Malé vítězství Assange. Britský soud odložil vydání zakladatele WikiLeaks

Britský soud v úterý rozhodl, že Julian Assange teď nemůže být vydán do Spojených států. Zakladatel serveru WikiLeaks tak dosáhl částečného vítězství ve své dlouhé právní bitvě. Podle soudců by Assange mohl v USA dostat i trest smrti. Informovala o tom agentura AP.

Právní sága, která se táhne již více než deset let, ale bude i nadále pokračovat – a Assange prozatím zůstane v londýnské přísně střežené věznici Belmarsh, kde strávil posledních pět let.

Úterní rozsudek následuje po únorovém dvoudenním slyšení u Nejvyššího soudu, kde Assangeův právník Edward Fitzgerald prohlásil, že americké úřady se ho snaží potrestat za to, že portál WikiLeaks „odhalil zločinnost americké vlády v bezprecedentním rozsahu“, včetně mučení a zabíjení.

Americké úřady usilovaly o vydání Assange kvůli zveřejnění utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu z let 2010 a 2011. Britská vláda v červnu 2022 s vydáním do Spojených států souhlasila, zakladatel WikiLeaks se ovšem odvolal.

Právníci 52letého Australana tvrdí, že trestní stíhání, kterému čelí, je „politicky motivované“. Podle nich je Assange stíhán za to, že se „zapojil do běžné novinářské praxe získávání a zveřejňování utajovaných informací – informací, které jsou pravdivé a mají zřejmý a důležitý veřejný zájem“.

Americké orgány ovšem namítají, že publikováním utajovaných informací ohrozil národní bezpečnost USA i životy řady lidí.

Koncem února se ve městech napříč Evropou konala řada demonstrací proti vydání Assange do USA. Podporovatelé zakladatele WikiLeaks s transparenty se slogany jako „Osvoboďte Assange“ nebo „stáhněte obvinění“ se kromě Londýna sešli také v Paříži, Římě, Vídni či Bruselu.

Za Assange se v minulosti postavily také desítky europoslanců nebo německých poslanců, podle kterých by Assangeovo vydání ohrozilo svobodu médií. Australský premiér Anthony Albanese pak řekl, že je „načase, aby se (Assange) vrátil domů“.

Cesta, která Juliana Assange dovedla až sem, byla dlouhá a plná zvratů. Narodil se v Austrálii v roce 1971 a v dětství hodně cestoval, jelikož jeho rodiče vlastnili kočovné divadlo.

Od mládí si rozuměl s počítači. A v roce 1995 pronikl do systému kanadské telekomunikační společnosti Nortel, čímž přilákal pozornost australských úřadů. Od soudu odešel s pokutou, vězení se vyhnul jenom díky tomu, že slíbil, že nic podobného už nikdy neudělá.

Slib nedodržel a podle New Yorkeru ho později australská prokuratura obvinila z 31 případů hackování a souvisejících zločinů. Přiznal se k 24 a dostal pokutu několika tisíc australských dolarů.

V roce 2006 založil s podobně smýšlejícími lidmi server WikiLeaks, který se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých (a někdy i šokujících) dat – údajů o velkých firmách i informací o tajných operacích americké armády.

Podle reportéra New Yorkeru Raffiho Khatchadouriana Assange přijal kočovný životní styl z dětství za vlastní a WikiLeaks provozoval za neustálého pohybu po celém světě.

Poprvé o sobě WikiLeaks dal vědět v roce 2010, kdy zveřejnil video, na němž americká armáda v Bagdádu z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. V tom samém roce zpřístupnil tajné americké dokumenty o válkách v Iráku či v Afghánistánu.

Na světlo světa je dostal vojín Bradley Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová. WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z Iráku a Afghánistánu, čtvrt milionu tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Naznačovaly, že armáda během války v Afghánistánu zabila při neohlášených incidentech stovky civilistů.

