Pomoc Gaze přehledně: Kdo ji kontroluje a co se tam dostává

Do Pásma Gazy od víkendu proudí první konvoje s humanitární pomocí. K zásobování území s více než dvěma miliony obyvatel to ale stačit nebude. Světová zdravotnická organizace dodávku označila za „kapku v moři“. Systematické řešení podle ní pořád chybí.

Co zatím o dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy víme, Seznam Zprávy shrnuly přehledně v otázkách a odpovědích.

V pondělí překročil hranici z Egypta do Pásma Gazy třetí humanitární konvoj. Zprávu, zatím bez bližších podrobností potvrdily agentury Reuters a AFP.

V sobotu 21. října, tedy dva týdny od útoku teroristů z palestinské organizace Hamás na Izrael a zahájení blokády Pásma Gazy, do regionu dorazil první konvoj. Šlo o 20 nákladních vozidel s humanitární pomocí. V neděli pak hranice překročilo dalších 14 vozů.

Na obléhané území se humanitární pomoc dostává přes jediný možný hraniční přechod s Egyptem ve městě Rafáh. Ten odděluje Pásmo Gazy od Sinajského poloostrova a představuje pro Palestince jedinou možnost, jak by mohli uniknout před izraelskými odvetnými útoky. Přechod ale zůstává uzavřený. Zbytek enklávy obklopuje moře a území Izraele.

Armáda židovského státu podnikala letecké údery i v blízkosti přechodu v Rafáhu. Káhira i proto nesvolila s jeho úplným zprovozněním. Otevření vyžaduje souhlas Egypta, Izraele i hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy.

Převoz humanitární pomoci přes hraniční přechod Rafáh probíhá pod dohledem OSN, jak podle Guardianu uvedl egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí.

Izraelský server The Times of Israel uvádí, že převozu předchází kontrola ze strany Izraelců. „Veškeré vybavení bylo před vstupem do Gazy zkontrolováno,“ uvedl v prohlášení styčný důstojník izraelské armády pro kontakt s Palestinci. Dodávky podle něj obsahují „pouze vodu, potraviny a zdravotnické vybavení“.

„Zdůrazňujeme, že Izrael je schopen zajistit, aby se dovnitř ani ven nedostalo nic jiného než výše uvedené,“ stálo dále v prohlášení.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric následně novinářům řekl, že pomoc na druhé straně přebírá a dále distribuuje organizace Červený půlměsíc.

„Zvýšili jsme logistické a operační schopnosti Červeného půlměsíce tím, že jsme přidali více dobrovolníků a aut. Pronajali jsme si sklady v Chán Júnisu a Rafáhu,“ řekl pro agenturu Reuters k aktuální situaci zaměstnanec palestinského Červeného půlměsíce Mahmúd Abú Atta.

Humanitární pomoc má podle izraelské armády mířit pouze do jižní části Pásma Gazy. Izrael totiž už před dvěma týdny vyzval k evakuaci severních oblastí.

Stovky tun humanitární pomoci jsou zatím shromažďovány asi 45 kilometrů od Gazy na letišti v egyptském městě Ariš s vyhlídkou, že dále poputují do Pásma Gazy. Materiál slouží především k základnímu přežití.

OSN uvádí, že její agentury mají na místě připravené zásoby potravin, zdravotnických potřeb i potřeb nezbytných pro přežití. Zmiňují například palety se stany, přikrývky, léky nebo latexové rukavice pro nouzové operace.

Zásoby na místě shromažďují Světový potravinový program (WFP) nebo Humanitární letecká služba OSN (UNHAS). Dětský fond UNICEF zase připravuje podporu ve formě dodávek vody nebo mobilních latrín. Další lékařský materiál, včetně chirurgického a traumatologického, má nachystaný také Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kromě materiálu se poblíž připravených konvojů sdružují také sanitky a připravení zdravotníci.

Na letišti Ariš přistála například letadla s humanitární pomocí z Turecka, Spojených arabských emirátů, Jordánska a Tuniska. Egyptský červený kříž uvedl, že nákladních aut bylo uplynulý týden na místě přes sto, jak uvádí zpravodajský server Al-Džazíra.

Není, shodují se na tom orgány OSN i další humanitární organizace. K pokrytí naléhavých potřeb v Pásmu Gazy je zapotřebí, aby bylo vypraveno minimálně 100 nákladních aut denně. Pomoc musí být rozsáhlá a kontinuální.

To zdůraznil i ředitel Světové zdravotnické organizace pro mimořádné situace Michael Ryan. První dodávku pomoci označil podle Guardianu za „kapku v moři“.

Dodávky humanitární pomoci byly pro zásobování Pásma Gazy zásadní už před eskalací konfliktu. Již tehdy běžně do enklávy přijížděly stovky nákladních aut denně.

Zahraniční média informovala minulý týden především o zásadní roli amerického prezidenta Joea Bidena. Ten minulou středu podnikl jednodenní návštěvu Izraele, kde se mu, jak později oznámil, podařilo dodávky humanitární pomoci domluvit.

„Chceme tam dostat co nejvíce kamionů,“ řekl k situaci na palubě letadla Air Force One při cestě z Izraele zpět do USA.

Uzavřít dohodu o možném přesunu nutné pomoci se mu podařilo i díky jednání s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím, který s operací souhlasil, uvádí britský deník The Guardian.

Humanitární pomoc může nicméně podle prezidenta Bidena mířit do Gazy, jen pokud se nedostane do rukou Hamásu. V tom případě doručování do oblasti skončí.

„Pokud Hamás tuto pomoc odkloní nebo ukradne, znovu tím prokáže, že mu nejde o blaho palestinského lidu, a prakticky tak zabrání mezinárodnímu společenství, aby pomoc poskytovalo,“ dodal.

Zatím se hovoří pouze o možném odchodu občanů, kteří disponují kromě palestinského i dalším občanstvím. Tito lidé se u přechodu Rafáh podle médií shromažďují v naději, že získají povolení k překročení hranice. Zatím se tak ale nestalo.

S možným otevřením humanitárního koridoru váhá především Egypt. Konflikt v Káhiře totiž vyvolává obavy. Prezident Sísí minulý týden vzkázal, že eskalaci napětí v Pásmu Gazy považuje za „vysoce nebezpečnou“ a že vláda ve spolupráci s regionálními i mezinárodními partnery usiluje o uklidnění situace.

Zdůraznil přitom, že egyptská národní bezpečnost je pro Káhiru prioritou a že nedovolí, aby se problém vyřešil na úkor ostatních. Podle agentury Reuters je tento výrok jednoznačným odkazem na riziko, že nepokoje v Pásmu Gazy vyženou na egyptské území davy uprchlíků. A tomu se Káhira snaží vyhnout.