Článek
Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země.
Ve společném prohlášení vydaném u příležitosti pondělního večerního jednání v Berlíně to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Další má být například garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země.
Co přineslo německé jednání:
Šéfové států a vlád v prohlášení uvítali „podstatné pokroky“ v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zajištění „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“. Ocenili také spolupráci vyjednávacích týmů USA, Ukrajiny a Evropy v posledních dnech a týdnech. Zajištění bezpečnosti, suverenity a blahobytu Ukrajiny je podle nich „podstatnou součástí euroatlantické bezpečnosti“.
Americký prezident po jednání prohlásil, že dohoda o ukončení války nikdy nebyla tak blízko. Konverzaci se Zelenským i evropskými lídry označil za dobrou. „Blížíme se k cíli. Máme obrovskou podporu evropských lídrů. Taky to chtějí ukončit,“ řekl Trump v Bílém domě. Spojené státy podle něj pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, na kterých se Evropa bude podílet.
Na mír budou dohlížet Američané
„V kontextu dohody o ukončení války“ chtějí Spojené státy a Evropané poskytnout Ukrajině „robustní bezpečnostní záruky a další podpůrná opatření“. Slibují v první řadě pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 tisíc vojáků, a má sloužit k odstrašení a obraně.
Součástí záruk má být také „mnohonárodnostní jednotka pro Ukrajinu v rámci koalice ochotných“, která by byla vedená Evropou, složená z „příspěvků ochotných národů“ a podporovaná Spojenými státy. „Tato jednotka bude pomáhat při regeneraci ozbrojených sil Ukrajiny, zabezpečení vzdušného prostoru Ukrajiny a zajištění bezpečných moří, a to i v rámci Ukrajiny“.
Vzniknout by měl také mechanismus na monitorování příměří vedený USA s mezinárodní účastí, který by dokázal včas varovat před případnými útoky. Evropané slibují také „právně závaznou garanci“, že budou přijata „opatření ke znovunastolení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku“.
Opatření by podle prohlášení mohla zahrnovat nasazení ozbrojených jednotek, zpravodajskou či logistickou podporu, ale též hospodářská a diplomatická opatření, tedy různé sankce.
Pomoc s obnovou země
K závazkům, které Evropané v prohlášení zmiňují, patří také pomoc při hospodářské obnově Ukrajiny „se zřetelem na nutnost odškodnění Ukrajiny Ruskem za způsobenou škodu“. „V této souvislosti byla v Evropské unii zmrazena ruská státní aktiva,“ stojí v prohlášení, jež Ukrajině také slibuje podporu při vstupu do Evropské unie.
V závěru dokumentu evropští premiéři a prezidenti vyjádřili podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a zdůraznili, že mezinárodní hranice nelze měnit násilím. „Rozhodnutí, která se týkají státního území, musí přijmout ukrajinské obyvatelstvo, jakmile budou v platnosti robustní garance,“ dodává prohlášení.
Zelenskému politici slíbili podporu jakéhokoli rozhodnutí v otázkách, které se týkají specificky Ukrajiny. Podporu mu slíbili i v případě, že se bude chtít kvůli některým sporným otázkám obrátit na ukrajinské voliče.
Prohlášení je vydané ve jménu německého kancléře Friedricha Merze, dánské premiérky Mette Frederiksenové, finského prezidenta Alexandera Stubba, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloniové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, norského premiéra Jonase Gahra Störeho, polského premiéra Donalda Tuska, švédského premiéra Ulfa Kristerssona, britského premiéra Keira Starmera a představitelů Evropské unie: předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. V závěru textu stojí, že se k prohlášení mohou připojit také další země.
