Hlavní obsah

Kazaška mluví navzdory strachu ze zatčení: V noci tady pořád nikdo nespí

Foto: Profimedia.cz

Ruská vojska se už z Kazachstánu stáhla. Snímek po jejich návratu domů.

Reklama

20. 1. 17:35

Ačkoli má Kazaška Zari obavy, že ji za vysílání zpráv do Česka sebere policie, pokračuje dál. „Když se objevilo video s Nazarbajevem, lidé začali zuřit, má matka málem rozbila telefon,“ popisuje náladu v zemi v rozhovoru pro SZ.

Článek

Ruská vojska se z Kazachstánu stáhla, protesty v ulicích největších měst utichly, na veřejnosti se opět objevil neoblíbený bývalý prezident Nursultan Nazarbajev, současná hlava státu Kasym-Žomart Tokajev slibuje změny.

Na začátku ledna celá středoasijská země zažívala nejhorší nepokoje od rozpadu Sovětského svazu. Zprávy o zabitých civilistech, agresivních davech a rozkazech střílet do lidí ze západních médií postupně vyšuměly a mohlo by se tak zdát, že je v zemi klid. Není.

„Každý den přibývají zprávy o lidech, obyčejných civilistech, kteří byli zatčeni nebo zastřeleni. Je to emočně dost náročné, takže se snažím rozptylovat se prací,“ vyvrací zdání Kazaška Zari, která z Almaty redakci Seznam Zpráv posílá zprávy od začátku protestů.

Chvíli po ukončení nouzového stavu se objevily zprávy, že se v Almaty chystají další demonstrace. Jak to dopadlo? Nemají už toho lidé dost?

Protest plánovaný byl, lidi k účasti podporoval lídr Muchtar Abljazov, který je mimo Kazachstán a dříve tyto meetingy, jak tady říkáme demonstracím, sám organizoval. Po oznámení další demonstrace policie přijala opatření, nasadila ozbrojené policisty a uzavřela náměstí, kde by se protestující mohli vyskytnout.

Moje máma se před chvílí (středa večer, pozn. red.) z města vrátila a potvrdila mi, že jsou tyto zprávy pravdivé, že jí policie řekla, aby se vyhýbala náměstí, že se očekávají protesty. Nejsem si ale jistá, že nějaké protesty budou probíhat ve velkém. Abljazov je s prominutím pitomec, který jen obětuje lidi a sám se neúčastní. Měl své lidi, kteří svolávali davy, ale policie je zmlátila a mučila.

Nemyslím si, že se protestů zúčastní mnoho lidí. (O den později, ve čtvrtek, Zari potvrdila, že skutečně k nepokojům dle očekávání nedošlo, pozn. red.). I během období zákazu vycházení byla spousta lidí zastřelená v ulicích a umírala. A stát se nijak nepřetrhne s oznamováním počtu mrtvých a zraněných. Tokajev oznámil, že nechá mrtvým policistům vystavět památník. Ale nezmínil, že jsou zabíjení i civilisté, i děti. Moje kamarádka toho byla svědkem.

Oficiální statistiky mluví o 225 mrtvých…

Oficiální statiky samozřejmě nesouhlasí. Mrtvých je daleko víc. Několik mých kamarádů, politických aktivistů, dalo dohromady seznam těch, kteří byli zraněni nebo zemřeli.

Oni mezi „bandity“ protestovali i běžní civilisté. Je třeba si uvědomit, že v centru Almaty, okolo náměstí, žijí ti nejbohatší, kteří si můžou dovolit popíjet Starbucks na zahrádkách Zlatého náměstí. O kus dál ale žijí lidé, kteří jsou hrozně chudí. Pracovala jsem s nimi, takže vím, jak šílená jejich chudoba je. Takže i když naše vláda mluví o protestech teroristů a násilníků, byli mezi nimi i tito lidé. Nemůžu říct, jestli ničit město bylo správné, nebo špatné, ale rozumím tomu, proč se tak rozhodli.

