Článek
Zprávy o krádeži jako z filmového plátna, kterou v neděli zažil pařížský Louvre, obletěly celý svět a dostaly se na přední stránky novin.
Incident, při němž z největšího muzea planety zmizely šperky s „neocenitelnou kulturní a historickou hodnotou“, titulují jako „krádež století“.
Francouzi mezitím mluví o mezinárodní potupě. „Selhali jsme,“ připustil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Dodal přitom, že je mu líto, že se zlodějům podařilo „podat žalostný obraz Francie“.
S kritikou přispěchali i zástupci tamní krajní pravice. Předseda Národního sdružení Jordan Bardella označil zločin v centru metropole za „nesnesitelné ponížení pro naši zemi“. „Jak daleko zajde rozpad státu?“ nadhodil zřejmě i s odkazem na politický chaos, který ve Francii už notnou chvíli panuje.
Krádež rozvířila veřejné debaty o mezerách v zabezpečení francouzských kulturních institucích a ochraně kulturního dědictví.
Stanice RFI připomíná, že události z Louvru nejsou v poslední době ojedinělé. V září se zlodějům podařilo odnést z pařížského přírodovědného muzea šest kilogramů zlatých nugetů. Vše jim měl usnadnit nefunkční poplašný a kamerový systém, napsala agentura AFP na základě informací od policejních zdrojů.
Podrobněji o krádeži v Louvru:
Terčem lapků se v září stalo i Národní muzeum Adriana Dubouché v Limoges. Během noci z něj odcizili několik kusů čínského porcelánu v hodnotě odhadované na miliony eur. Úřady se přitom domnívají, že šlo o krádež na objednávku.
„Je dobře známo, že francouzská muzea jsou velmi zranitelná,“ přiznal francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez, když se jej novináři ptali na nedělní incident.
Neschopnost čelit současným hrozbám
Právě Louvre, který je s devíti miliony návštěvníků za rok 2024 nejnavštěvovanějším muzeem na světě, má ve svém bezpečnostním systému řadu nedostatků.
Stanice France24 odkazuje na dosud nezveřejněnou zprávu francouzského Účetního dvora, která upozorňuje na „značné“ a „přetrvávající“ zpoždění v zavádění vybavení určeného k zajištění ochrany uměleckých sbírek v souladu s normami.
V části muzea známého pod názvem Denon, kde se nachází i Galerie Apollóna, odkud v neděli zmizela umělecká díla, či ikonický obraz Mony Lisy, chybí ve třetině sálů bezpečnostní kamery. V muzejních křídlech Sully a Richelieu je situace ještě vážnější - pod dohledem kamerového systému zde není 60 %, resp. 75 % sálů.
Podle bývalého šéfa pařížské kriminální policie Christiana Flaesche je jedním z úskalí to, že muzeum nebylo postaveno tak, aby bylo schopné čelit současným bezpečnostním hrozbám.
Louvre
Letecký pohled na muzeum Louvre.
- Největší muzeum na světě vzniklo v někdejším pařížském sídle francouzských králů.
- Jeho výstavní plochy zabírají téměř 73 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá více než deseti fotbalovým hřištím.
- Budova byla postavena v roce 1546. Už její první obyvatel - král František I., milovník umění - v paláci vystavoval své sbírky.
- Královské sbírky v Louvru zůstávaly běžným lidem nepřístupné, veřejnou galerií se palác stal až v dobách Velké francouzské revoluce na konci 18. století.
- V současnosti je v muzeu k vidění přes 35 tisíc uměleckých děl. Denně přivítá asi 30 tisíc návštěvníků.
Zdroj: BBC
Za rizikové označuje četné skupiny návštěvníků i zaměstnanců, které se neustále pohybují prostory muzea a ke vstupu a odchodu používají různé vchody. Zmiňuje i probíhající stavební práce, které dále zvyšují počet lidí s přístupem do Louvru a mohou potenciálně vést k vynesení citlivých informací o mezerách v zabezpečení.
Zářijové krádeže v Paříži i Limoges jasně dokazují, že bezpečnostní nedostatky se netýkají pouze Louvru. Podle Flaesche jsou incidenty důkazem, že je potřeba provést „celkové vyhodnocení této problematiky“.
Zdá se, že po krádeži v nejvýznamnějším francouzském muzeu se věci opravdu začaly dávat do pohybu. Předseda kulturního výboru Národního shromáždění Alexandre Portier oznámil, že ve středu navrhne vytvoření vyšetřovací komise pro „zabezpečení muzeí“ a „ochranu kulturního dědictví“.
„V sázce je schopnost předávat dědictví, které jsme získali v průběhu staletí,“ uvedl pro agenturu AFP. „Toto dědictví je dnes ohroženo poškozením, krádežemi a ničením se zlovolnými úmysly,“ dodal.
Bývalý francouzský prezident Francois Mitterand vzkázal, že je musí posílit bezpečnost muzeí. Zároveň ovšem doplnil, že je nutné „pronásledovat tyto skupiny, gangy, bandy a dokonce i jejich zadavatele, kteří se často nacházejí v zahraničí, aby se získaly zpět předměty mimořádné hodnoty“, píše francouzský server 20minutes.
Policie v tuto chvíli pátrá po čtyřech pachatelích. Prezident Emmanuel Macron ujistil, že díla najdou a „pachatelé budou postaveni před soud“. Podobně se vyjádřil i Darmanin. „Tito lidé budou zatčeni, o tom není pochyb. Otázkou je jen kdy,“ uvedl.
