Jak voliči obracejí kartu. Šest týdnů, které umí vše změnit

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Favorit ANO dostane 30 procent, následuje koalice Spolu s 20 procenty, okolo 10 procent se pohybují SPD, STAN a Piráti, pětiprocentní kvórum pro vstup do Sněmovny mohou překonat i komunisté ze Stačilo! a Motoristé. Tak věští výsledky voleb průzkumy.

Už půl roku se česká politická krajina nemění. Nyní však nadchází posledních šest týdnů před volbami. A ve všech dosavadních volbách do Sněmovny od roku 2010 se během této doby obrátily volební předpovědi na hlavu.

Právě v květnu 2010 se poprvé zhroutilo pravidlo, že o výsledku voleb rozhodne, která ze dvou systémových stran – občanských a sociálních demokratů – představí v kampani lepší program a kandidáty. Ještě počátkem dubna měl před konkurencí předstih tandem ČSSD a KSČM, poté však přišli o deset procent ve prospěch nových stran, jimiž tehdy byly Věci veřejné (VV) a TOP 09. Ty pak sestavily společně s ODS vládu, která měla ve Sněmovně jasnou většinu.

Regulérní zemětřesení pak zažilo Česko v roce 2013, když nováčci ANO a Úsvit Tomia Okamury obrali zavedené strany pár týdnů před volbami celkem o 18 procent. S nástupem hnutí Andreje Babiše do vlády předtím nikdo nepočítal.

Těsně před volbami 2017 zase ztratili hlavní konkurenti ANO, levicoví veteráni z ČSSD a KSČM, dohromady 12 procent hlasů. Na přesunu tehdy vydělali Piráti a SPD, hlavním důsledkem však byl fakt, že Babišovo hnutí získalo o devět poslanců víc než strany na druhém až čtvrtém místě dohromady.

V srpnu 2021 bylo favoritem ANO – podle průzkumů se sedmiprocentním náskokem před hlavním konkurentem Spolu. V říjnových volbách však nakonec překvapivě vyhrála nově sestavená koalice pod taktovkou Petra Fialy a poté bezpečně sestavila vládu.

Nestabilní politická scéna ovšem není zdaleka jen českou specialitou. „Stejná vlna, která oslabila voličská jádra zavedených stran, prošla celou Evropou,“ vysvětluje politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity. To se obvykle projeví právě v posledních týdnech před volbami.

„Lidé mají pro volby velmi mělkou motivaci. Jednu stranu máte rád, pak se vám zalíbí jiná, a nakonec třeba k volbám vůbec nepůjdete,“ popisuje obvyklý přístup zakladatel agentury STEM Jan Hartl. „Teprve tři týdny před volbami si vůbec začnete vážně klást otázku, komu svůj hlas hodíte,“ upřesňuje, proč právě na konci kampaně dochází k překotným změnám.

Stejně to vidí ředitel agentury Median Přemysl Čech. „S tím, jak se volby blíží, o nich lidé víc a víc přemýšlejí, začnou se bát a těšit, a teprve potom dojdou k nějakému rozhodnutí,“ potvrzuje.

Oba sociologové Hartl i Čech se shodnou, že nejrozšířenějším postojem českého voliče je zklamání z toho, jak se vládne. Proto se v každých volbách prosadí zbrusu nové subjekty, případně strany, které zásadním způsobem změní značku.

Zároveň se na základě dostupných preferencí stále obtížněji předpovídá, kterým stranám se popularita těsně před volbami zvýší a které naopak o podporu přijdou.

Podle Ladislava Mrklase z Vysoké školy CEVRO už neplatí stará pravidla, která dříve umožňovala objevit souvislost mezi volební nabídkou jednotlivých stran a jejich očekávaným výsledkem. „Dnes rozhoduje moment nálady, který se dá ovlivnit profesionálním marketingem. Stačí dobrý závěr kampaně a všechno je jinak,“ vysvětluje politolog.