Bývalý prezident Nursultan Nazarbajev se od počátku protestů neobjevoval na veřejnosti. Zveřejnil až krátké video, ve kterém vyvrací, že by uprchl ze země…

Ano, Nazarbajev se konečně objevil. Moje matka z toho videa byla neskutečně rozlícená, málem rozbila telefon. To je běžná reakce její generace. Pro mě to byl první Nazarbajevův projev po letech, který jsem si tedy pustila celý, nejsem jeho fanynka a pravděpodobně nikdy nebudu.

Zajímavé je, že přednesl řeč v ruštině a pak i v kazaštině. V kazaštině mluvil asi minutu a půl, v ruštině dvě minuty. Obsah obou proslovů se lišil, byl podobný, ale ne stejný, a takhle to s jeho projevy bylo vždycky. V kazaštině je neurvalejší, ostřejší, mluví častěji o tradičních hodnotách Kazachstánu. Když má ale tentýž projev v ruštině a ví, že ho tak vyslyší větší část světa, mluví jinak. Je opatrnější.

Jsme svědky konce jeho moci. Během demonstrací často zaznívalo „Shal ket“, což znamená starý muži, jdi už pryč. Samozřejmě v méně slušném vyznění. Ve chvíli, kdy se skutečně ztratil, lidé začali křičet – kde je ten starý chlápek? Všichni mluvili o tom, že by je zajímalo, kde byl, ale teď, když se objevil, je spousta lidí naštvaná. Byli by raději, kdyby se neobjevoval a nemluvil. Neudělal pro nás nic, bylo zjevné, že se obhajuje a že je špatný z toho, co se stalo. Viděl, jak padají k zemi jeho sochy. Z toho radost nemá, ale myslím, že většina lidí je šťastná, že byli při skomírání jeho moci.

I prezident Tokajev měl poznámky na jeho adresu, sice nepřímo, ale mluvil o bohatých prospěchářských rodinách. A to jsem si řekla, wow, on se fakt odvážil to říct.

Mají lidé současného prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva rádi? Věří tomu, že je schopný provést změny, o které žádají?

Tokajev je člověk, kterého jsme si nezvolili, byl vybrán Nazarbajevem. Tokajev tak dostal přezdívku nábytek. Byl to prostě kus nábytku, se kterým hýbete, jak chcete a kam ho postavíte, tam stojí. Loutka. Je mi ale jasné, že to není úplně fér. Tokajev má velké diplomatické zkušenosti a znalosti.

Kdysi pracoval v Číně, umí čínsky, věnoval se Číně i na diplomatické úrovni. Navíc tady koluje příběh o Tokajevově blízkém kontaktu, doktoru Konstantinu Syroježkinovi. Ten před dvěma lety dostal deset let ve vězení za špehování ve prospěch Číny. Nejen já si myslím, že to byla Nazarbajevova výhružka Tokajevovi – pokud uděláš něco podobného, skončíš přesně takhle.

Nedá se říct, že bychom Tokajeva měli rádi. Ale během posledních dnů jeho popularita roste, lidé mu začínají věřit, odvážil se promluvit proti Nazarbajevově rodině. Ale víme, že musíme být opatrní, jsou to zatím jen slova a sliby.

Co ostatní členové Nazarbajevova klanu? Nechvalně známé jsou i jeho dcery, ví se o nich něco?

Postupně mizí i Nazarbajejovi příbuzní. S jeho dcerami se novinářům nedaří spojit, tiskový mluvčí Darigy Nazarbajevové uvedl, že má covid a je nemocná. Jeho nejmladší Alija napsala na Instagram, že podporuje lid a je s nimi solidární. Sama ale začala schytávat veliký hněv za to, jak se choval její otec. A tak svůj účet zrušila. Nějací aktivisté vystopovali, odkud zveřejňovala příspěvky, a zdá se, že je ve Spojených arabských emirátech.

