Sledujeme čtyři váhající voliče, z politiky jsou rozpačití. Kdo si je získá?

O tom, koho budou lidé volit, se většinou rozhodují na poslední chvíli. To ostatně redakci popsal i zakladatel agentury STEM Jan Hartl.

„Lidé mají pro volby velmi mělkou motivaci. Jednu stranu máte rád, pak se vám zalíbí jiná, a nakonec třeba k volbám vůbec nepůjdete. Teprve tři týdny před volbami si vůbec začnete vážně klást otázku, komu svůj hlas hodíte,“ zdůvodnil, proč se mohou někteří voliči nakonec rozmyslet a zvolit jiné uskupení, než původně zamýšleli.

Seznam Zprávy proto každý týden přinesou zpověď čtyř voličů z různých koutů České republiky, kteří na začátku září ještě nevědí, které uskupení v letošních parlamentních volbách podpoří. Na základě čeho se rozhodují? Nad kým přemýšlí a komu by svůj hlas rozhodně nedali? A co by podle nich měla příští vláda řešit?

Dagmar Thomková (77) momentálně žije v Kopřivnici. Poté, co jí zemřel manžel, „pustila byt“ a přestěhovala se do domova s pečovatelskou službou. „I když žiju v Moravskoslezském kraji, budu letos volit v Praze,“ vysvětluje žena s tím, že dobrovolně pomáhá nevidomým lidem, kterým bude v říjnu asistovat právě u voleb. V minulosti prý volila hnutí ANO, letos ale váhá.

Hnutí Andreje Babiše totiž podle ní láká voliče řadou slibů, o jejich proveditelnosti má ale seniorka pochyby. „Vnímám od nich jen ‚dáme, snížíme, přidáme, upravíme‘, ale nikde není řečeno, kde se na to vezme. Samozřejmě by se mi líbil vyšší důchod nebo sleva na jízdném, ale kde na to vezmou?“ dumá. Zároveň dodává, že obecně v životě je „celkem spokojená“ a nemůže si moc stěžovat.

Když ale přijde na současnou vládu, spokojená prý není. „Vadí mi jejich komunikace a že nedotahují věci. Fiala je jistě moudrý pán, ale je úplně odtržený od reálného života,“ říká. Když přijde na volební témata, zmiňuje hlavně ceny potravin, problémy ve školství – protože má vnuka – nebo nedostupnost zdravotnictví.

„Já vlastně nemám tolik negativních zkušeností, ale znám lidi, kteří ano. To je podobné u potravin a energií. Já šetřím, ale nemám to tak těžké jako lidé, které mám ve svém okolí,“ říká.

Co se jejího zájmu o politiku týče, volby vnímá jako svou občanskou povinnost. Sleduje zprávy na internetu, občas si prý pustí i politickou debatu. „Aktivnější jsem v místě bydliště, někdy lehce útočím na místostarostu, upozorňuji na některé věci, protože bydlím v tom pečovatelském domě a lidi tu jsou trochu unavení životem. Ale já jsem celý život pracovala s lidma, byla jsem zvyklá za ně trochu bojovat, takže nemám problém něco povyřizovat,“ dodává.

Nad otázkou, koho by volila v sobotu 6. září, chvíli váhá. „To je těžká otázka, do voleb je měsíc čas. Teď asi nejspíš hnutí ANO, i když ho ráda nemám. Mám ale ráda Karla Havlíčka, tak bych šla možná spíše po osobnostech než po stranách. Uvidím podle pražských kandidátů. Vím, že je tam pan Hřib, ale toho v televizi moc ráda nevidím. Navíc tam nežiju, ty lidi neznám,“ říká.

Řidič Zdeněk Bartoníček (43) z Plzeňska se rozhoduje hlavně na základě zkušeností s politiky z minulosti. Zatímco v parlamentních volbách před čtyřmi lety nešel volit, protože nebyl v České republice, v loňských eurovolbách hlasoval pro SPD. V těch prezidentských si pak vybral Andreje Babiše.

