Článek
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko by mohl brzy navštívit Spojené státy, uvedl ve čtvrtek americký zmocněnec John Coale po jednání s Lukašenkem v Minsku. Taková cesta by pro dlouholetého autoritářského vůdce, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, znamenala průlom v jeho snaze ukončit roky izolace od Západu, poznamenala agentura Reuters. Po návštěvě amerických diplomatů následovalo podle serveru Naša Niva propuštění některých politických vězňů.
Běloruská státní média citovala Coalea, který uvedl, že obě strany pracují na organizaci Lukašenkovy návštěvy. Řekl, že s Lukašenkem také diskutovali o možném znovuotevření amerického velvyslanectví v Bělorusku. To Washington uzavřel poté, co Minsk v únoru 2022 dovolil ruské armádě použít ke vpádu na Ukrajinu běloruské území.
Podle Coaleho Spojené státy také po jednání zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Spojené státy tlačí na Lukašenka, aby propustil více než 1100 Bělorusů, kteří jsou v současné době podle nevládní organizace Vjasna za mřížemi kvůli politické činnosti či ochraně lidských práv.
Lukašenko, který Coalea uvítal objetím, uvedl, že je připraven „diskutovat o jakýchkoli otázkách a odpovídat na jakékoli otázky“. Chtěl ale také hovořit o ukrajinské krizi a válce v Íránu, kde podle něj USA „bojují proti svým přátelům“.
Předchozí rozhovory mezi oběma představiteli vyústily loni v září v propuštění desítek politických vězňů. V prosinci věznice opustilo dalších 123, včetně držitele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého a opozičních politiků Maryji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. USA reagovaly zrušením sankcí na běloruský potaš, který je klíčovou složkou hnojiv a také klíčovým zdrojem běloruských exportních příjmů.
Mezi propuštěnými vězni je novinářka Kacjaryna Andrejevová, bloger Eduard Palčys či ochránkyně lidských práv Nasta Lojková, která dokumentovala policejní násilí proti opozičním aktivistům, píše Naša Niva. Portál zmínil celkem deset jmen.
Lukašenko, který je u moci od roku 1994, byl Západem dlouho považován za vyvrhele kvůli porušování lidských práv a podpoře Ruska ve válce proti Ukrajině. Americká strana nicméně dala jasně najevo, že vidí hodnotu v kultivaci vztahů s Lukašenkem vzhledem k jeho blízkým vazbám na Putina.
Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že vítá humanitární úsilí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o propuštění vězňů. „Zároveň však musíme trvat na skutečné, systémové změně v Bělorusku – na ukončení represí a konání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla v prohlášení.
Minsk, blízký spojenec Ruska, čelí izolaci již léta. Lukašenko vládne zemi s 9,5 miliony obyvatel již více než tři desetiletí a země byla opakovaně pod sankcemi západních zemí – jak za potlačování lidských práv, tak za to, že Moskvě umožnila využít její území při invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Lukašenkova vláda byla zpochybněna po prezidentských volbách v roce 2020, kdy stovky tisíc lidí vyšly do ulic na protest proti hlasování, které bylo široce považováno za zmanipulované. Byly to největší demonstrace od doby, kdy Bělorusko po rozpadu Sovětského svazu získalo v roce 1991 nezávislost. Při následném zásahu byly zadrženy desítky tisíc lidí a mnoho z nich policie zbila. Představitelé opozice buď uprchli ze země, nebo byli uvězněni. Pět let po masových demonstracích si Lukašenko loni zajistil sedmé funkční období ve volbách, které opozice označila za frašku, připomněla agentura AP.
