Článek
Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy korun) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to v úterý napsal server The Kyiv Independent.
Litva, sousedící s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu, posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu.
Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.
Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem jeho iniciativy je „zablokovat a zpomalit“ případnou invazi. Zhruba 800 milionů eur hodlá vynaložit na nákup a položení protitankových min, které mají odradit nepřítele od případné agrese.
Litva chce lépe chránit koridor
Litevští představitelé považují za prioritní ochranu takzvaného suvalského koridoru, což je strategický pás území tvořící na jihu Litvy hranici s Polskem od Kaliningradské oblasti po Bělorusko. Koridor je považován za jedno z nejpravděpodobnějších míst případného ruského útoku.
V lednu Litva oznámila, že plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Letos se tato pobaltská země chystá vynaložit na obranu přes tři procenta HDP.
V březnu Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko oznámily záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.