Role marketingu roste v posledních letech také s tím, jak na významu ztrácejí stranické programy. „Teď máme světový unikát, že strany tají program i před svými voliči,“ připomíná s nadsázkou Jan Hartl letošní novinku, že se o programech největších stran nic nevědělo ještě ani v polovině srpna. S tím se zvětšuje role náhody, která nakonec může rozhodnout, kdo bude Českou republiku v příštích čtyřech letech řídit.

„Kampaň roztočí kolo štěstěny jako na Matějské pouti,“ předpovídá politolog Valeš. Ani poslední průzkumy, které obvykle proběhnou týden před volbami, nemusí přesně určit, kde se kolo zastaví.

To potvrzuje i Přemysl Čech z Medianu podle zkušenosti z minulých voleb. Ještě poslední průzkumy předpovídaly vítězství ANO, jeho náskok před Spolu se však zmenšoval. „Den před volbami, kdy už se předpovědi nesmějí publikovat, jsme udělali pro interní potřeby průzkum. Vyšlo nám, že by to Spolu a jeho spojenci mohli uhrát. Ale že získají tak suverénní většinu, s tím jsme ani potom nepočítali,“ připomíná Čech.

V minulých volbách se podle něho „štěstěna obrátila“ a Spolu padly „čtyři šestky“, mimo jiné i tím, že pod hranici pěti procent těsně propadli všichni tři potenciální partneři ANO.

Přesto dotázaní experti paradoxně tvrdí, že před letošními volbami nedojde ke stejně zásadnímu obratu jako dřív.

Jan Hartl upozorňuje, že tuzemskou politiku ovládají dva bloky. Na jedné straně čtyři liberální strany vládní koalice spolu s Piráty, proti nim opoziční ANO a tři další protestní strany s ještě radikálnější kritikou poměrů. „Zatím jen nesměle a v náznacích dochází k přesunům voličů, ale jen uvnitř obou bloků,“ říká zakladatel agentury STEM, která na zakázku CNN Prima popisuje i detailní změny v chování voličů.

Podpora bloku vládních stran se podle Lukáše Valeše může sotva zmenšit. „Nedopustím, aby se Babiš vrátil,“ zní hlavní motivace voličů z liberálního bloku, která zabrání, aby ve volebním finiši oslabil.

Podle Přemysla Čecha se ale ani ANO nemusí bát, že ztratí podporu ve prospěch ostatních protestních stran. Babiš poslední dva roky objížděl republiku a nepochybně získal masovou voličskou základnu, na kterou se může spolehnout.

Žádné „nové“ strany zatím nepřišly s kampaní, která by dokázala změnit dějiny, jako se to svého času podařilo Věcem veřejným, ANO, Pirátům nebo Spolu. „Vstup Stačilo! do Sněmovny je ložený, na Motoristy bych nevsadil – i když se to ještě může obrátit,“ míní politolog Mrklas, že tentokrát budou mít „noví“ jiné starosti.

Pokud se současné průzkumy voličských nálad ve volbách opravdu naplní a nedojde ani k menšímu politickému zemětřesení, bude možné výsledek hodnotit ze dvou stran. „ANO je opozicí, která nepřipravuje radikální kroky, proto ji volí lidé střední cesty. V tom jsme výjimka. Pokud tedy bude ANO sestavovat vládu, může se Česko stát ostrůvkem relativního klidu,“ nabízí optimistický pohled Lukáš Valeš. „Potíže nastanou ve chvíli, když se ANO vláda nepovede,“ dodává.

K dispozici je také skeptické hodnocení. „Víra, že volby něco vyřeší, pořád existuje, ale postupně upadá,“ tvrdí sociolog Hartl. Proto se už nikdo nemusí nadchnout pro nové strany. Možná bude většina volit ANO stejně jako před osmi lety, určitě ovšem s menším nadšením.