Hlavní obsah

Politické drama v Peru. Z prezidenta vězněm za pár hodin

Foto: Profimedia.cz

Peruánský exprezident Pedro Castillo po zadržení, v policejním voze.

Reklama

8. 12. 2022 19:30

V Peru vyvrcholily letité politické spory. Prezident se pokusil rozpustit parlament, ale poslanci mu vrátili úder. Hlava státu je tak teď ve vězení a mezinárodní společenství stojí spíš na straně nového vedení země.

Článek

Pedro Castillo se ještě ve středu probudil jako peruánský prezident. Během pouhých tří hodin se ale jeho život obrátil naruby. Nejdřív vydal dekret o rozpuštění Kongresu, ale na oplátku ho parlament sesadil. Castillo teď čelí domácímu i mezinárodnímu pobouření.

Castillo ve středu vyhlásil výjimečný stav a naznačil, že chce opozicí ovládaný Kongres nahradit „výjimečnou mimořádnou vládou“. Nikdo neví, jak měla tato vláda vypadat. Dodal, že se budou konat nové volby a pak vznikne nové ústava.

Nicméně zákonodárci jeho nápad rychle odmítli a odhlasovali jeho odvolání z funkce. Výsledek hlasování byl zdrcující: 101 hlasů pro sesazení, 6 proti, 11 poslanců se zdrželo hlasování „pro morální nezpůsobilost“.

Okamžitě odstoupili také různí členové jeho kabinetu. Viceprezidentka Dina Boluarteová jen stihla napsat na twitter, že prezidentův krok prohloubil politickou krizi. A za pár hodin už zemi pod Andami řídila ona.

Ještě v noci před hlasováním o impeachmentu prezident Castillo vystoupil v neobvyklém půlnočním projevu. Ve státní televizi prohlásil, že určitá část Kongresu na něj má spadeno a že jen platí za chyby, kterých se dopustil kvůli své nezkušenosti.

Vítězství Kongresu možná napomohlo i to, že měl hlasování o sesazení prezidenta naplánované tak jako tak. Castillo by tedy zřejmě o místo přišel, i kdyby se o puč nepokusil. Podle peruánských médií by ale hlasování rozhodně nebylo tak jednoznačné a nulová nebyla ani šance, že by se ve funkci udržel.

Castillův pád poznamenalo několik drobných pouličních střetů v Limě, kdy jeho příznivci pochodovali a přetahovali se s policií. Jeden z demonstrantů držel v ruce nápis: „Pedro, lid je s tebou“.

Co se s exprezidentem Castillem stane?

Po dni plném politického dramatu místní prokuratura podle agentury AP oznámila, že Castillo byl odvezen z prezidentského paláce přes historické centrum Limy na policejní stanici, kde jej zadrželi. Castilla spolupracujícího s prokurátory v policejní vazbě ukazovaly i záběry místních televizních stanic.

Oficiálně k tomu zatím podle místních zdrojů nedošlo, ale podle informací AP už byl Castillo obviněn ze vzpoury.

Podpory měl Castillo skutečně málo. Společné velení peruánských ozbrojených sil a národní policie odmítly hlavu státu podpořit. Nejvyšší soud, ústavní tribunál a národní ombudsman snahy exprezidenta rovněž odmítli a označili je za pokus o státní převrat.

Přebírám funkci ústavní prezidentky republiky s vědomím obrovské odpovědnosti… Vyzývám k co nejširší jednotě všech Peruánců. Žádám o drahocenný čas na záchranu naší země před korupcí a špatným vládnutím.
nová prezidentka Peru Dina Boluarteová.

Podle peruánských médií požádala Castillova manželka Lilia Paredesová o azyl v Mexiku pro sebe a dvě děti, které s bývalým prezidentem má. Mexiko by skutečně mohlo být ochotné jim azyl poskytnout, podle některých zdrojů by jej mohlo nabídnout i Castillovi. Peruánská policie tak nadále střeží vchod na mexické velvyslanectví, aby tomu zabránila.

Co čekat od nové prezidentky?

Nástupkyní Castilla se stala jeho dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová. Ta krok svého předchůdce odsoudila jako „pokus o převrat“ a slíbila sestavit nový kabinet, v němž budou mít zastoupení „všechny politické směry“.

V krátkém projevu v Kongresu Boluarteová vyzvala k politickému příměří s cílem ustavit vládu národní jednoty, a to v „této obtížné situaci, která nás všechny občany vystavuje zkoušce“. Dodala, že je vděčná za to, že Castillovy protiústavní kroky nenašly podporu v institucích státu ani v ulicích.

