Hlavní obsah

Brazilský novinář popisuje kořeny hněvu, který vedl až k pokusu o převrat

Foto: Mateus Bonomi / Anadolu Agency/ABACAPRESS.COM, Profimedia.cz

Hlava sochy slepé spravedlnosti se po nedělením útoku davu na budovu brazilského nejvyššího soudu válí na zemi. Snímek z 10. ledna 2023.

Reklama

12. 1. 16:50

Dva roky po útoku extrémní pravice na vládní budovu Kapitolu v USA po prezidentským volbách se k podobnému kroky uchýlily i tisíce Brazilců. Souvislosti popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy brazilský novinář Cláudio de Oliveira.

Článek

Brazílie se stále vzpamatovává z útoku pravicových extremistů na náměstí Tří mocí (Praça dos Três Poderes) v metropoli Brasília.

Část příznivců bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, která nadále neuznává vítězství levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, v neděli obsadila a poničila budovu parlamentu, nejvyššího soudu i prezidentský palác.

Reakce ze strany tamní policie a armády přišla pozdě. Brazilské úřady aktuálně řeší, proč se tak stalo. A také, kdo za mobilizací tisíců lidí stojí.

Co pro brazilskou společnost útoky znamenají a co můžeme čekat v následujících týdnech, rozebral v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář ze Sao Paula Cláudio de Oliveira.

Cláudio de Oliveira

  • brazilský novinář a politický karikaturista
  • vystudoval žurnalistiku a v letech 1989 až 1992 grafický design na pražské UMPRUM
  • je autorem knihy o sametové revoluci z pohledu mladého Brazilce (Era Uma Vez em Praga - Um Brasileiro na Revolucao de Velude)

Co jste si pomyslel, když jste viděl záběry z dění v hlavním městě?

Osobně jsem cítil smutek a pobouření. Většina národa byla především překvapená a ohromená tím, co se stalo – událostí, která byla zcela bezúčelná a která se doteď v naší historii nikdy nestala. Nemáme s tím zkušenosti.

Ti lidé napadli instituce, které v Brazílii reprezentují demokracii. Vyvolalo to pobouření nejen u veřejnosti, ale i napříč polarizovanou politickou sférou. Útoky odsoudil například i Waldemar Costa Neto, což je šéf Bolsonarovy Liberální strany (Partido Liberal). Odsouzení i solidarita s napadenými institucemi přicházely nicméně ze všech stran – z podnikatelské sféry, ekonomické, od odborů, ze strany profesních organizací i jednotlivých církví.

Brazilský „útok na Kapitol“ v obrazech

Brazílie zažila uplynou neděli krušný den. Přívrženci bývalého prezidenta Jaira Bolsonara v neděli kvůli nesouhlasu s výsledkem voleb vtrhli do budovy parlamentu v hlavním městě Brasilia.

Dal se podle vás útok předpovídat, šlo mu třeba předejít?

Zprávy o tom, že je v plánu určitá akce, se šířily několik dnů předem především přes sociální sítě – WhatsApp, Telegram. Nečekalo se ale, kam až tito lidé mohou zajít.

Dvě věci jsou vnímané kontroverzně. Tou první je přístup bývalého ministra spravedlnosti za Bolsonarovy vlády a aktuálně zodpovědného člověka za bezpečnost distriktu Brasília Andersona Torrese. Ten byl k těmto lidem, kteří neuznali výsledek listopadových voleb a požadovali zásah ozbrojených sil, mírný.

Efektivně proti nim žádným způsobem nezasáhl, a to ani když se uchylovali k vandalství nebo například blokovali silnice.

Žádný zásah se proti nim neděl ani ze strany bývalé federální vlády. Existují tak například videa, kde policie federálního distriktu Brasília, která by měla dohlížet na pořádek, dokonce tyhle skupiny příznivců Bolsonara řídila tak, aby se dostaly bezpečně na místo. I to se aktuálně vyšetřuje.