Kdyby se volby konaly nyní, Zdeněk by se přiklonil patrně k SPD. „Víc a víc se mi líbí jejich názory, začínám se s nimi ztotožňovat. Dávají mi odpovědi na problémy kolem mě,“ zdůvodňuje. Když se ho redaktorka zeptá, co na něj nejvíc doléhá a jaké problémy by měli politici řešit, odvětí, že „příliv Ukrajinců, který je už extrémní“. Nesouhlasí hlavně s tím, že dostávají dávky, stejně jako není nadšený z podpory Ukrajiny.

Zdeněk Bartoníček mimo to zvažuje i volbu hnutí ANO. Problematické jsou ale pro něj kauzy Andreje Babiše. „Řeší se to Čapí hnízdo. Pak taky to, že měl být v StB. Ale mezitím to sleduju, rozhoduju se, zda je to pravda, nebo jestli ho jen nechtějí pošpinit a podobně,“ vysvětluje. Co se vládní koalice Spolu týče, její podporu rovnou vylučuje. Jedním z důvodů je i bitcoinová kauza. Nelíbí se mu ale ani počínání vlády celkově, třeba v ekonomických oblastech. „Vše jde neskutečně cenově nahoru, plno lidí už to finančně přestává dávat,“ vysvětluje.

Na dotaz, zda přemýšlel i o Pirátech či Motoristech, Bartoníček odpovídá, že o nich moc neslyšel. Naopak u Starostů ale přiznává, že jejich předseda Vít Rakušan mu v podstatě nevadí. Kdyby se tak program a rétorika STANU v následující týdnech slučovala s jeho představou o životě, nevylučoval by ani jejich volbu.

Rodačka z pražského Žižkova Linda Swaczyna Matásková (34) v současnosti žije s manželem a dvěma dcerami v Berlíně, kde na plný úvazek pracuje jako provozní manažerka (operation manager) pro TikTok. Na dálku pak pracuje také jako asistentka režie. Protože se v brzké době plánuje vrátit do Česka, místní politiku sleduje.

Právě i zkušenost se životem v Německu jí zformovala názory na politiku či společnost. „Když jsem opouštěla Česko, byli jsme s mužem dost liberálně zaměření a měli jsme ideály, které se postupně za čtyři roky v Německu dost obrousily. Nechci říct, že se ze mě stal konzervativní pravičák, ale ovlivnila to dost zkušenost s různými národnostmi,“ popisuje.

Názor změnila například na migraci. V minulosti fandila bývalé kancléřce Angele Merkelové, teď ale prý vidí, že systém nefunguje. „Žijeme v multikulturním Berlíně, kde pro mě nastal střet s realitou. Přistěhovalci jsou často nepřizpůsobiví nebo je systém nenutí přizpůsobit se. To často vede ke kulturní válce nebo až k nenávisti vůči hostitelské zemi. Ale nechci všechny odsuzovat, třeba soužití s Ukrajinci mi připadá ideální i vzhledem k tomu, že jde o slovanský národ, který je nám blízko,“ nastiňuje Swaczyna Matásková.

I přes zkušenost z Německa ale odmítá, že by v českých parlamentních volbách uvažovala o volbě strany, která chce „zatočit“ s migrací. „Česko migraci nyní nečelí tolik, ale měli bychom se více angažovat v evropské politice a připojit se k celkovému řešení. Určitě ale nebudu volit antisystémovou stranu, která je radikálně proti migraci,“ říká a vzápětí zmiňuje třeba hnutí SPD či Stačilo!, která ji prý děsí a volit je tak odmítá. „Normální strany“ totiž podle ní problém vnímají dostatečně.

V tuto chvíli váhá mezi koalicí Spolu, Starosty nebo Piráty. Koalici Spolu podpořila i v předešlých volbách do Sněmovny. „Přestože jsem víc chtěla volit STAN, zafungovala na mě panika, že musíme volit větší systémovou stranu, která ideálně zvítězí nad ANO,“ dodává. Z vlády Petra Fialy je ale prý zklamaná.

Zmiňuje například, že se toho hodně nepovedlo. Vadí jí i špatná komunikace. „Poslouchám omáčky kolem, ale nevidím reálné výsledky,“ říká. U vládních stran ji v poslední době také naštvalo, když Vít Rakušan zval předsedy Spolu a Pirátů na setkání, kde by odsoudili vládu s ANO.

