Hlavní obsah

Peníze, pozornost, moc. Režisér přibližuje, co motivuje brazilské extremisty

Foto: Extremists.br

Za dokument Extremists.br získal režisér Caio Cavechini v rámci dokumentárního festivalu Jeden svět Cenu Poroty Václava Havla za nejlepší film.

Žijí v přesvědčení, že volby v Brazílii vyhrál Jair Bolsonaro a šíří tyto myšlenky dál. Influencery tamní extrémní pravice sledoval zblízka dva roky režisér Caio Cavechini. Pro Seznam Zprávy vypráví, kdo jsou tito lidé.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Během dvou let navštívil nespočet demonstrací extrémní pravice v desítkách federálních států po celé Brazílii.

Novinář a režisér Caio Cavechini sledoval a natáčel s lidmi, kteří bezmezně podporují, šiří myšlenky a přesvědčení mezi další, dnes už bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara.

Tito nejoddanější stoupenci tak například hlásali, že pokud v prezidentských volbách vyhraje jeho oponent a současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva, chopí se moci nebezpečná extrémní levice a zemi ovládne nebezpečný komunismus. Po Bolsonarově prohře pak mezi nimi převládl narativ o ukradených volbách.

Aniž by Cavechini tehdy věděl, kam tito lidé dokážou zajít (bezprecedentní útok na vládní úřady v Brasílii v lednu 2023), podařilo se mu v dokumentu Extremists.br zachytit a přiblížit postupnou radikalizaci části brazilské populace a ukázat, kdo tito lidé jako jednotlivci jsou.

„Byli šťastní a jistí před kamerou. Myslím, že toužili po popularitě. Někdy jsem z nich cítil, že chtěli být viděni a slyšeni. A někdy to bylo o penězích. Když mají sledující, mohou svůj dosah monetizovat nebo zkusit budovat kariéru v politice. Někdy dokonce i oboje,“ vypráví brazilský novinář pro Seznam Zprávy.

Caio Cavechini

Foto: Z archivu Jednoho světa

Caio Cavechini

  • Caio Cavechini je scenárista, střihač a režisér
  • za dokument Extremists.br získal v rámci dokumentárního festivalu Jeden svět Cenu Poroty Václava Havla za nejlepší film
  • zatímco pro mezinárodní publikum jsou Extremists.br uceleným dokumentem, Brazilci měli možnost vidět rozsáhlejší osmidílnou dokumentární sérii z produkce tamní největší mediální stanice Globo
  • Cavechini se proslavil dokumentární sérií Marielle – The Crime That Shook Brazil (2020), v níž se vrací k vraždě brazilské političky a obránkyně lidských práv Marielle Franco

V dokumentu jste před volbami v roce 2022 sledoval dva roky příznivce brazilské extrémní pravice. Především ty, kteří skrze sociální sítě šířili fake news a dezinformace o nebezpečí, pokud by Bolsonaro opět nevyhrál. Co tito lidé dnes dělají?

Stále jsou mobilizovaní, radikalizovaní a podporují bývalého prezidenta Jaira Bolsonara. Nikdo z nich názor nezměnil.

Když mluvíme o brazilských podporovatelích extrémní pravice, o jaký typ lidí jde?

Radikalizace se děje napříč společností. Rekrutují se z řad náboženských skupin - evangelikánů, křesťanů. Jsou napojení na armádu a podpůrce zbraní a také z řad podporovatelů tradiční rodiny - proti LGBTQ+ a pro tradiční hodnoty.

Když je ale potkáte osobně nebo si s nimi píšete, dá se s nimi bavit a dokonce se s nimi můžete i na něčem shodnout.

V těchto skupinách se navíc cítíte vítaní. Krátce po volbách vzniklo ve velkých i malých městech strašně moc táborů u vojenských kasáren. Lidé chtěli, aby se armáda mobilizovala - a podle jejich teorie zasáhla proti neférovým volbám, které vyhrál Lula. 

