Článek
Po středečním náletu ruských dronů na území Polska je téma obrany před volbami do Poslanecké sněmovny poměrně skloňované i mezi nerozhodnutými voliči, jejichž uvažování redakce sleduje.
„Já si určitě myslím, že to bylo záměrně. Podle mě se Rusko snaží vyvolat nějaké emoce a neshody ve společnosti. Vlastně rýpou do vosího hnízda, a i proto si myslím, že obrana by měla být hodně důležitým tématem,“ myslí si specialista BOZP a požární ochrany Miroslav Matura (26), který poslední rok žije v Praze. Volit ale bude v Moravskoslezském kraji, odkud pochází.
Že by drony do Polska doletěly omylem si nemyslí ani řidič Zbyněk Bartoníček (43) z Plzeňska. „Drony jsou dnes určitě už tak přesné a tolik toho umí, že splést se o kilometry mi nepřijde reálné. Každopádně mě to vyděsilo, protože to už je hodně přes čáru. Jestli mají konflikt mezi sebou (Rusko a Ukrajina, pozn. red.), tak do toho nemají zatahovat další zemi,“ myslí si.
Pod vlivem popsané události Zbyněk také zmiňuje, že by byl pro navýšení výdajů na obranu. „Záleželo by ale na tom, co by se za finance nakoupilo, aby výdaje byly průhlednější,“ dodává s tím, že v minulosti působil jako vojenský policista.
Bartoníček přitom mimo jiné zvažuje volbu SPD, která navyšování obranných výdajů dlouhodobě odmítá a současnou vládu za to kritizuje. Pro SPD hlasoval i v loňských eurovolbách.
K dodávkám dělostřelecké munice válčící Ukrajině ze strany Česka pak Bartoníček říká, že je skeptický. „Omezil bych muniční iniciativu. Bojím se, že kdyby k něčemu došlo, sami bychom pak měli nedostatek munice,“ uvažuje. Naopak Matura se k ní staví pozitivně. „Je důležité, že armáda je tu od toho, aby zastrašovala, ne čistě, aby bojovala. Lidé to moc nechápou,“ míní.
„Nechce se mi podporovat Černochovou“
Také pro Dagmar Thomkovou (77) z Moravskoslezského kraje je obrana důležitá. K muniční iniciativě říká, že se cítí rozpolcená. „Rozhodně pomáhat, ale myslím si, že Česká republika pomáhá nejvíc, a to jsme malý stát,“ říká s tím, že by se jí obecně spíše líbilo, kdyby iniciativu převzalo NATO nebo EU. Podobně mimochodem mluví špičky hnutí ANO.
Thomková pak nicméně dodává, že je v oblasti obrany laikem. „Čtu různé věci a myslím si, že některé nákupy jsou zvláštní. Zvlášť teď paní Černochová nakupuje tanky před volbami, někteří křičí, že je to drahé,“ nastiňuje s tím, že ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) by ve volbách rozhodně nepodporovala.
S kroky Černochové moc nesouzní ani rodačka z pražského Žižkova Linda Swaczyna Matásková (34), která v současnosti žije s manželem a dvěma dcerami v Berlíně. Nad koalicí Spolu, jejíž kandidátku Černochová vede v Praze, přitom vážně uvažuje. „Přemýšlím o voličském průkazu kvůli tomu, že bych jela volit a tedy kroužkovat kandidáty do jiného kraje. Nechce se mi úplně podporovat Černochovou kvůli celému jejímu konfliktu s armádou,“ vysvětluje Matásková.
Mimo to má Linda rozporuplný názor také na premiéra Petra Fialu (ODS). „Není to ten tahoun, byť je to fantastický profesor, ale není to premiér pro Spolu, možná by byl lepší Martin Kupka,“ říká. I přes nesympatie k některým lídrům a zklamání ze současné vlády, které minule popisovala, se Matásková nyní více přiklání ke koalici Spolu. A to i pragmaticky částečně právě pod vlivem ruských dronů v Polsku.
Líbí se jí konzistentní postoj stran sdružených v koalici právě k obraně. Avšak, jak upozorňuje, stále ještě potřebuje čas na finální rozhodnutí, a jak popsala už v minulém dílu, zvažuje i podporu Starostů nebo Pirátů.
Naopak Bartoníček možnost, že by právě kvůli obraně uvažoval nad podporou vládní koalice Spolu – která by ho teoreticky mohla zaujmout díky podpoře navyšování výdajů na obranu –, odmítá. „Všiml jsem si toho, ale myslím si, že za čtyři roky udělali tolik věcí, které dopadnou na obyčejné lidi, že názor se mi na ně jen tak nezmění,“ vysvětluje.