„Hodně mě urazilo svolávání stran na pivo. Jejich voliči jsou jasní, asi nikdy Babiše volit nepůjdou. Ale nedochází jim, že lidé jako já mají rodinné příslušníky, kteří Babiše volí z přesvědčení,“ připomíná s tím, že podobné kroky jenom vytvářejí propasti mezi jednotlivými voličskými skupinami.

Nejlépe jí tak z „piva“ vyšli Piráti, kteří se schůzky nezúčastnili. „Přestože nemám moc ráda Zdeňka Hřiba a nelíbí se mi, jak dělají regionální politiku, oni jsou evidentně jedni z mála, kteří jsou v tomto ohledu inteligentní,“ dodává Linda.

Ještě nedávno měla přitom v hlavě i možnost volit hnutí ANO, aby bylo nejsilnější a nemuselo do vlády s SPD nebo Stačilo!. Tuto možnost však uzavřela poté, co Babišovo hnutí v týdnu představilo program. „Moje babička bude asi smutná, ale fakt je volit nebudu. Jako bych koukala na program SPD,“ dodává.

Šestadvacetiletý Miroslav Matura pochází z Ostravy, poslední rok ale žije v Praze. Poté, co na Vysoké škole báňské –Technické univerzitě Ostrava vystudoval obor Bezpečnost práce a procesů, se přestěhoval do Prahy, kde žije přibližně rok. U svého oboru zůstal a živí se jako specialista BOZP a požární ochrany.

„V posledních parlamentních volbách jsem volil koalici Pirátů se Starosty,“ prozrazuje s tím, že se obecně považuje za „centristu“. Důvodem byli hlavně Piráti, u kterých se mu líbil důraz na digitalizaci a orientace na mladé voliče. Jejich působení ve vládě a následný odchod z ní ho ale zklamaly, a proto je v letošních volbách nepodpoří.

„Nejvíc mě asi ovlivnil ten digitalizační debakl, to pro mě bylo největší zklamání. Dřív jsem je vnímal jako možnou změnu. Ve volném čase sleduji politiku a zajímám se, takže chápu, že malá strana nemůže úplně změnit systém, ale jsem z nich prostě zklamaný,“ vysvětluje Matura. Když se zamýšlí nad tím, koho by v říjnu mohl volit, mluví o hnutí STAN ale i o ANO.

„Docela mě zaujalo i hnutí Generace. Je to ale malá, nová strana, která nemá ještě zajetou ‚infrastrukturu‘. Takže kdybych měl jít teď volit, hodil bych to Starostům,“ říká. Vzápětí ale dodává, že pochází z Moravskoslezského kraje, kde mnoho lidí volí hnutí ANO, a přiznává, že i on sám o tom uvažuje. „Bavíme se o tom s rodinou, navíc mám i osobní zkušenosti s politiky z Ostravy. Myslím teď třeba Tomáše Macuru (bývalého primátora Ostravy za hnutí ANO, pozn. red.), který mi přišel schopný,“ vysvětluje.

Na otázku, co od politiků očekává, odpovídá jasně – zlepšení bytové situace. „Cena bydlení je opravdu nehorázná. V Praze jsem zaplatil za byt třicet tisíc majitelce, dalších třicet zprostředkovateli. Ten byt je ale v hrozném stavu, je tu plíseň, není tu vymalováno – to všechno jsem ale zjistil až po nastěhování,“ popisuje.

Vedle vysokých cen mu navíc vadí i přístup realitních firem, které si podle něj berou příliš velké provize. Ocenil by proto právní úpravu, která by regulovala jejich výši.

„To by podle mě mohlo pomoci. Od Pirátů třeba zaznívá ‚Máme plán, postavíme byty‘. Ale jak? Kdo to zaplatí? Podle mě to stejně skončí jako Airbnb a ničemu to zase nepomůže,“ dodává.

Na politiku si dělá názor hlavně na základě hovorů s přáteli, vedle toho jsou pro něj důležité i sociální sítě, případně internetová média. Mnohdy mu vadí, že politici konkrétně neříkají, jak chtějí sliby plnit – programy tak prý nehrají velkou roli.