Článek
Rusko zesiluje útoky na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu, a způsobuje tak výpadky tamní produkce, kvůli nimž bude Ukrajina muset v letošní zimě dovézt navíc 4,4 miliardy kubíků plynu. Píše to agentura AP.
Údery míří na elektrárny či rozvodny, ale i na ukrajinskou produkci zemního plynu, klíčového pro vytápění domácností.
Nejde přitom o pouhé opakování kampaní z předchozích let, především pak z období 2022–2023 (zima 2024-2025 byla z tohoto hlediska relativně „klidná“). Rusko podle všeho změnilo taktiku z tehdejších „kobercových náletů“ na metodické „postupné opotřebovávání“, napsal list Ukrajinska Pravda. Změnila se i samotná podoba úderů. Místo jedné masivní vlny Rusové nyní útočí v několika menších – posílají několik dronů každou hodinu, což vyčerpává protivzdušnou obranu a komplikuje opravy.
Zničené nádrže a potrhané plynovody
Agentura AP získala exkluzivní přístup k jednomu z poškozených polí ukrajinské státní společnosti Naftohaz v centrální části země. Záběry ukazují rozsah škod po říjnovém útoku dronů a raket. V okolí zásobníku, který byl určený k uskladnění nádrží se zkapalněným propanem, leží roztroušené zbytky ruských dronů Šáhid. Téměř měsíc po útoku z 30. října zůstávalo několik nádrží prázdných a v troskách.
„Bolí mě dívat se na všechny ty škody, protože jsem to zařízení viděl osobně vznikat,“ říká Viktor, který v areálu pracuje 28 let a jehož celé jméno nelze z bezpečnostních důvodů uvést. „Ale máme, co máme, a musíme pracovat dál.“
Na zařízení ve střední Ukrajině dopadlo několik raket a dronů, které rozpoutaly požár s plameny dosahující výšky přes 100 metrů. Dělníci se snažili zachránit, co se dalo. Střepiny potrhaly plynovody a proměnily je v pokroucené kusy železa.
„Po výbuchu nádrže vzplály, pokračovaly v hoření a dál explodovaly. Kovové konstrukce se zhroutily a létaly kolem,“ popisuje Viktor.
Zaměstnanci Naftohazu tvrdí, že ruské útoky na výrobní a rafinační zařízení jsou od začátku invaze neúprosné. Dvě masivní bombardování v březnu a říjnu však přinutily zemi zvýšit dovoz, protože některé opravy potrvají měsíce - ne-li roky - kvůli problémům se zajištěním náhradních dílů.
Zničené nádrže a potrhané plynovody omezily těžbu natolik, že se plyn musí dovážet. Bez útoků by Ukrajina dokázala pokrýt většinu své spotřeby z domácí produkce. Dovoz Naftohaz vyjde zhruba na 2 miliardy dolarů. Naftohaz má zatím pokryto 70 % této částky z evropských půjček a grantů. K tomu je třeba připočítat stovky milionů eur na nouzové opravy poškozených zařízení.
Dovoz plynu na Ukrajinu
Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz tento měsíc uzavřela s řeckou plynárenskou firmou DEPA dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Ukrajinu.
Dohoda se vztahuje na období od letošního prosince do března příštího roku. Ukrajina bude plyn dovážet potrubím vedoucím z přístavu Alexandrupoli na severovýchodě Řecka přes Balkán do ukrajinského přístavu Oděsa.
Naftohaz se tento měsíc dohodl také na dalších dodávkách amerického LNG prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen. Ta začala na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce.
Diskuze o ceně plynu
Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí. Tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl. Nicméně každodenní hlášení ukrajinských úřadů svědčí o opaku.
Podle šéfa Naftohazu Serhije Koreckého útočí Rusko na infrastrukturu, která nemá vojenský význam, aby Ukrajince připravilo o plyn, topení a elektřinu během zimy.
„Vzhledem k tomu, že plynová infrastruktura nemá žádný vztah k vojenským potřebám, má ničení těžby, skladování a přepravy plynu jediný cíl: teroristické útoky, které mají připravit Ukrajince o plyn, topení a elektřinu,“ řekl v rozhovoru v Kyjevě šéf Naftohazu Serhij Koreckij.
Diskuse o cenách plynu je v Kyjevě politicky citlivá. Vláda dotuje přibližně polovinu skutečné tržní ceny, což dlouhodobě zatěžuje rozpočet i Naftohaz. Podle expertů by zvýšení cen či přímá finanční podpora domácnostem mohly snížit spotřebu a omezit potřebu dovozu. V období války však vláda váhá s nepopulárními kroky.
Energetická expertka a bývalá poslankyně Viktoria Voicická z think tanku Budujeme Ukrajinu říká, že nejvyšší vedení země je příliš zaměstnáno perspektivou budoucích voleb, než aby přijalo kontroverzní reformu. „Naftohaz je stále rukojmím prezidentovy neochoty udělat během války nepopulární krok,“ dodává.
Bývalý generální ředitel Naftohazu a expert na plyn Jurij Vitrenko odhaduje, že alespoň 30 procent obyvatel by si mohlo dovolit platit tržní ceny za plyn, elektřinu a teplo, zatímco zbytek by mohl žádat o podporu. Podle něj by přímé platby spotřebitelům motivovaly domácnosti k menší spotřebě plynu a ušetřené peníze by si nechaly pro sebe.
„Výsledkem by bylo, že by Ukrajina musela dovážet méně plynu,“ říká. „Ale musí se to dělat promyšleně, s ohledem na potřebu udržet sociální soudržnost.“
