„Něco je špatně.“ Kliniky asistované reprodukce spletly rodinám dárce

Když se partnerky Laura a Beth z Velké Británie rozhodly využít umělého oplodnění (IVF), jejich podmínkou byl stejný dárce spermatu pro obě děti, které plánovaly. Po 15 letech od založení rodiny zjistily, že ani jedno z nich není potomkem dárce, kterého si partnerky tehdy vybraly. „Věděla jsem už krátce po Jamesově narození, že něco není v pořádku,“ říká Laura o kauze, kterou popsala BBC.

Obě ženy k početí použily vlastní vajíčka a pečlivě si vybraly zdravého anonymního dárce spermatu. Klinice, která pro ně sperma objednala, sdělily, že je důležité, aby byl pro obě děti použit stejný dárce – chtěly, aby byly jejich děti biologicky příbuzné. Když se ale narodil James, obě si všimly, že jeho hnědé oči se velmi liší od barvy očí jeho biologické matky Beth i dárce, o kterého rodina požádala. To u páru vyvolalo pochybnosti: „Udělala naše klinika chybu?“

Laura a Beth společně vychovávají starší dceru Kate a mladšího Jamese. K asistované reprodukci se rozhodly využít kliniku na severním Kypru. Ten se stal oblíbenou destinací nejen pro Brity, tamní kliniky slibují nízké ceny a vysokou úspěšnost. Podléhají navíc jen volné regulaci, na území se totiž nevztahují předpisy EU, protože je právně uznáno pouze Tureckem. Nabízejí tak procedury, které jsou v Británii nelegální, například výběr pohlaví z jiných než zdravotních důvodů. Ministerstvo zdravotnictví tohoto území na jejich činnost dohlíží, ale navzdory opakovaným žádostem na dotazy BBC nereagovalo.

Severní Kypr má vlastní zákony týkající se asistované reprodukce, ale na rozdíl od Spojeného království zde neexistuje nezávislý regulační orgán, který by na kliniky dohlížel a zajišťoval dodržování standardů nebo v případě potřeby odebíral licence.

Na sociálních sítích kliniky zveřejňují fotky rodičů, kteří sdílejí své pozitivní zkušenosti. Chlubí se také širokou škálou anonymních dárců z celého světa, což je činí obzvláště atraktivními pro lidi s problémy s plodností, pro členy LGBT komunity nebo pro svobodné dospělé, kteří by ve svých zemích k takové příležitosti možná neměli přístup.

Po téměř deseti letech obav se Beth a Laura rozhodly, že jejich děti podstoupí test DNA. Výsledky ukázaly, že ani jedno z nich není příbuzné s dárcem, kterého si vybraly. Důkazy navíc naznačovaly, že děti nejsou příbuzné ani mezi sebou. „Věděly jsme, že se něco velmi pokazilo, a jako první nás napadlo - co to bude znamenat pro děti?“ svěřila se Beth.

Beth a Laura BBC řekly, že se rozhodly založit rodinu v roce 2011. Vybraly si centrum Dogus IVF na severním Kypru. Tehdejší koordinátorka pacientů Julie Hodsonová je seznámila s možností dovážet zmrazené sperma z největší spermabanky na světě, Cryos International v Dánsku. Pár byl podle svých slov ohromen širokou škálou anonymních dárců, kteří údajně prošli komplexními zdravotními prohlídkami a psychologickými vyšetřeními.

Zaujal je profil dárce jménem Finn, národností Dán s podobnými fyzickými rysy jako britský pár. Uváděl, že má světlé oči a hnědé vlasy, a popsal se jako fyzicky zdatný a zdravý člověk, který nekouří a jen zřídka pije alkohol. V ručně psané poznámce Finn uvedl, že jeho motivací pro darování spermatu bylo „přinést život a štěstí ostatním“.

