Hlavní obsah

Obrazem: Chasidé vrací ospalé město do slavných časů. Přání posílají do nebe

Foto: Michal Novotný

Jarcajt v polském městě Leżajsku.

Každý rok se tisíce ortodoxních Židů sjíždějí do polského Leżajsku. Připomínají si jarcajt, tedy výročí smrti jednoho ze zakladatelů chasidismu, mystického hnutí, v jehož učení hraje velkou roli kabala a vyprávění příběhů.

Článek

/Od spolupracovníka v Polsku/

Leżajsk je ospalé městečko ztracené v rovinaté krajině jihovýchodního Polska. Místní jsou hrdí na proslulý pivovar a bernardinský klášter s vyhlášenými varhanami, ale většina turistů městem projede bez zastavení.

Začátkem jara se Leżajsk na několik dní zcela promění a připomíná dobu před druhou světovou válkou, kdy tu žila početná židovská komunita a město patřilo k významným centrům chasidismu.

Ulice zaplaví poutníci s dlouhými pejzy v černých kaftanech s klobouky, které už dávno vyšly z módy. Přivážejí je charterové lety z Izraele i pravidelné letecké linky z měst v Evropě a ve Spojených státech. Přijíždějí se pomodlit do ohelu - malého nevzhledného domku na židovském hřbitově, kde je za mřížemi hrob rabína Elimelecha, který zde zemřel v roce 1787.

Na začátku německé okupace Polska byl hřbitov zničen, náhrobky byly použity k vydláždění rynku, zbořen byl také dřevěný ohel se šindelovou střechou a mnoho hrobů bylo rozkopáno. Ohel byl znovu postaven v roce 1963 a o čtvrt století později jej nadace rodiny Nissenbaumů nechala obnovit a rozšířit.

Chasidé věří, že v den výročí smrti sestupuje rabín Elimelech z nebe a odnáší k Bohu jejich prosby o zdraví, štěstí pro děti či úspěchy v práci a obchodu. Sepisují je na prosebné lístky zvané kvitl.

Pro poutníky jsou postaveny velké stany, ze kterých se line vůně slavnostních košer pokrmů, jako gefilte fiš (knedlíčky z rybího masa) nebo kugel (zapečené brambory nebo těstoviny). Dříve se muselo veškeré košer jídlo dovážet z Izraele, ale posledních dvacet let místní pekárna peče pod dohledem chasidů košer pečivo.

V Polsku se nakupuje také voda, nápoje, zelenina a vejce. Místní taxikáři mají žně a pendlují mezi městem a letištěm v Řešově vzdáleném asi čtyřicet kilometrů nebo s poutníky objíždějí hroby slavných rabínů v dalších městech.

Letos pouť značně ovlivnila válka na Blízkém východě, protože letiště v Tel Avivu bylo převážně uzavřené kvůli íránským raketám a dronům. Podle Michała Konieczného z Fundacji Chasydów Leżajsk-Polska přijelo jen kolem čtyř tisíc poutníků místo očekávaných patnácti tisíc.

+21

Související témata:

Doporučované