Před prezidentskými volbami v roce 2016 server pro změnu zveřejnil desítky tisíc e-mailů odcizených z kanceláře kampaně Hillary Clintonové, později poražené demokratické kandidátky.

Assange za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění – například v červenci 2010 ho The New York Times označily za „nejvýznamnějšího světového novináře“. V té době už americká vláda dala najevo, že chce Australana za únik stíhat.

Assange byl podle Chicago Tribune kvůli počítačové kriminalitě v USA vyšetřován už v roce 2012. Formální obvinění ale přišlo až v dubnu 2019. 

Američané Assange obvinili ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozilo až pět let vězení. Ministerstvo spravedlnosti ho později obvinilo z téměř dvou desítek trestných činů, včetně ohrožení národní bezpečnosti.

WikiLeaks podle právníků zveřejněním informací vystavily jedince v Iráku a Afghánistánu „riziku vážné újmy, mučení a dokonce smrti“, připomíná stanice BBC.

Únik informací, za kterým Assange stál, úřady označují za „jedno z největších vyzrazení utajovaných informací v historii USA“. Assange namítá, že zveřejněním informací jen upozornil na vážné prohřešky amerických ozbrojených složek.

Američané nicméně rozběhli řízení o vydání Assange do Spojených států, kde by měl stanout před soudem. Pokud by byl uznán vinným ve všech případech, hrozí mu 175 let za mřížemi. Podle americké vlády je ovšem pravděpodobnější, že si od soudu odnese čtyři až šest let vězení.

Zájem o vydání Assange projevilo kromě USA i Švédsko, které na něj v roce 2010 vydalo mezinárodní zatykač kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. O devět let později ale žalobu stáhly, jelikož případy už byly promlčeny.

Připomeňme, že Assange se před švédskou spravedlností dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, kam se uchýlil v roce 2012. Panovaly totiž obavy, že může být ze Švédska vydán do USA a postaven před tamní soud.

Na ambasádě Assange strávil sedm let, během kterých ho navštívila řada celebrit, včetně zpěvačky Lady Gaga či herečky Pamely Anderson.

Ekvádorská ambasáda byla tehdy jasnou volbou, protože tehdejší prezident Rafael Correa byl silným zastáncem WikiLeaks. Pozice Ekvádoru se změnila, když Correu nahradil současný prezident Lenín Moreno.

V dubnu 2019 Ekvádor zrušil rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla. Pobledlého aktivistu s bílými vlasy a bílým plnovousem tehdy museli z ambasády doslova vynést.

Moreno své rozhodnutí odůvodnil tím, že obvinil Assange z opakovaného vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Trval rovněž na tom, že odebrat Assangeovi azyl bylo suverénním rozhodnutím ekvádorské vlády a že jeho země k tomu nebyla nikým donucena. Podle jeho slov se Assange nechoval jako host.

Londýnský soud následně Australana shledal vinným z porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby. Po opuštění ambasády se obnovilo vyšetřování v USA.

V roce 2019 byla po sérii soudních slyšení schválena žádost o vydání Juliana Assange do USA. Byl poslán do londýnského vězení s vysokou ostrahou Belmarsh, kde byl držen až do vynesení rozsudku. Úřady měly obavy, že by se mohl opět snažit vyhnout spravedlnosti.

V roce 2021 britský vrchní soud schválil Assangeovo vydání do USA, i když obhájci varovali, že by si zakladatel WikiLeaks mohl vzít v americké věznici život. Ke stejnému rozhodnutí dospěl v roce 2022 i britský Nejvyšší soud a tehdejší ministryně vnitra Priti Patelová Assangeovo vydání do USA posvětila.

V témže roce si Julian Assange vzal svou partnerku, právničku Stellu Morisovou, která před lety pracovala na jeho případu. Svatba Assange a Morisové, kteří tvoří pár od roku 2015 a mají spolu dvě děti, se konala uvnitř věznice Belmarsh. Účastnili se jí obě děti i Assangeův otec a bratr.