Bartoníček se od postoje SPD názorově odklání i v tématu dodržení spojeneckých závazků. Tvrdí, že by Česko mělo přijít na obranu svému spojenci NATO v případě, že by byl napaden. Poslanec SPD Radovan Vích k tomu přitom nedávno pro Seznam Zprávy řekl, že kdyby Rusko na Polsko zaútočilo, Česko by nemělo vysílat bojové jednotky. „Myslím, že bychom měli dodržet článek pět, jednou jsme souhlasili, a s tím jsme do toho šli, je to dané, to stejné, kdyby někdo napadl nás, měli by ho dodržet ostatní,“ říká Bartoníček.
Šéf SPD Tomio Okamura přitom prosazuje referendum o vystoupení z NATO i EU. A několikrát také přiznal, že by v případě jeho uskutečnění pocitově hlasoval pro odchod z Aliance.
„Zavést referendum? Proč ne, ale určitě ho nemáme prosazovat za každou cenu, ani s tím, že se musí vystoupit. Vystoupení by dnes byla možná chyba,“ myslí si Bartoníček s tím, že by poté Česku spojenci nepřišli na pomoc v případě napadení. Přiznává, že pozitivní postoj SPD k vystoupení z NATO může být jednou z věcí, proč nakonec toto hnutí nepodpoří.
Ze Severoatlantické aliance by pak nechtěla vystupovat ani seniorka Dagmar Thomková. „Stranu, která by chtěla vystupovat z NATO, bych určitě v žádném případě nepodpořila,“ říká. Vzápětí ale zmiňuje, že uzákonění všeobecného referenda by jí nevadilo.
Na otázku, zda by v případném hlasování o vystoupení z NATO neviděla možné riziko, říká: „Teoreticky ano, ale já myslím, že Češi zase nejsou tak hloupí, aby tohle podporovali. Něco jiného je pro mě Evropská unie, protože ta dělá opravdu koniny. Ale myslím, že u NATO by se neshodla většina. Pár lidí by asi bylo pro, ale odhlasování vystoupení bych se nebála.“
Jak důležité jsou pro voliče programy?
Samotná obrana České republiky se tak jeví jako téma, které voliče zajímá. Jednotlivá uskupení se jí proto věnují ve svých programech. Do jaké míry ale programy rozhodují, koho si volič vybere?
„Koukám na to, takže určitou roli to pro mě hraje, ale určitě ne tu hlavní. V programech se totiž slibuje, ale většinu slibů ty strany nedodrží. Po volbách je všechno naopak a jinak,“ myslí si například Thomková. Přiznává, že letošní programy ještě nečetla, ale chystá se.
„Teďka mám v ruce program SPD, přišel mi do schránky. Tenhle týden jsem se ke zprávám moc nedostala, takže jsem tím zatím taková nepolíbená. Ale teď v následujícím týdnu se do toho ponořím,“ říká. Hlavní úsudek si ale sedmasedmdesátiletá seniorka hodlá udělat především na základě osobností.
„Já doopravdy letos víc než na stranu budu koukat na osobnosti. Vím, že v Praze má být pan Havlíček, kandiduje tam i Šichtařová, takže uvidím,“ popisuje s tím, že zatím není definitivně rozhodnutá koho volit. Kdyby si ale musela vybrat, koho by v pátek 12. září volila, pravděpodobně by sáhla po kandidátce hnutí ANO a kroužkovala Karla Havlíčka – spíše než Markétu Šichtařovou z SPD.
Mezi hnutím ANO a SPD se ostatně rozhoduje i Bartoníček, pro kterého jsou programy poměrně důležité. „Na programy se dívám, chystám se na ně teď o víkendu, protože budu mít volno. Zatím jsem na to neměl čas,“ přiznává s tím, že v minulosti pro něj ale bylo důležité, co mu jako voliči jednotlivé strany nabízejí. Když přijde na to, koho by měl ke konci druhé zářijového týdne podpořit, mluví – na rozdíl od minulého týdne, kdy se více přikláněl k SPD – o hnutí ANO.
Naopak šestadvacetiletý Matura, který připouštěl, že vedle Starostů a nezávislých (STAN) zvažuje i hnutí ANO, mluví tento týden ve světle událostí v Polsku jinak. „Vadí mi totiž příklon k východu. Mám na mysli bratříčkování se slovenským premiérem Ficem nebo maďarským premiérem Orbánem, kteří podle mě projevují náklonnost k Rusku,“ říká.
Dodává ale, že vedle hnutí STAN zvažuje například i hnutí Generace. „Říkám si, že bych to mohl dát někomu malému, kdo nemá ani moc šanci. Ale je mi vlastně líto, že když si tohle bude říkat každý, tak nikdy nenastane změna a budou tady pořád ty stejné strany,“ dodává.
Co se samotných programů týče, Matura „na ně dával“ coby prvovolič. „Dnes mi ale přijde, že programy už nejsou ani vodítko, je to vlastně k ničemu, protože je strany stejně nedodržují,“ myslí si. Obecně ho proto spíše zajímají výstupy, výroky a činy představitelů jednotlivých stran.
