Článek
Belgií nadále otřásá incident muže tuniského původu, který v pondělí v Bruselu zastřelil dva švédské fotbalové fanoušky. Útok, který vláda označila za teroristický, poukázal na díry belgické bezpečnosti. Ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne tak v souvislosti s tím oznámil, že podá demisi. Prokuratura, za kterou jeho resort odpovídá, nereagovala více než rok na žádost o vydání útočníka zpět do Tuniska. Informovala o tom belgická stanice RTBF.
„Žádost byla předána prokuratuře, ale tam i zůstala. Nehledám žádné výmluvy. Omlouvám se premiérovi a také Švédům,“ řekl podle deníku La Libre ministr na tiskové konferenci. „Je to individuální chyba. Monumentální chyba. Nepřijatelná chyba. Chyba s dramatickými důsledky,“ dodal.
Bruselský atentátník, pětačtyřicetiletý Abdesalem Lassoued, žil několik let v Belgii, i když neměl schválený azyl nebo povolení k pobytu. Zároveň byl registrován na policii kvůli podezření z trestné činnosti.
Žádost o vydání do Tuniska dostala bruselská prokuratura na začátku září. Složku dostal na stůl státní zástupce, který na ni ale z dosud nejasných důvodů nereagoval.
Co se stalo v Bruselu?
Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodila muže podezřelého z pondělní vraždy dvou švédských fotbalových fanoušků, píší belgická média. Kvůli útoku byl předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.
Podle RTBF tento státní zástupce v loňském roce dostal přidělených 31 žádostí o vydání do zahraničí a jen v této záležitosti nic nepodnikl.
V pondělí večer útočník Abdesalem Lassoued zastřelil poloautomatickou puškou dva Švédy a třetího zranil. Útočník, který pálil po lidech na ulici, podle belgických médií vykřikoval islamistická hesla. Po střelbě se mu podařilo zmizet a belgická policie zahájila rozsáhlou operaci s cílem vraha co nejdříve dopadnout. Později byl policisty zastřelen.
Osoba se sklony k islámskému radikalismu
Pětačtyřicetiletý muž do Belgie přicestoval oklikou. V roce 2011 připlul na italský ostrov Lampedusa a následně se přesunul do Švédska. Odtud byl ale vyhoštěn a vrátil se zpět do Itálie, kde byl v roce 2016 podle italského tisku zaregistrován jako osoba se sklonem k islámskému radikalismu. Pak jeho stopy na Apeninském poloostrově končí.
Informace, které belgickým orgánům poskytla neznámá zahraniční vláda, naznačovaly, že muž byl zradikalizován a měl v úmyslu vycestovat do zahraničí, aby bojoval ve svaté válce. Belgickým orgánům se to však nepodařilo prokázat, a proto nebyl nikdy zařazen na seznam nebezpečných osob, napsala agentura AP.
❗️ The Brussels shooter, who killed two Swedish citizens, was shot dead in a cafe
— NEXTA (@nexta_tv) October 17, 2023
This was reported by Belgian media. 45-year-old Abdesalem Lassoued (that is the name of the criminal) was sitting in a cafe in Schaerbeek when the police came there - the man began to resist and… pic.twitter.com/6kbyAyYjnv
V Belgii čelil Lassoued od roku 2021 nařízení, aby opustil území státu, ale úřady o něm neměly žádné informace. Neúspěšně žádal o azyl v Itálii, ve Švédsku, Norsku a Belgii, popsal deník The Guardian.
Podrobnosti o postupu úřadů vůči budoucímu atentátníkovi vyvolaly tento týden plamennou debatu v belgickém parlamentu.
Poslanec Tim Vandeput, který je členem liberální strany Open VLD premiéra Alexandera De Crooa, připustil, že belgická vyhošťovací politika je příliš laxní. „Tato procedura musí být nepropustná,“ řekl pro zpravodajský web Politico.eu.
Atentát a zveřejněné informace o zamítnutém azylu a neschopnosti pachatele deportovat ze země jsou vodou na mlýn populistické straně Vlámský blok, která se i díky požadavkům na omezení přistěhovalectví umisťuje na prvním místě volebních průzkumů. Federální volby v Belgii budou už v červnu 2024.
