Mírový plán zatím není hotový, Ukrajina neuzná Donbas za ruský, řekl Zelenskyj

V tuto chvíli není hotový žádný ideální mírový plán, současný návrh na ukončení ruské války proti Ukrajině je stále jen pracovní verze, uvedl v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident v úterý v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná „svobodná ekonomická zóna“ pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Po pondělních jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.

Dohoda o silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, o nichž by měl hlasovat americký Kongres, je velice blízko, uvedl dále Zelenskyj. Bezpečnostní záruky podle něj nejsou jen v rámcové fázi, jde již o podrobný dokument, který ovšem potřebuje ještě dopracovat.

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

„(…) v žádném případě nemůžeme přistoupit na kompromis (ohledně pěti anektovaných ukrajinských regionů), protože podle našeho názoru by to znamenalo přehodnocení velmi základního prvku naší státnosti, zakotveného v naší ústavě,“ zdůraznil Rjabkov. „Za žádných okolností nejsme ochotni podpořit, schválit či se smířit s jakoukoliv přítomností vojsk NATO na území Ukrajiny,“ prohlásil podle TASS v rozhovoru poskytnutém americké stanici ABC News.

Diplomat tvrdil, že Rusko „je připraveno na dohodu“ se Spojenými státy a řešení ukrajinské krize se již rýsuje na obzoru. „Jsem si velmi jistý a téměř přesvědčený, že jsme na pokraji vyřešení této hrozné krize,“ zdůraznil.

Rusko nechce příměří, které by Ukrajině umožnilo připravit se na pokračování války, ale mír. Prohlásil to v úterý podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kyjev, který se téměř čtyři roky brání ruské agresi, nedávno navrhl příměří po dobu vánočních svátků, zejména pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Podle Kremlu ale klid zbraní závisí na tom, zda bude dosaženo mírové dohody, anebo ne.

„Chceme mír. Nechceme příměří, abychom dali Ukrajině čas na oddych a k přípravě na pokračování války,“ řekl Peskov. „Nyní je otázkou, zda dosahujeme, jak říká (americký) prezident (Donald) Trump, dohody, nebo ne. Pokud u Ukrajinců převáží touha nahradit dosažení dohody krátkodobými, neživotaschopnými řešeními, pak pravděpodobně nebudeme připraveni se (do příměří) zapojit,“ dodal mluvčí Kremlu.

Dohoda o ukončení války na Ukrajině nikdy nebyla tak blízko, prohlásil v pondělí podle agentur americký prezident Donald Trump. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými činiteli telefonicky hovořil o vznikající mírové dohodě, která by měla ukončit už skoro čtyři roky trvající ruskou agresi vůči Ukrajině.

Šéf Bílého domu označil za dobrou konverzaci se Zelenským i evropskými lídry, kteří v pondělí přes den v Berlíně jednali s americkými zástupci. Trumpův rozhovor s nimi byl prý dlouhý a podle šéfa Bílého domu se zdá, že se situace vyvíjí dobře.

„Blížíme se k cíli. Máme obrovskou podporu evropských lídrů. Taky to chtějí ukončit,“ řekl Trump v Bílém domě po jednáních, kterých se v Berlíně za americkou stranu účastnili zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.

Podle šéfa Bílého domu chce Rusko v tuto chvíli válku ukončit. „Problém je, že budou chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebudou chtít. A Ukrajina bude chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebude chtít. Takže je musíme dostat na stejnou vlnu,“ míní americký prezident.

Po skončení pondělních jednání vydali premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie společné prohlášení, ve kterém uvedli, že USA a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Další má být například garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země.

Lídři slibují v první řadě pomoc Ukrajině s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 tisíc vojáků a má sloužit k odstrašení a obraně.

Vzniknout by měl také mechanismus na monitorování příměří vedený USA s mezinárodní účastí, který by dokázal včas varovat před případnými útoky. Evropané slibují také „právně závaznou garanci“, že budou přijata „opatření ke znovunastolení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku“.

K závazkům, které Evropané v prohlášení zmiňují, patří také pomoc při hospodářské obnově Ukrajiny „se zřetelem na nutnost odškodnění Ukrajiny Ruskem za způsobenou škodu“. „V této souvislosti byla v Evropské unii zmrazena ruská státní aktiva,“ stojí v prohlášení, jež Ukrajině také slibuje podporu při vstupu do Evropské unie.

V závěru evropští lídři vyzvali Rusko, aby souhlasilo s příměřím a prokázalo ochotu k trvalému míru.

Pokud Moskva diplomatické snahy o ukončení války odmítne, požádá Ukrajina Spojené státy o větší tlak na Rusko prostřednictvím dalších sankcí a také o další zbraně, včetně střel dlouhého doletu, sdělil dále ukrajinský prezident novinářům na WhatsAppu. Bude-li válka pokračovat, Ukrajina podle něj počítá s podporou 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na obranu ročně. Pokud boje utichnou, budou tyto prostředky použity na obnovu země, dodal.