Článek
Moskevský soud uznal prokurátora Mezinárodního trestního soudu Karima Khana a osm soudců této instituce vinnými z nezákonného pronásledování Rusů. V jejich nepřítomnosti jim vyměřil od 3,5 do 15 let vězení. Napsala to ruská agentura Interfax a nezávislý server Meduza. Mezinárodní trestní soud dříve vydal zatykač mimo jiné na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska.
„Karim Khan byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let,“ uvedla nyní ruská generální prokuratura podle Interfax. Dalším pracovníkům moskevský soud vyměřil vězení v délce od 3,5 roku do 15 let. Podle ruského vyšetřovacího výboru se jedná o soudce či soudkyně a také někdejšího šéfa Mezinárodní trestního soudu Piotra Hofmańského a jeho tři zástupce, píše server Meduza.
Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli deportacím dětí z okupovaných částí Ukrajiny. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přičemž Kyjev mimo jiné viní Moskvu z nelegálního odvlečení přibližně 20 tisíc ukrajinských dětí.
Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Rozhodnutí soudu vydat zatykač na ruského prezidenta Kreml označil za nehorázné a nepřijatelné. Z Moskvy zazněly i výhrůžky raketovým útokem na sídlo Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Zatykač komplikuje Putinovi cestování do ciziny. Kyjev naopak krok mezinárodního soudu označil za historické rozhodnutí.
Ruský Vyšetřovací výbor tři dny po rozhodnutí mezinárodního soudu o vydání zatykačů na Putina a Lvovovou-Bělovovou zahájil trestní řízení proti zástupcům Mezinárodního trestního soudu, připomněla agentura Interfax. Ruské úřady činitele mezinárodního soudu umístily na seznam mezinárodně hledaných osob, Interpol je však podle serveru Kommersant odmítl hledat.
V roce 2024 vydal Mezinárodní trestní soud zatykače také na další ruské představitele včetně tajemníka ruské bezpečnostní rady a bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů, jako jsou útoky na civilní cíle během ruské války proti Ukrajině. Rusko, stejně jako například USA, jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává.