Beth a Laura doufaly, že podrobný profil dárce přinese jejich budoucím dětem útěchu, až budou vyrůstat. „Cítily jsme, že je opravdu důležité, aby děti měly nějakou představu o tom, kdo byl jejich dárce, protože to je polovina toho, kým jsou,“ uvedla Beth. „Informovaly jsme koordinátorku Julii, že si chceme objednat Finnovo sperma, a ptaly jsme se, zda je třeba pro to ještě něco udělat. Ona tehdy řekla, že objednávku zařídí doktorka Firdevsová,“ doplnila Laura.

Pár uvádí, že umělé oplodnění v klinice Dogus prováděla právě doktorka Firdevsová, ji i její tým popsal jako „milé a přátelské“. O devět měsíců později porodila Laura první dítě, dceru Kate. Když se ženy rozhodly pro druhého potomka, obrátily se znovu na stejný tým a požádaly o opětovné využití spermatu dárce Finna. Hodsonová e-mailem potvrdila, že doktorka Firdevsová se o to postará. Druhorozeným potomkem byl pak syn James.

Cena celé procedury včetně letenek, ubytování v hotelech a léků se vyšplhala na 16 000 liber (zhruba 450 tisíc korun), z toho 2000 liber stála objednávka Finnova spermatu (56,5 tisíce korun). Beth a Laura říkají, že od raného věku mluvily se svými dětmi otevřeně o muži, o kterém si myslely, že byl dárcem. „Oba by se popsali jako ‚napůl Dánové‘,“ tvrdí Laura.

Jenže Jamesovy tmavé oči, tmavé vlasy a olivová pleť vzbudily u jeho rodiček podezření, že jeho dárcem nebyl Finn. Výsledky DNA testů ukázaly nejen to, že ani jedno z dětí není Finnovým potomkem, ale také to, že děti pocházejí od různých dárců a nejsou vůbec biologicky příbuzné.

Výsledky testů rodičky „naprosto rozzuřily“ a zanechaly mnoho nezodpovězených otázek. Kdo byli dárci a jaké zdravotní prohlídky, pokud vůbec nějaké, u nich byly provedeny? „Ze sympatického profilu dárce Finna a pocitu, že známe rodinnou anamnézu i zdravotní historii, jsme se dostali do situace, kdy najednou nemáme vůbec nic,“ říká Beth.

Matky se pokusily kontaktovat doktorku Firdevsovou a koordinátorku Hodsonovou, ale ani jedna z nich neodpověděla. Redakci BBC Firdevsová řekla, že nebyla zodpovědná za objednávání spermatu v klinice Dogus a že jí nebyly předány žádné informace o žádosti ohledně dárce Finna. Zpochybnila také spolehlivost komerčního DNA testu Beth a Laury. Podle ní s ním není možné s jistotou dojít k závěru, že bylo použito sperma nesprávného dárce.

Firdevsová také sdělila BBC, že v letech 2011 až 2014, kdy byly Beth a Laura pacientkami, údajně na klinice neprováděla asistovanou reprodukci, a to navzdory podrobným popisům procedur, které v té době nabízela na webových stránkách kliniky Dogus. Ta na žádost o komentář nereagovala.

V roce 2015 Firdevsová i Hodsonová opustily kliniku Dogus a pracovaly společně v jiné klinice na severním Kypru. Hodsonová, která už profesní oblast opustila, neodpověděla na otázky BBC, zda předala objednávku Firdevsové tak, jak v e-mailu avizovala.

Beth, Laura i děti později podstoupily další, už akreditované testy DNA, které využívají i britské soudy. Testy potvrdily, že James a Kate skutečně nebyli počati ze spermatu stejného dárce a nejsou tak biologicky příbuzní. Přední odborník na forenzní genetiku, který analyzoval testy rodiny, řekl, že je zároveň nepravděpodobné, že by kterékoli z dětí bylo biologicky příbuzné s původně vybraným dárcem Finnem.

Redakce BBC se obrátila na Cryos International, spermabanku v Dánsku. Nejen Beth a Laura, ale i další rodiny žily v domnění, že právě odtamtud si sperma objednaly. „Máme mnoho bezpečnostních postupů, ale nikdy nemůžeme nic zaručit se stoprocentní jistotou, jde o lidský faktor,“ tvrdí Ole Schou, generální ředitel společnosti. Dodává však, že v 45leté historii Cryosu nebyla taková chyba nikdy zaznamenána.

