Článek
Pomoc Ukrajině, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, klesla na historické minimum a meziročně se ztenčila skoro o 90 procent, napsal ve čtvrtek na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Ten vyhodnocuje tento parametr už od loňského ledna, tedy měsíc před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Západní země od začátku srpna do konce října podle IfW přislíbily Ukrajině balíky pomoci v celkové hodnotě 2,11 miliard eur (asi 51,38 miliardy Kč), což je od loňského ledna nejnižší údaj. Institut jako aktivní dárce vyjmenoval Německo, Finsko, Irsko, Chorvatsko, Litvu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a také Kanadu a Británii.
Největším dárcem vojenské pomoci zůstávají Spojené státy, které poskytly zbraně, munici a další vybavení v celkové výši 44 miliard eur (asi 1,07 bilionu korun). Ale Američany dohání Německo se závazky vojenské pomoci v celkové výši 17 miliard eur (asi 414 miliard korun).
Ve výši přislíbené pomoci už členské země EU jako celek předstihly USA, vyplývá podle deníku z poznatků kielského institutu.
Ukrajinska pravda připomněla, že o den dříve neprošel americkým Senátem návrh zákona o poskytnutí pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Předloha namísto potřebných 60 ze 100 hlasů získala hlasy jen 49 senátorů.
Česko bude dál podporovat Ukrajinu v tom, aby dosáhla maximum svých cílů, uvedl český prezident Petr Pavel po čtvrteční schůzce nejvyšších ústavních činitelů. Ministryně obrany Jana Černochová nicméně koncem listopadu upozornila, že v zásobách armády už není mnoho vojenského materiálu, který by Česká republika mohla Ukrajině ještě poslat.
