Článek
Horská služba při pátrání po pohřešovaných běžně používá drony, které jí umožní lépe prozkoumat nepřístupné oblasti. Pořízené obrazové materiály často analyzují lidé, což zabere i několik dní.
Nabízí se ale použití umělé inteligence, která dokáže rozpoznat anomálie v krajině - například výrazné oblečení turistů - již během několika hodin.
Možnosti nových technologií se osvědčily například v italském regionu Piemont, jak na jednom případu ilustruje zpravodajský server BBC.
Zkušený italský horolezec Nicola Ivaldo se ztratil v horách v září 2024. Nikomu ze svého okolí neřekl, kam se chystá. Jediným vodítkem bylo jeho zaparkované auto, které záchranářům částečně přiblížilo oblast, kde by se mohl nacházet.
I tak šlo o obrovské území, které bylo potřeba prohledat. Do akce se tehdy zapojilo více než 50 záchranářů. Koncem září však napadl první sníh, a proto se rozhodli pátrání ukončit.
Obnovili ho loni v červenci, tentokrát za použití dronů, které se dostaly i na špatně přístupná místa. Bezpilotní letouny dokázaly během několika hodin pořídit tisíce snímků, které bylo díky novému AI softwaru možné analyzovat ještě týž den.
Následně záchranáři Ivaldovy ostatky našli na jednom z míst, která umělá inteligence označila. A jeho tělo mohl vyzvednout vrtulník.
Software upozorní na nezvyklé věci
„Klíčem k úspěchu byla Ivaldova červená přilba, kterou software vyhodnotil jako bod zájmu,“ přiblížil mluvčí horské a speleologické záchranné služby v Piemontu Simone Bobbio.
Software dokázal přilbu rozpoznat, i když se v momentu pořízení fotografie nacházela ve stínu.
Umělá inteligence zvládne projít všechny pořízené snímky pixel po pixelu a následně označí vše, co působí v horském terénu neobvykle. Ačkoliv výběr snímků značně zúží, výsledky musí zkontrolovat odborníci.
„Software může reagovat na různé věci, jako je kus plastového odpadku nebo neobvykle zbarvená skála,“ vysvětluje pilot dronu a náčelník horské záchranné stanice v Turíně Saviero Isola. „Může mít dokonce i určité halucinace. Museli jsme tedy výběr dále zúžit tím, že jsme vzali v úvahu trasu, kterou by Ivaldo jako velmi zkušený lezec pravděpodobně zvolil.“
Není to však první případ, kdy záchranáři umělou inteligenci využili. V roce 2021 pomohla polské horské službě v Nízkých Beskydech zachránit život 65letému muži s Alzheimerovou chorobou. Software SARUAV tehdy v rekordním čase zanalyzoval stovky snímků z dronů a určil přesné souřadnice podchlazeného seniora.
Tato technologie má však při záchranných akcích stále několik omezení. Drony jsou efektivní víceméně jen v otevřených terénech. V lesích nebo husté vegetaci jejich využití smysl nemá.
Daniele Giordan, vedoucí skupiny pro monitorování geologických rizik v Italském výzkumném ústavu IRPI, upozorňuje, že pořizování snímků, na kterých jsou lidé, s sebou nese i etické hledisko.
„Jakmile pořídíte letecké snímky, nesete odpovědnost za to, jak s nimi naložíte. Identifikace lidských postav na snímcích by mohla představovat právní problém,“ vysvětluje.
Cílem vývojářů je vytvořit komplexní systém, který by dokázal analyzovat snímky v reálném čase přímo na palubě dronu během letu. Navzdory dosavadním nedokonalostem už dnes umělá inteligence představuje efektivní nástroj, který může celou záchrannou akci urychlit a v kritických situacích přispět k záchraně lidského života.
