Hlavní obsah

Naděje pro pacienty s Alzheimerem. Nová léčba může zpomalit průběh choroby

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační obrázek.

Reklama

Milionům pacientů s Alzheimerovou chorobou svitla naděje. Vědci našli lék, který dokáže zpomalit destrukci mozku. Léčbu ovšem stále provází mnohé limity, přesto lék už posuzují americké regulační úřady.

Článek

Vědci oznámili průlom v léčbě Alzheimerovy choroby, kterou po celém světě trpí přibližně 30 milionů lidí. První studie prokázala, že lék Lecanemab dokáže zpomalit průběh onemocnění. Pokles paměti u zkoumaných pacientů díky němu za 18 měsíců zpomalil o 27 %.

Výsledky výzkumu, které přicházejí po desetiletích nezdaru v oblasti léčby Alzheimerovy choroby, vzbuzují ve vědcích velkou naději v to, že se jim konečně podaří onemocnění úspěšně léčit. Nový objev označují za „historický“.

„Jedná se o první lék, který poskytuje skutečnou možnost léčby pacientů s Alzheimerovou chorobou,“ tvrdí podle deníku The Guardian Bart De Strooper, ředitel britského Institutu pro výzkum demence na University College London.

V současné době jsou pacientům s Alzheimerovou chorobou podávány léky, které pomáhají lépe zvládat příznaky, ale nedokáží měnit průběh onemocnění. Nová léčba za pomoci Lecanemabu znamená v tomto smyslu pokrok.

S patologickými změnami v mozku dokáže bojovat tím, že najde a odstraní bílkovinu amyloid beta, která se u lidí s Alzheimerovou chorobou shlukuje do amyloidních plaků a poškozuje nervové buňky.

Tichá hrozba

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácejí svou funkci. Na vině je bílkovina amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Choroba zpravidla není diagnostikována zcela v začátcích a po diagnóze je střední délka dožití 6 let. Méně než 3 % pacientů žijí po diagnóze déle než 14 let. Nemoci podlehne 68 % pacientů, kterým byla diagnostikována.

Příčinou úmrtí nejsou zpravidla přímé dopady neurodegenerace mozku, ale nepřímé dopady nemoci, jako je nižší odolnost vůči infekcím (pneumonie), krevní sraženiny způsobené dlouhým pobytem na lůžku nebo potíže s příjmem potravy. Chorobu má potvrzenou přes 50 milionů lidí na světě, skutečně nemocných ale bude pravděpodobně ještě více. Podle odhadů může být v roce 2050 až 152 milionů nemocných.

I nová léčba má ovšem svoje limity, upozorňuje stanice BBC. Lék má stále poměrně skromný a omezený účinek a jeho dopad na každodenní život lidí je diskutabilní. Působí navíc pouze v počátečních stádiích nemoci, a většina lidí by tak možnost využití tohoto léku bez včasného rozpoznání choroby propásla.

Vědci ovšem tvrdí, že objev je důležitý v tom, že otevírá cestu k nové éře léčby, která nakonec povede ke kýženému cíli – schopnosti úspěšně léčit Alzheimerovu chorobu, která je nejčastější příčinou demence.

„Klinické přínosy se sice zdají být poněkud omezené, ale lze očekávat, že se časem projeví,“ tvrdí De Strooper.

Jak výzkum probíhal

Přelomovou studii vedl profesor Christopher van Dyck z oddělení pro výzkum Alzheimerovy choroby na Yaleově univerzitě, byla zveřejněna v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine. Zúčastnilo se jí celkem 1795 pacientů ve věku mezi 50 a 90 lety, u nichž byla diagnostikována raná fáze Alzheimerovy choroby.

Půlka z nich dostávala každých čtrnáct dní infuzi Lecanemabu, druhá placebo. Následně vědci pomocí klinické škály hodnotili u pacientů závažnost demence. Zohledňovali přitom příznaky jako zapomnětlivost, problémy ve vztazích, snížená schopnost řešit problémy či žít samostatně.

Během osmnácti měsíců, kdy studie probíhala, onemocnění u obou skupin pacientů pokročilo. Stav těch, kteří užívali Lecanemab, se ovšem zhoršoval podstatně méně rychle a úbytek kognitivních funkcí byl u pacientů pomalejší.

Vědci také u účastníků studie za pomoci krevních testů a vyšetření mozku zkoumali hladinu amyloidu. Zjistili, že u pacientů, kteří užívali Lecanemab, hladina amyloidu v průběhu léčby výrazně klesla. U některých dokonce tak dramaticky, že přestali splňovat hranici, od níž bývá pacientům diagnostikovaná Alzheimerova choroba.

Další studie, která slibuje zpomalení Alzheimerovy choroby

Podle americké studie může každodenní užívání multivitaminového a minerálního doplňku snížit pokles kognitivních funkcí u starších lidí. Experti na Alzheimerovu chorobu a demenci jsou výsledky povzbuzeni, ale zůstávají opatrní.

Studie, které se zúčastnilo více než 2 200 osob starších 65 let, naznačuje, že každodenní užívání multivitaminového a minerálního doplňku stravy může zpomalit úbytek kognitivních funkcí přibližně o 60 procent neboli téměř o dva roky. Nejvýznamnější účinky byly zaznamenány u starších osob s kardiovaskulárním onemocněním.

Limity nové léčby

Podle profesorky Tary Spires-Jonesové z University of Edinburgh je ovšem účinek léku stále poměrně malý. Dodala ovšem, že „i když dopad není dramatický, lék bych si vzala“.

O „skromném účinku“ mluví i doktorka Susan Kohlhaasová z organizace Výzkum Alzheimerovy choroby ve Velké Británii. Novou studii ale považuje za důležitou, protože vytváří oporu pro další výzkum.

S léčbou Lecanemabem jsou spojena také jistá rizika. Snímky mozku ukázaly u 17 % účastníků riziko krvácení do mozku a u 13 % riziko otoku mozku. Celkem 7 % účastníků, kterým byl lék podáván, pak muselo kvůli vedlejším účinkům z výzkumu odejít.

Překážkou je také pozdní odhalení choroby. Lék musí být podáván v rané fázi onemocnění, kdy ještě poškození mozku příliš nepokročilo, mnozí pacienti se ovšem nacházejí v pozdějších stádiích nemoci. Do budoucna je tedy potřeba, aby lidé na testy hladiny amyloidu chodili už v okamžiku, kdy zaznamenají první problémy s pamětí. Nemocnice ovšem v současné době nemají dostatek prostředků k takovému testování.

„Mezi současnou úrovní poskytování služeb a tím, co potřebujeme udělat, aby bylo možné poskytovat léčbu modifikující onemocnění, je obrovská propast,“ vysvětluje doktorka Elizabeth Coulthardová, která léčí pacienty v britské síti nemocnic North Bristol NHS Trust.

Roli hraje také cena. Lecanemab je drahý, na rok by pacienta vyšel na 10–30 tisíc liber (tedy přibližně 280–850 tisíc korun).

Data, která studie poskytla, v současné době posuzují regulační úřady ve Spojených státech, které brzy rozhodnou o tom, zda Lecanemab bude schválen pro širší užití. Vývojáři léku, kterými jsou japonská farmaceutická společnost Eisai a americká Biogen, plánují v příštím roce zahájit schvalovací proces v dalších zemích.

Podle deníku The Times by britská Národní zdravotní služba mohla lék schválit už příští rok.

Reklama

Doporučované