„Jedná se o převrat, který prohlubuje politickou a institucionální krizi, kterou bude muset peruánská společnost překonat přísným dodržováním zákonů,“ prohlásila Boluarteová, která je první ženou v prezidentském úřadu za 200 let existence republiky.

Ani ona to nebude mít nyní jednoduché, konec politické krize v zemi je stále v nedohlednu. „Kongres je velmi rozdělený a podle průzkumů je (nová prezidentka) stejně nepopulární jako odvolaný prezident,“ uvedl přispěvatel serveru BBC Mundo Guillermo Olmo.

Už třetí impeachment

Od počátku se zdálo, že Castillovo prezidentství bude mít krátké trvání, řekla Flavia Freidenbergová, politoložka z Mexické národní autonomní univerzity a členka univerzitního střediska pro sledování politických reforem v Latinské Americe.

Z Latinské Ameriky

Kontroverze ohledně funkce prezidenta nejsou jen výsadou Peru. V sousedícím Chile se se Irina Karamanosová titulu „první dáma“ bránila. Její snaha o reformu funkce nakonec vyústila v její zrušení.

„Je to prezident, který nastoupil do úřadu s velmi nízkou podporou, neměl politickou stranu, měl potíže se sestavením vlády, kabinet se neustále měnil a neustále probíhal boj o moc s Kongresem,“ uvedla.

Jednalo se o třetí pokus sesadit Castilla od jeho nástupu do funkce v červenci 2021. První takový pokus přišel loni v prosinci. Tehdy se poměrně malá skupina opozičních zákonodárců odvolávala na vyšetřování nezákonného financování vládní strany.

V březnu se Kongres pokusil Castilla znovu zbavit úřadu kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“, což je termín začleněný do peruánského ústavního práva, který podle odborníků postrádá objektivní definici a který Kongres od roku 2017 použil při šesti pokusech o odvolání prezidentů. Ani tehdy impeachment nevyšel.

Castillo se pokaždé bránil a tvrdil, že se ničeho nedopustil. „Vzdávám hold tomu, že zvítězil zdravý rozum, odpovědnost a demokracie,“ napsal Castillo na twitteru po druhém pokusu. Těžil z toho, že jednokomorový Kongres byl hluboce rozdělen. Castillova strana měla nejvíce křesel, ale s pouhými 37 křesly ho sama nemohla ochránit.

Tisíce lidí vyšly minulý měsíc do ulic po celém Peru, aby požadovaly odstoupení Castilla. Protestující pochodovali směrem ke Kongresu v hlavním městě Limě. Castillo označil odpůrce své vlády za „reakcionáře“ a „nepřátele lidu“.

Spory provázely už Castillův nástup k moci

Bývalý učitel a středolevicový politický nováček Castillo se stal prezidentem ve druhém kole voleb v červnu 2021. Venkovský učitel z chudého okresu vysoko v Andách byl považován za jasného outsidera.

Castillo ale vedl kampaň postavenou na slibech znárodnění klíčového peruánského těžebního průmyslu a vypsání referenda, které by vedlo k sepsání nové ústavy. Ta by nahradila stávající text přijatý v roce 1993 za vlády kontroverzního prezidenta Alberta Fujimoriho. Vyzýval k vytvoření dokumentu, který „bude mít barvu, vůni a chuť lidu“.

Podívejte se

Endemické žáby podmanivé krásy, oslniví ptáci a další živočichové patří mezi druhy, které lze nalézt v chráněném území Cordillera Escalera, oblasti s vysokou biodiverzitou mezi Andami a džunglí na východě Peru.

Nakonec ale Castillo nad sokyní Keiko Fujimoriovou, dcerou zmíněného exprezidenta, zvítězil o pouhých 44 000 hlasů. Fujimoriová poté vznášela nepodložená tvrzení o volebních podvodech. Národní volební porota potvrdila Castillovo vítězství až šest týdnů po druhém kole voleb.

Jak na situaci reagují v zahraničí?

Velvyslanec USA v Limě novou vládu uvítal. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že „podpoří Peru v rámci vlády jednoty, kterou se prezidentka Boluarteová zavázala vytvořit“.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v odpovědi na dotaz agentury EFE uvedl, že vláda „vítá“ jmenování Boluarteové prezidentkou a je připravena začít s ní a její administrativou spolupracovat. Mluvčí dále ocenil peruánské instituce a civilní orgány za „zajištění demokratické stability“.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na twitteru napsal, že „základním principem mexické zahraniční politiky je nezasahování a sebeurčení národů. Toho se držíme i v případě toho, co se stalo v Peru.“

Brazílie, Španělsko nebo Evropská unie podpořily dodržování zásad právního státu a peruánské ústavy. Venezuela vedená levicovým diktátorem Nicolasem Madurem vidí za převratem v Peru zasahování Spojených států.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované