližně o půl stupně Celsia. Kvůli tání ledovců a zvýšené frekvenci pádu kamení se některé z nejpoužívanějších tras staly v letních měsících neschůdnými.

A podle všeho bude hůř, jelikož každým rokem stoupají teplotní rekordy. Letos v srpnu se v Alpách rozšířila vlna veder, která posunula bod mrazu až do výšky 5298 metrů, což je téměř o půl kilometru výše, než je vrchol Mont Blancu.

Klimatická změna v Alpách

„Klimatická změna mě znepokojuje. Není to ale alpská flóra a fauna, kdo je vůči ní zranitelný, je to člověk,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Christian Körner, bioklimatolog a člen Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

V létě příslušné úřady kvůli bezpečnosti uzavíraly také cesty na proslulý Matterhorn, třetí nejvyšší vrchol švýcarských Alp Jungfrau nebo na populární vrcholek Dent du Géant (Obrův zub), jenž se tyčí právě nad obcí Chamonix.

Kvůli tání ledu se Mont Blanc za poslední dva roky zmenšil o více než dva metry. Odtávání vede také k nebezpečným pádům kusů skály, protože se odlepuje vrstva permafrostu, která funguje jako ledové „lepidlo“, jenž drží vysokohorské svahy pohromadě.

Zatímco pro desetitisíce vysokohorských nadšenců, kteří přijíždějí každé léto, jsou tyto změny možná nepostřehnutelné, horští vůdci začínají mít obavy. „Minulé léto bylo šílené,“ říká pro agenturu Bloomberg český horolezec Danny Menšík, který provází právě v okolí Chamonix. „Bylo to černé léto pro horolezectví v Alpách,“ dodává.

S úbytkem ledovců se mění známé horské trasy, otevírají se nové trhliny a obnažují se skalní stěny kdysi pokryté ledem, což vede k většímu počtu skalních zřícení. V nejhorším případě se ledovce mohou vinou vysokých teplot náhle zhroutit, jako například loni v létě na italském vrcholu Marmolada nebo letos na švýcarském Allalinhornu, kde si kolaps ledovce vyžádal život jednoho horolezce.

Cestovní ruch tvoří v mnoha alpských letoviscích značnou část místní ekonomiky. V případě Chamonix se jedná až o dvě třetiny. Oblast ročně navštíví až dva miliony turistů, kteří vygenerují 850 milionů eur přímých výdajů.

Hlavním lákadlem je nejvyšší hora Alp Mont Blanc, na kterou se ročně vydá více než 20 tisíc horolezců, z nichž každý zaplatí přibližně dva tisíce eur za třídenní výstup na vrchol s průvodcem.

Průvodcovské společnosti v Chamonix jsou v posledních letech nuceny přesouvat oblíbené vysokohorské túry na chladnější měsíce. Zatímco dříve bylo běžné, že si průvodci mezi zimní lyžařskou a letní horolezeckou sezonou udělali jarní přestávku, nyní mnozí z nich pracují téměř bez přestávky, protože předpokládají, že v srpnu bude na výstupy na známé vrcholy, jako je Mont Blanc a Matterhorn, příliš horko.

Brad Carlson, průvodce a ekologa společnosti Compagnie des Guides de Chamonix, říká, že pokud jsou lidé odhodláni dosáhnout určitého konkrétního vrcholu, měli by být připraveni, že stráví v Alpách delší dobu, aby si vybrali den, kdy jsou cesty v nejlepší možné kondici. To může být naopak výhodou pro průvodce, protože znalost místních podmínek se postupem času stává ještě důležitější.

Reklama

Doporučované