Brazilský novinář o převratu v Brasílii

Dva roky po útoku extrémní pravice na vládní budovu Kapitolu v USA po prezidentských volbách se k podobnému kroky uchýlily i tisíce Brazilců. Souvislosti popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy brazilský novinář Cláudio de Oliveira.

Do těchto táborů si ale také chodili popovídat a v návaznosti na to se třeba zapojili do whatsappových skupin, kde se šířily dezinformace.

Bylo tam například hodně starších lidí, kteří se odstěhovali z měst zpátky na venkov a neměli už společenský život.

Tohle se extrémní pravici povedlo - dát lidem pocit, že jsou součástí skupiny a mohou s ní zůstat. Jsou to nicméně prostředí hnaná nenávistí a agresivním jazykem.

Viděli protagonisté vaši dokumentární sérii? Co na ni říkali?

Hodně z nich dokument vidělo. Někteří se po jejím zhlédnutí na několik měsíců odmlčeli, protože se báli, že by je úřady mohly začít vyšetřovat.

Jiní říkali, že náš dokument neukazuje to, co opravdu dělali. A dost lidí řeklo, že nevědělo, že budou natáčeni pro stanici Globo. My ale měli nahrané, jak jim říkáme, pro koho dokument natáčíme, takže lhali.

Ti, co mají rádi pozornost a popularitu, své fanoušky vybízeli, aby se na dokument podívali a u toho tvrdili: „Podívejte se, co mi udělali, jak jsou zlí.“ Byl to takový způsob, jak vyvolat pozornost druhých a zároveň se vykreslit jako oběť.

Kam až může dojít nenávist

  • Brazilskou společností otřásla v červenci 2022 vražda Marcela Arrudy, úředníka dnes vládní strany PT. Na oslavě jeho 50. narozenin ve městě Foz de Iguaçu ho po hádce zastřelil Jorge Guaranho, příslušník ostrahy federální věznice a skalní příznivce exprezidenta Jaira Bolsonara.
  • Guaranho na oslavu, jejíž výzdobu tvořily symboly strany PT a fotografie současného prezidenta Luly da Silvy, vnikl bez pozvání a ohrožoval přítomné zbraní. Přestože ho vykázali, vrátil se a několikrát na Arrudu vystřelil. Při tom vykřikoval hesla na podporu Bolsonara. Mimo jiné i „Tady je Bolsonarovo“. Oslavenec ještě stihl střelbu opětovat a zachránit tak další přítomné, sám ale zranění podlehl.
  • Brazilská média o případu, který se odehrál jen pár měsíců před prezidentskými volbami, psala v souvislosti s vyostřující se polarizací tamní společnosti, mimo jiné v důsledku politiky krajně pravicového Bolsonara.
  • Guaranho předstoupí před soud letos v dubnu.

V dokumentu vykreslujete strach, který se v předvolebním období snažili Bolsonarovi fanoušci co nejvíce ve společnosti zasadit, pokud by vyhrál Lula. Ten je teď u moci přes rok. Jak situace ve společnosti vypadá?

V čele země už nemáme prezidenta, který šíří strach, takže už ho necítíme jako předtím.

V prostředí extrémní pravice se ale šíří dál a tito lidé mají navíc zbraně. Ve společnosti jsou jich stovky tisíc.

Lidé je mají doma, což může být problém v budoucnu, i když o tom moc nemluvíme. Současná vláda se snaží omezovat prodej nových zbraní, ale ty staré ze společnosti nezmizely.

Jaký typ dezinformací se mezi těmito lidmi šíří aktuálně?

Sledoval jsem to intenzivně dva roky a bylo toho moc. Musel jsem z toho prostředí vystoupit. Začalo mě to ovlivňovat.

Jakým způsobem?

Začnete mít strach z toho, co se může stát, a třeba z civilní války.

Začal jsem ztrácet naději nad budoucností mých dětí a to nebyl hezký pocit. Zredukoval jsem proto hodně času, který jsem trávil sledováním dění v těchto whatsappových skupinách.

Témata jsou ale stejná. Vyvolávání strachu, že se Brazílie stane komunistickou zemí, že Lula ukradl volby a vyjadřuje se podpora Bolsonarovi.

Doporučované