Druhá věc je pak role armády. Kritika se tak valí na současného ministra obrany José Múcia. Vojáci jsou kritizováni za to, že ani oni nic neudělali. Nerozpustili stanové město odpůrců v Brasílii, ale ani v ostatních částech země.

A byť pod ně otázka veřejného pořádku většinou nespadá, jsou zóny, kde ano. Navíc podle jedné z teorií byli někteří účastníci protestů vysloužilí příslušníci armády, a tím pádem možná i známí některých příslušníků ozbrojených složek.

Bolsonaro a armáda

Jair Bolsonaro, sám bývalý voják, se těší velké podpoře ze strany armády. Někteří armádní příslušníci v záloze dokonce zasedli za jeho vlády do ministerských pozic. „Často šlo o konzervativce, kteří usilovali o poražení PT, nicméně nikdy by neprosazovali celostátní puč,“ uvádí pro Seznam Zprávy brazilský novinář a karikaturista Cláudio da Silva.

Za Bolsonarovy vlády se podařilo prosadit mnoho vojáků v záloze do veřejných institucí, firem i na ministerstva. Jinde zase exprezident dosazoval jejich příbuzné. Tím se snažil korumpovat mimo jiné právě i ozbrojené složky, které momentálně čelí kritice za pozdní zásah po nedělním útoku ve federálním distriktu Brasília, jak dodává novinář.

Kdo jsou lidé, kteří se pokusu o převrat v Brasílii zúčastnili? Máte s nimi nějakou osobní zkušenost?

Já osobně ne. Ale někteří z řad mého příbuzenstva i přátel se do těchto WhatsApp a telegramových skupin zapojují . Říká se jim „antiPTistas“ – odpůrci Lulovy Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores). Vymezují se proti levici a stavějí svůj hněv na vládě PT v roce 2013.

Tehdy, za vlády prezidentky Dilmy Rousseffové, začaly vyplouvat na povrch korupční skandály. Brazílie si také začala vést výrazně hůř – od roku 2011 konstantně klesal HDP, rostla inflace, ubývalo pracovních míst a zhoršovala se kvalita veřejných služeb. To ve společnosti vyvolalo špatnou náladu. Vytvořila se příležitost pro Bolsonara, který se témat chytil a začal vést velkou kampaň proti PT. Lulovu partaj nálepkuje jako komunisty, byť je to strana spíše sociálně demokratická.

Část Brazilců si pak získal konzervativními názory s důrazem na mravy a náboženství. Bolsonarovi nahrávaly například některé evangelikánské církve. Účastníci nedělních útoků tak nejsou vyloženě fašisti nebo pravicoví extrémisté, ale spíš jde o  nacionalisty, kteří se chytají na Bolsonarova slova o patriotismu.

Ale ano, jsou mezi nimi i radikalizovaní jedinci.

Do Brasílie tyto odpůrce svážely speciální autobusy. Ví se, odkud přijely?

Z různých míst. Nejvíc ze Sao Paula i dalších klíčových Bolsonarových států – Goiás, Mato Grosso nebo Paraná. Jde především o státy, kde jsou sektory napojené na agrobyznys.

Na zmobilizování těchto lidí se tak pravděpodobně podíleli lidé ze sektorů napojených na nelegální agrobyznys a nekalou činnost v brazilské Amazonii (nelegální těžba surovin, dřeva, zabírání půdy, podrobněji třeba zde).

Nutno ale dodat, že s kroky těchto radikálních podpůrců Bolsonara souhlasí podle průzkumů jen 10 až 15 procent všech jeho příznivců.

Co kolovalo po brazilských sítích?

Apely zúčastnit se útoku v metropoli Brasília probíhaly především přes WhatsApp a Telegram. Ve zprávách dostávali příjemci instrukce, v kolik a kam se mají dostavit na místo odjezdu a kolik zaplatí. Součástí byly i informace o časovém harmonogramu a instrukce, co si mají účastníci vzít s sebou.