Řada odborníků na reprodukční medicínu z celé Evropy sdělila BBC, že možnost, že by během procedury IVF došlo k náhodnému použití nesprávného dárce, je vzácná. Dospěli k závěru, že pokud by se chyba tohoto rozsahu stala více než jednou a týkala se stejného lékařského týmu, mohlo by to naznačovat nedbalost nebo dokonce podvod.

„Pro pacienty je to naprosto otřesná situace,“ tvrdí doktor Ippokratis Sarris z Britské společnosti pro reprodukční medicínu po seznámení se s výsledky. „O podobném incidentu ve Velké Británii jsem nikdy neslyšel. Zaměnit vajíčko, sperma nebo embryo je největší noční můrou každého centra asistované reprodukce.“

Právě státní regulace je u klinik nákladná, což může v zemích jako Velká Británie zvyšovat cenu procedury. Sarris tvrdí, že to je jeden z důvodů, proč se severní Kypr stal tak oblíbenou destinací při hledání služby IVF. Vyzdvihl také obavy ohledně duševního zdraví lidí, které tato situace zasáhne.

BBC hovořila se dvěma dalšími britskými rodinami, které byly pacienty Firdevsové o několik let později než Beth a Laura. Využily služeb centra Miracle IVF Centre, které Firdevsová založila v roce 2019. Obě rodiny se domnívají, že jim kliniky zprostředkovaly nesprávné dárce. Provedly komerční DNA testy, které naznačují, že jejich podezření bylo oprávněné.

Obě rodiny potřebovaly k početí svých dětí dárkyně vajíček a měly podezření, že vajíčka, která obdržely, nebyla ta, která si vybraly. DNA testy provedené od té doby potvrzují jejich obavy. „Nechci jim lhát o tom, odkud pocházejí,“ sdělila BBC jedna z matek jménem Kathryn.

Když BBC konfrontovala Firdevsovou s faktem, že se tyto dvě rodiny cítí podvedeny, odpověděla, že výběr dárkyň vajíček byl proveden výhradně centrem Miracle IVF. Rovněž uvedla, že její klinika pacientům neposkytuje profily dárkyň vajíček, které by popisovaly jejich konkrétní osobu, a že nikdy neposkytuje záruku ohledně etnického původu dárkyně. Podle Firdevsové byly tyto informace uvedeny ve formulářích, které pacienti podepisují před procedurou. Obě rodiny však tvrdí, že si vybraly konkrétní dárkyni, a že jim nikdy nebylo jasně řečeno, že konečné rozhodnutí bude na klinice.

Kathryn BBC ukázala profily dárkyň vajíček, které Miracle IVF Centre rodině poskytlo. Jako matka říká, že ačkoli své dítě bezpodmínečně miluje, nezvolila by asistovanou reprodukci, kdyby byla plně informována o tom, že může být vybraná jiná dárkyně než ta, kterou vybrala ona sama. Firdevsová přesto nadále tvrdí, že veškerá léčba, kterou v Miracle IVF provedla, byla v souladu s legislativou, a že nemůže odpovídat na všechny otázky z důvodu ochrany osobních údajů pacientů.

Už jsou to dva roky, co Beth a Laura řekly svým dětem, že Finn možná není jejich dárcem. James se stále vyrovnává s tím, co jeho rodina zjistila. „Je hrozné celou dobu říkat, že někdo je něco, a pak jen tak říct, že to najednou není pravda. Identita člověka je nejdůležitější,“ svěřil se James.

Děti nyní vědí, že nejsou biologicky příbuzné. Tento fakt ale nezměnil lásku, kterou k sobě chovají. „Vyrůstali jsme spolu a oba nás společně vychovaly naše maminky,“ říká Kate. „Jsme stále rodina, i když ne pokrevní.“