Hlavní obsah

Netanjahu znovu premiérem. Tentokrát s nepravicovější vládou v historii

Foto: Shutterstock/Alexandros Michailidis

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Post zastával v letech 2009 až 2021 a předtím jedno funkční období na konci 90. let.

Reklama

Nová izraelská vláda se zavázala, že reformuje soudnictví, zváží anexi Západního břehu Jordánu a dále centralizuje ortodoxní kontrolu nad státem.

Článek

Benjamin Netanjahu ve čtvrtek dokončil svůj dramatický návrat na post izraelského premiéra. Za podpory krajní pravice složil přísahu a vstoupil tak už do svého šestého funkční období. A to 18 měsíců poté, co byl sesazen z moci.

Spojením ultraortodoxních stran, krajně pravicové ultranacionalistické náboženské frakce přidružené k osadnickému hnutí na Západním břehu Jordánu a Netanjahuovy strany Likud se bude jednat o nejortodoxnější a nejpravicovější vládu v izraelské historii.

Bezalel Smotrich, vůdce strany Náboženského sionismu, byl jmenován ministrem financí. Získal také pravomoc jmenovat vedení izraelských vojenských jednotek COGAT, mezi jejichž povinnosti patří například dohled nad pohraničními přechody a udělování povolení pro Palestince. Smotrich sám sebe označuje za „hrdého homofoba“ a je zastáncem segregace Židů a Arabů.

Během kampaně Smotrich navrhl řadu drastických právních reforem, které mnozí kritici považovali za jasný způsob, jak podlomit nezávislost soudnictví. Jde například o zrušení možnosti obvinit státního úředníka z podvodu a porušení důvěry – obvinění, kterému čelí sám Netanjahu v probíhajícím soudním procesu, píše server CNN. Netanjahu ale odmítl vinu a nazval proces „hon na čarodějnice“, „pokus o převrat“ a vyzval ke změnám v izraelském soudním systému.

Dalším ministrem v nové vládě se stane extremista Itamar Ben Gvir, který byl odsouzen za podporu terorismu a podněcování protiarabského rasismu. Převezme rozšířenou pozici ministra pro národní bezpečnost. Bude tak dohlížet na policii v Izraeli a na policejní činnost na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Náboje pro kritiky

V koaliční dohodě se Netanjahu zavazuje legalizovat izraelské osady považované dosud za nezákonné dokonce i izraelskou vládou. Slibuje také anektovat Západní břeh Jordánu „při vhodném načasování a zvážení národních a mezinárodních zájmů Státu Izrael“.

Dále se koalice zavazuje rozšířit a výrazně zvýšit vládní financování pro izraelské osady v rozděleném městě Hebron na Západním břehu Jordánu. Tam žije Gvir v malé osadnické komunitě uprostřed desítek tisíc Palestinců.

Dohoda také obsahuje klauzuli, která vládu zavazuje změnit antidiskriminační zákony země tak, aby provozovatelé služeb mohli odmítnout zákazníky „kvůli náboženskému přesvědčení“. Naopak chce vysokými stipendii podpořit věřící ve studiu. Legislativa vyvolala na začátku tohoto týdne pobouření a obavy z narušení práv LGBTQ+. Netanjahu řekl, že zákon nenechá projít, ale přesto ponechal klauzuli v koaliční smlouvě.

Takový krok by dodal nové náboje kritikům, kteří přirovnávají izraelskou politiku na Západním břehu k apartheidu v Jižní Africe.

Posun doprava v izraelské vládě vyvolal pozdvižení v zahraničí i doma. Více než 100 bývalých diplomatů vyjádřilo „hluboké znepokojení nad vážným poškozením zahraničních vztahů Izraele, jeho mezinárodního postavení a jeho hlavních zájmů v zahraničí, které pramení z toho, co bude zřejmě politikou nastupující vlády“.

Navrhované reformy by navíc pouze zvýšily napětí mezi Izraelem a Palestinou a uvedly by zemi do rozporu s politikou Spojených států. Bidenova administrativa uvedla, že se důrazně staví proti rozšiřování osad a už v minulosti za to izraelskou vládu pokárala.

Když se noví ministři připravovali na složení přísahy v Knesetu, izraelském parlamentu, sešlo se venku kolem dvou tisíc demonstrantů, aby protestovali proti Netanjahuovu návratu do úřadu, píše server The Times of Israel.

Reklama

Související témata:

Doporučované