Článek
Indonésie byla kdysi největším dodavatelem niklu pro globální průmysl nerezové oceli. Teď místní producenti přistupují k reorganizaci, aby mohli využít rostoucí poptávky po niklu v bateriích.
Podle odhadů analytiků vybuduje Indonésie v příštích pěti letech kapacitu o objemu zhruba 4,5 milionu tun, a tím se stane světovým globálním centrem dodavatelského řetězce pro elektromobily.
Tváří v tvář vyhlídce na ztrátu půdy, živobytí a domova se asi tucet wawoniijských vesničanů střídá v hlídání půdy a hřebíčkových stromů, zatímco okolo stroje bagrují zeminu. Žena na snímku se připojila k úsilí o ochranu půdy poté, co indonéská firma v lednu odstranila stovky užitných tropických stromů (hřebíčkovec a jiné) její rodiny.
„Když jsme viděli, že nám nic nezůstalo, byli jsme zničení,“ řekla agentuře AFP.
Letecký snímek pořízený 11. února ukazuje kamiony přepravující zeminu obsahující niklovou rudu v Pomalaa na jihovýchodě Sulawesi.
Na snímku je vidět továrna na nikl provozovaná společností Virtue Dragon Nickel Industry na jihovýchodě ostrova Sulawesi.
Už nyní zde operuje řada projektů, mnohé jsou podporované Čínou. Indonésie je také blízko dokončení dohody s čínskou automobilkou BYD Group a společností Tesla o investicích do závodu na výrobu elektromobilů.
V centrálním Sulawesi čínské společnosti zřídily vlastní zařízení na zpracování niklové rudy, a dokonce vybudovaly muzeum niklu.
„Ani za jednu miliardu rupií (65 537 dolarů) nechci prodat svůj pozemek ,“ řekl dvaačtyřicetiletý pěstitel kešú oříšků Hastati, jehož půda už byla ale částečně vyklizena.
Snímek pořízený 8. února ukazuje farmáře kokosových ořechů Hastoma a další zemědělce, jejichž pozemky ilegálně zabrala společnost Gema Kreasi Perdana, jak se dívají na místo těžby. Hastom byl loni zadržen a strávil 45 dní ve vazbě po střetech s horníky. Po propuštění už byly dva hektary jeho půdy pryč.
Indonésie formálně tvrdí, že chrání přírodu. Například zákon z roku 2007 zaručuje ochranu pobřežních oblastí a malé ostrovy – zrovna jako je Wawonii. Prezidentský dekret z roku 2018 zas uznává práva farmářů na státní pozemky, které léta užívají. Jenže při lákání investorů na tyto dokumenty vláda nehledí. Lidskoprávní organizace navíc upozorňují, že kontrola vlastnictví je v Indonésii nedostatečná a nejrůznější povolení vydávají úřady jednostranně.
Údaje indonéské vlády ukazují, že čínské firmy loni do země napumpovaly 8,2 miliardy dolarů. Na snímku vycházejí pracovníci z areálu společnosti Virtue Dragon Nickel Industry v Morosi na jihovýchodě Sulawesi, 10. února.
Letos už potvrdily investice v Indonésii například německá společnost BASF a francouzský těžební podnik Eramet. V součtu plánují investovat do výstavby závodů na zpracování niklu a kobaltu až 2,6 miliardy dolarů (57,5 miliardy korun).
Cena za investice není malá. V oblastech těžby se dramaticky zhoršilo znečištění a roste i sociální napětí kvůli špatným pracovním podmínkám dělníků.
Kontaminovaná půda z niklových dolů, kterou z kopců přinesl déšť, změnila pobřežní vody Tichého oceánu. Teď má sytě červenou barvu.
Ve vesnici Pomalaa stojí domy na chůdách nad rezavě červeným kalem; děti plavou ve vodách kontaminovaných těžbou.
Znečištění niklem ohrožuje živobytí rybářů, kteří nyní musí pro úlovek plout mnohem dále než dříve.
„Jsme jen tak tak schopni přežít,“ řekl 44letý muž na snímku, který se účastnil protestů proti těžebním projektům.
