Článek
Nálet ruských dronů na Polsko vyvolal v Česku další debatu ohledně obrany. Experti hovoří o nutnosti posilovat protivzdušnou ochranu, prezident Petr Pavel zase uvedl, že „Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí“ a že „stojíme za Polskem, naším aliančním partnerem“.
O podpoře partnerů pak mluvili i politici vládního bloku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také prozradila, že Česká republika vyšle na základě polské žádosti do sousední země tři vojenské vrtulníky.
S blížícími se volbami je ale pravděpodobné, že o podobné formě pomoci by do budoucna – na základě předvolebních průzkumů – mohli rozhodovat politici z opozičního bloku.
„Je jasné, že v rámci článku pět by Česko pomohlo Polsku, o tom není žádná debata,“ sdělil například šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Pardubicích. Za připomínku ale stojí i jeho tři roky starý výrok z prezidentské debaty, že by české vojáky na pomoc Polsku neposlal.
Bojové jednotky na pomoc určitě ne, zní z SPD
Podobně dnes mluví například člen výboru pro obranu a poslanec SPD Radovan Vích. Podle něj byl dronový útok na Polsko neúmyslný. „My jsme dnes měli Stálou komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, část byla utajovaná, ale část nebyla. Víme, že tam došlo k sestřelení více než dvou desítek dronů, některé spadly samy. Ale ten zásadní výstup je ten, že se nejedná o úmyslné narušení polského vzdušného prostoru,“ řekl s tím, že to je jasné.
Jeho kolega z komise, poslanec ODS Pavel Žáček nicméně sdělil, že by stejnou formulaci jako Vích nevolil. „Na některé dotazy, které by spíše nasvědčovaly úmyslu, jsme odpověď nedostali. Zatím. Podrobná analýza potřebuje čas,“ napsal Seznam Zprávám.
Hnutí SPD, které Vích v několika výborech zastupuje, má letos silné ambice stanout ve vládě. Vyslalo by v případě aktivace článku pět Severoatlantické smlouvy vojáky na podporu napadené sousední země? „Určitě bychom neposlali bojové jednotky. Nechytejte mě za slovo, ale viděl bych to spíše ve smyslu logistiky, polních nemocnic. Ale v žádném případě bojové jednotky,“ sdělil Vích.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti OSN. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Pokud by se Polsko nacházelo ve stavu ohrožení, umí si Vích teoreticky představit, že by se tam mohli přesunout čeští vojáci, kteří působí jinde. Trval by také na tom, aby misi schválil Parlament. V případě misí, které trvají kratší dobu než 60 dnů, může vláda vojáky vyslat čistě na základě vlastního usnesení. Během této doby má Parlament možnost hlasovat o tom, jestli jednotky na území jiné země zůstanou nebo budou staženy.
Samotný dronový nálet pak podle Vícha není důvodem k tomu, aby Polsko aktivovalo článek 5, na jehož základě se považuje útok na nějakou z členských zemí jako útok na všechny a tím pádem vyžaduje, aby partneři pomohli napadeným členům.
Postoj SPD k muniční iniciativě zůstává stejný
Na otázku, zda SPD přehodnocuje ve světle středečních událostí svůj postoj k muniční iniciativě pro Ukrajinu Vích říká, že v tomto ohledu se nic nemění. „My to dlouhodobě kritizujeme. Nemůžeme prostě souhlasit s tím, že se na Ukrajinu vyváží výzbroj a munice a že se na tom podílí i naše vláda, která je koordinátorem,“ popisuje svůj názor a postoj hnutí Vích.
Na postoj k muniční iniciativě po dronovém náletu na Polsko se redakce chtěla zeptat i hnutí Stačilo! To ale obecně sdělilo, že se „do vyšetření událostí nebude vyjadřovat“.
Seznam Zprávy se s otázkami ohledně muniční iniciativy, výdajů na obranu či pomoci Polsku obrátily i na stínového ministra obrany hnutí ANO Lubomíra Metnara. Do vydání textu neodpověděl. Ve středu ale na sociální síť X napsal, že „noční narušení polského vzdušného prostoru je závažný bezpečnostní incident a našim polským sousedům vyjadřujeme plnou podporu“.
Hnutí ANO muniční iniciativu dlouhodobě kritizuje, Andrej Babiš ji v případě, že bude premiérem, slibuje „zrušit“. Místopředseda Karel Havlíček k tomu v minulosti dodal, že by se měla přesunout pod NATO.
„Polsko ruskou hrozbu chápe napříč politiky“
Podle bývalého velvyslance při NATO a experta na obranu Jakuba Landovského není situace v Polsku nic nového. „Je důležité v těchto ruských testech obstát prostřednictvím prokazatelně funkční protivzdušné a protiraketové obrany a také pomocí jednotné komunikace v reakci na ruské provokace,“ sdělil expert působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Co se české obranné strategie týče, Landovský nechtěl příliš komentovat, zda by mělo Česko navyšovat výdaje na obranu k pěti procentům HDP. Popsal ale, že je to právě Polsko, které je „příkladem země, která ruskou hrozbu chápe napříč politickým spektrem“. Východní soused Česka v současnosti přispívá na obranu více než čtyři procenta HDP.
„Peníze samozřejmě nejsou všechno, ale jsou na všechno. Samotné číslo není to hlavní,“ dodal s tím, že ačkoliv Rusko dává na zbrojení více procent HDP než USA, není schopno Ukrajinu porazit. Ve válce tak podle Landovského rozhoduje především síla a odolnost, stejně jako růst ekonomiky a inovace.