Jídlo a ubytování je na vlastní pěst. Vezměte si stan, pláštěnku, deštník, deku, hygienické potřeby a toaletní papír,“ píše se například v jedné zprávě.

Další příklady zpráv:

„Zabaveno lidmi… Pojďme na Kongres v Brasílii. Přivezte svůj kamión, traktor, autobus nebo motorku. Pokud nemůžete, zablokujte vjezd jedné z vám blízkých benzinových stanic.“

„Přišel čas!!! Plán B. Všichni na Kongres, teď!“

„Bulletin odporu. Země už se začala třást! Všichni se ptají, zda je ještě čas přijet do Brasílie. Ano, jde to, válečníci!!! Karavany přijíždí ze severu a severovýchodu. Bude jim to trvat dva až tři dny. Přijeďte všichni!!! … Stát se zastaví!!!“

Brazilské úřady zadržely tisíce lidí. Vy a vaši kolegové teď píšete třeba o tom, jak se úřadům daří díky videím na sociálních sítích identifikovat a zatýkat další účastníky. Co tyto lidi čeká?

Bude s nimi zahájeno řízení. V Brazílii existuje zákon schválený už před lety na ochranu demokratického státu, který definuje přečiny proti republice. Bude se tedy pravděpodobně řešit, jestli budou tito lidé obviňováni z terorismu, vandalismu nebo třeba ničení národního dědictví.

Radikalizované skupiny bude řešit i Nejvyšší federální soud. Na půdě Národního kongresu pak možná vznikne i speciální parlamentní komise.

Opatření přijala i federální vláda. Vyhlásila intervenci do Federálního distriktu s platností do 31. ledna, což znamená, že zde zodpovídá za bezpečnost. Nejvyšší federální soud pak na 90 dnů odvolal tamního guvernéra Ibaneise Rochu.

O selhání Ibaneise Rochy se často v souvislosti s útoky mluví. Proč se zásahem tak dlouho otálel?

Je třeba si uvědomit, že Rocha před druhým kolem prezidentské volby veřejně vyjádřil podporu Bolsonarovi. A to i přesto, že je členem centristického Brazilského demokratického hnutí (MDB). Velká část představitelů tohoto hnutí před prezidentskou volbou veřejně podpořila Lulu.

Tím chci říct, že politické strany v Brazílii mají slabé postavení a každý poslanec nebo guvernér si dělá, co chce. A to Rocha dělal.

Podnikl zkrátka naprosté minimum, aby tyto skupiny extremistických odpůrců zpacifikoval.

Poslechněte si:

Dva měsíce po prezidentských volbách Brazílie zažila svůj „osmý leden“ po vzoru útoku na americký Kongres před dvěma lety. Příznivci bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara zaútočili v neděli na tři největší brazilské instituce. Co se přesně stalo?

Existuje konkrétní důvod, proč k útoku došlo zrovna první neděli v roce?

Předpokládám, že krajně pravicové skupiny nejednaly dříve, protože očekávaly, že ozbrojené síly budou jednat a provedou převrat, aby zabránily Lulově inauguraci. Protože tak ale armáda neučinila, rozhodly se provést invazi institucí samy.

Vypadá to, a někteří vysocí představitelé to naznačili, že jejich záměrem bylo vyvolat společenský chaos, aby následně ospravedlnily vojenskou akci, která měla odstavit Lulu od moci.

Ukazuje se ale, že myšlenka převratu nemá u většiny příslušníků armády podporu.

Co plánuje Lulova vláda udělat pro to, aby se podobné události neopakovaly?

Lula ihned po útoku vyslal jasný politický vzkaz. Setkal se zástupci jednotlivých mocí, kteří všichni útok odsoudili, a svolal setkání všech guvernérů na znamení jednoty.

Rozpustily se také kempy odpůrců a vláda přijme závazek k zajištění větší bezpečnosti v zemi.

Nadále pak bude probíhat vyšetřování celé události.

Reklama

Doporučované