Léta odolávalo. Krajní pravice se dere k moci i v Portugalsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco v řadě evropských zemí krajní pravice pronikla do nejvyšších pater politiky, v Portugalsku zatím zůstávala stranou. Předčasné parlamentní volby, které se v neděli odehrají, by to ale mohly změnit.

Krajně pravicová strana Chega (v překladu Dost) by mohla získat až pětinu všech hlasů, vyplývá z předvolebních průzkumů. Za jejím úspěchem stojí i její lídr a zakladatel - jednačtyřicetiletý bývalý fotbalový komentátor André Ventura.

Ventura sice nemůže pomýšlet na to, že by sám vedl jednání o vzniku vlády, ale její podobu by ovlivnit mohl. Souboj o první místo podle průzkumů jako tradičně svedou středolevicoví socialisté (PS) a středopravicoví sociální demokraté (PSD) kandidující v koalici s pravicí. Bez podpory menších stran se ale zřejmě neobejdou, upozornila agentura AP.

Ventura dopředu ohlásil, že nepodpoří koalici, pokud sám nebude jejím členem. Lídr PSD Luís Montenegro vzkázal, že spolupráce s Chegou nepřipadá v úvahu. Někteří pozorovatelé a politologové jsou ovšem k jeho tvrzení skeptičtí. Podle nich si strana po osmi letech v opozici nenechá ujít šanci vrátit se k moci jen proto, že se bude „štítit“ hlasů Chegy.

Pro Portugalsko by ale vstup krajní pravice do vlády znamenal historický milník. Země v dubnu oslaví 50 let od pádu pravicového autoritářského režimu Antónia de Oliveiry Salazara. Až dodnes tamní politická scéna i společnost po této historické zkušenosti, stejně jako Španělsko po Frankově diktatuře, tíhly spíše doleva. Důkazem je i to, že hlavní pravicová strana si říká sociálně demokratická.

„Zdálo se, že Portugalsko se vymyká trendu, který je patrný například v Itálii, Švédsku, Francii a podobně,“ uvedla pro server Euronews spoluzakladatelka Globálního projektu proti extremismu Heidi Beirichová.

Pak ale přišla Chega, která stejně jako řada evropských populistických a krajně pravicových stran vsadila na vyostřenou rétoriku namířenou proti migrantům, LGBTQ+ lidem, klimatickým aktivistům, muslimům a dalším skupinám.

Za svou krátkou existenci zaznamenala výrazný vzestup. V roce 2019 coby nově etablovaná strana získala v portugalském parlamentu jedno křeslo, o tři roky později jí už se 7,2 % hlasů připadlo 12 křesel. V letošních volbách by mohla dosáhnout i na trojnásobek hlasů.

„Pokud i v Portugalsku, které bylo bráno jakožto země, kde nejsou populistické subjekty a která je zaměřená doleva, je schopná strana tohoto ražení získat tolik procent, rozhodně to signalizuje nějaký trend v rámci Evropy,“ myslí si odborník na politický vývoj v zemích jižní Evropy Martin Mejstřík, kterého oslovily Seznam Zprávy.

Napříč Evropou v poslední době posilují krajně pravicové populistické strany. V Itálii i Finsku jsou součástí koalice, ve Švédsku kabinet vládne s jejich podporou. Rekordně vysoké popularitě se těší podobná uskupení i v Rakousku, Německu nebo Francii.

Z průzkumu, na který upozornil britský deník The Guardian, vyplývá, že radikálně pravicové strany by mohly ovládnout červnové volby do Evropského parlamentu hned v několika zemích, včetně právě Rakouska, Francie a Polska. Na druhém nebo třetím místě by mohly skončit v dalších devíti, například v Německu, Španělsku, Švédsku a právě Portugalsku.

Portugalskou Chegu pojí s evropskými protějšky řada společných témat, například migrace. Jak ale připomíná Mejstřík, pro portugalskou stranu nejde o tak zásadní bod jako třeba pro italskou Ligu vicepremiéra Mattea Salviniho nebo španělský Vox.

„Spíše vyplňuje prostor, který byl donedávna tak trochu tabu, a otevírá otázku portugalského nacionalismu,“ vysvětluje Mejstřík.

Připomíná, že Portugalsko vždy platilo za zemi nakloněnou migraci, jelikož tamní historie je s ní pevně spjatá. V posledních letech se to ovšem začíná pomalu proměňovat. Stejně jako v Itálii a Španělsku, které mají za sebou podobnou historickou zkušenost.

K rostoucí popularitě krajně pravicové Chegy v Portugalsku přispěly pravděpodobně i korupční skandály, které se táhnou tamní politikou už delší dobu. Nevyhnuly se ani jedné ze dvou nejvýraznějších stran.

Volby svolané na 10. března jsou totiž předčasné. Vyvolal je pád socialistického premiéra Antónia Costy (psali jsme zde). Policie kvůli korupčnímu skandálu prohledala Costovu rezidenci a zatkla jeho personálního šéfa, ale někdejšího premiéra nakonec z ničeho neobvinila.

Chega slíbila, že „vyčistí Portugalsko“, a podle politických analytiků by mohla z kauzy těžit, protože případ naštval velkou část portugalské společnosti.

„V posledních letech zemi vládla socialistická vláda, která neskončila úplně nejlépe. A Chega z toho těží. Těží z toho protestu. Mnozí Portugalci prakticky neznají jinou alternativu, jelikož António Costa, který je teď v demisi, je v čele Portugalska už téměř deset let. Je tady vidět snaha o změnu,“ říká Mejstřík.

Soud v Lisabonu také nedávno rozhodl o stíhání bývalého socialistického premiéra Josého Sócratese. Ten si měl za svého působení díky úplatkářství, podvodům a praní špinavých peněz přijít zhruba na 34 milionů eur, tvrdí prokuratura.

Korupční skandály ale řeší i opoziční Sociálně demokratická strana. Dvě její výrazné tváře byly nedávno nuceny odstoupit ze svých funkcí kvůli vyšetřování z úplatkářství na portugalském souostroví Madeira.