Stejně tak vyvstává otázka, jestli Nazarbajev natáčel video v Kazachstánu nebo někde mimo. Fungují tu skupiny ověřující fakta, které potvrdily, že video vzniklo v Astaně. Mimochodem, nikdo už pro hlavní město nepoužívá označení Nur-sultan. Je to Astana. Dokonce i Nazarbajev použil Astanu, ale to v kazaštině znamená „hlavní město“, takže to mohl myslet takto. Existují i petice, mimo jiné na přejmenování metropole zpět na Astanu. Jsou to dny plné emocí.

Lidé ale zjevně neztrácí humor a vzniká spousta satirických účtů a memů. Když z Instagramu zmizela Alija, někdo vytvořil její falešný účet. Někteří tomu účtu ale věří.

Jak je to teď s připojením k internetu?

Posledních pár dnů některé aplikace nefungovaly, jinak je ale internetové připojení mnohem lepší. Například Signal (aplikace pro zasílání zpráv, pozn. red.) měl výpadky, což mě trochu vyděsilo, ale řekla jsem si, že nesmím podléhat davové psychóze.

V noci totiž nikdo nespí. Je to celé takové děsivé, nebo ne děsivé, jen ta situace prostě lidem nedá spát. Jinak ale mám pocit, že je ta situace stabilnější.

Ruská vojska se v Kazachstánu příliš neohřála. Jak mezi lidmi rezonují domněnky, že jejich pomoc nebude zadarmo?

To, že poslali svá vojska a jakože pomohli vyčistit město od teroristů, je považováno za obrovskou pomoc. Nedávno vznikl nový ministerský kabinet, který jsme opět nevolili my, ale rozhodl si o něm prezident. Řešil se například incident, kdy jeden z ministrů, poměrně dost nacionalistický, měl plamennou řeč o tom, jak máme v Kazachstánu mluvit kazašsky a ne rusky. Na to Rusko reagovalo hodně nevrle, označilo ho za špatného člověka a doporučilo mu, aby to už neříkal. Tohle je ale starý problém se státními jazyky.

Jedním z požadavků Ruska by mělo být právě uznání ruštiny jako státního jazyka, jak se na to dívají Kazaši?

Debata o tom, že by se stala ruština oficiálním jazykem Kazachstánu, nás vrací zpět do 90. let. Je pravda, že část komunikace stále probíhá v ruštině a je pak překládaná, stejně tak několik ústavních zákonů je stále v ruštině.

Je to problém i pro ty, kteří prostě rusky nemluví. Etničtí navrátilci z okolních zemí, třeba z Uzbekistánu, problém s ruštinou nemají, ale pro Kazachy samotné, nebo menšiny z Mongolska, Afghánistánu, je těžké naučit se rusky. Ruština je slovanský jazyk, kazaština turkický. Nemají spolu nic společného, ani písmo, gramatiku. Podle ústavy má ruština zvláštní jazykový status, ale určitě není primární státní jazyk.

Ano, samozřejmě, nejsou nadšení, že by se měla ruština stát oficiálním státním jazykem, když je to jazyk, kterým nikdy nemluvili a je těžké se ho naučit. Momentálně je i těžké říct, jestli je více privilegovaný člověk, jehož první jazyk je kazaština, nebo ruština. Zjevně ale umět jen jeden jazyk v Kazachstánu nestačí.

Umíte si představit, co se bude dít dál?

To je těžké říct. Osobně cítím, a nemusí to být pravda, že vláda jedné rodiny v minulé kapitole skončila. Už to nebude stejné. Změny by měly probíhat od září, ale k tomu jsem poměrně skeptická. Taky počítám s tím, že nás Rusko bude využívat. To rozhodně. A taky věřím, že jsme přes sociální sítě a aplikace špehovaní, po zkušenostech s kauzou Pegasus.

Nebojíte se, že náš rozhovor bude mít následky?

Samozřejmě že se bojím. Hodně se bojím. Ale co mám dělat, někdo o tom mluvit musí. Zvolila jsem si formu aktivismu, kdy nejsem na veřejnosti vidět, přesto je ale ve mně neustálý pocit, že se otevřou dveře a přijdou si pro mě. Ostatní určitě riskují víc, ale paranoia se prostě stala součástí mého života.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované