Článek
Co se stalo?
Americká armáda uvedla, že v úterý v 7:03 došlo k incidentu nad Černým mořem, kdy „neprofesionální“ a „bezohledné“ manévry dvou ruských stíhaček Su-27 vyústily v poškození amerického dronu MQ-9 Reaper, který armáda posléze musela nechat spadnout do moře. Že se incident stal, potvrdila i ruská strana, ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov ho označil za americkou „provokaci“.
Spojené státy tvrdí, že jedna ze stíhaček do dronu narazila a poškodila mu vrtuli. Během zhruba půlhodinové „konfrontace“ měly ruské letouny opakovaně nejen křížit dráhu dronu, ale i na něj vypouštět palivo.
Moskva tvrdí, že ke kontaktu dronu s ruským strojem nedošlo. Podle Kremlu letoun spadl v důsledku „ostrého manévrování“. Stíhačky se k němu podle Ruska přiblížily, protože se s „vypnutými odpovídači blížil k hranicím“. Antonov dodal, že americké drony shromažďují informace, které následně využívá Ukrajina k útokům na ruské cíle a území.
Washington uvádí, že dron byl v době incidentu v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle ukrajinského letectva se střet stal poblíž Hadího ostrova.
Pentagon také avizoval, že se chystá zveřejnit vizuální materiály k incidentu. Dosud se ale neobjevil žádný průkazný materiál, který by podpořil či vyvrátil výše zmiňovaná tvrzení.
Jak obě strany dosud reagovaly?
Spojené státy si kvůli incidentu předvolaly ruského velvyslance Antonova. Ten po schůzce mimo výše zmíněné řekl, že americká letadla a lodě nemají co dělat v blízkosti ruských hranic. Zároveň ale podle ruských médií zdůraznil, že Moskva si nepřeje konflikt s USA.
Ruská ambasáda v USA podle ČTK uvedla, že „je důležité, aby komunikační kanály zůstaly otevřené“ a že Rusko „neusiluje o konfrontaci a stojí o pragmatickou spolupráci v zájmu národů našich zemí“. Antonov měl také jednání s americkým ministerstvem zahraničí označit za konstruktivní, přičemž otázka možných důsledků pro Rusko podle něj nebyla vznesena.
Už v úterý také americká diplomacie prohlásila, že je v přímém kontaktu s vysoce postavenými ruskými činiteli, aby jim ohledně incidentu dala najevo svůj nesouhlas, napsala ČTK.
Americký ministr obrany Lloyd Austin se následně ve středu telefonicky spojil se svým ruským protějškem Sergejen Šojguem. Mluvili spolu poprvé od října loňského roku, připomíná agentura AP.
„Právě jsem mluvil se svým ruským protějškem Šojguem. Je důležité, aby byly velké mocnosti příkladem transparentnosti a komunikace. USA budou dál létat a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo dovolí,“ vzkázal Austin podle agentury ČTK. Rusku důrazně doporučil, aby pro příště se svými letouny manévrovalo bezpečně a profesionálně.
O hovoru státníků později informovala také ruská státní agentura TASS, která citovala ruské ministerstvo obrany. Šojgu podle ní označil lety amerických dronů u Krymu za „provokativní“ a řekl, že „vytvářejí předpoklady pro eskalaci situace“. „Ruská federace nemá zájem na takovém vývoji, ale bude i nadále reagovat na všechny provokace přiměřeným způsobem,“ dodal.
Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy bude pokračovat i dalších úrovních. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley ve středu oznámil, že se chystá jednat se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem. Podle Milleyho bylo zachycení dronu i agresivní chování ruského letounu úmyslné. Zda byla úmyslná i srážka, zůstává nejasné, dodal Miley podle agentury Reuters.
Vzpomínka na otce
V neděli ráno je ve Lvově zvykem chodit do kostela a nově i k památníku Marsovo pole vedle Lyčakivského hřbitova. Vznikl tu totiž nový hřbitov. Spontánní. Místní tu pochovávají své „geroje“, kteří položili život v současné válce. Je mezi nimi i umělecký kovář, který pracoval i v Česku. Pro Seznam Zprávy na něj zavzpomínala jeho dcera Krystyna.
O jak vážný incident jde?
Z dosavadních reakcí obou stran se zatím nezdá, že by incident vedl k vážnější eskalaci.
Podle informací serveru The War Zone se Washington nedomnívá, že Rusko jednalo se záměrem zničit americký bezpilotní letoun. „Přestože přesné motivace ruských pilotů jsou neznámé, američtí úředníci nevidí žádné jasné náznaky, že zřícení dronu bylo jejich cílem,“ napsal server.
„Byl tam úmyslný záměr zasáhnout proti MQ-9, samotná kolize se ale zdá být výsledkem pouhé nekompetence,“ uvedl podle serveru zdroj z amerického letectva.
Ono „narušování“, čili stínování a pronásledování letounu, je v regionu poměrně časté. Na druhou stranu je ale samozřejmě vzácné, aby skončilo zničením letounu.
„Jde o výsledek typického stínování. Tohle Rusko dělá v mezinárodním vzdušném prostoru pořád. Rusko se často chová, jako kdyby Černé moře bylo jeho vlastním jezerem, což samozřejmě není. Ruská letadla ale v tomto prostoru dělají tyto manévry opakovaně,“ uvedl v rozhovoru pro CNN bývalý velitel armády USA v Evropě Mark Hertling.
Incidentů, kdy se ruská letadla dostanou „blízko“, bylo podle něj v některých letech třeba i několik stovek, ale takové přiblížení a křížení cesty, jaké předcházelo pádu dronu MQ-9, podle něj zcela jistě „není v souladu s mezinárodním právem“.
Média také upozorňují, že pokud je americká verze pravdivá, šlo o vůbec první fyzický kontakt amerických a ruských letounů od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Jaké budou další důsledky?
Na otázku, jak bude pravděpodobně Washington reagovat, odpovídal ve studiu CNN bezpečnostní expert David Sanger, který neočekává žádnou další eskalaci.
„Jsem si jistý, že USA budou reagovat mírně. Prezident Biden bude myslet na to, že se chce vyhnout další eskalaci s Ruskem. Jeho prvním cílem ve válce na Ukrajině je pomoct Ukrajincům, ale druhým cílem je vyvarovat se čehokoliv, co by vedlo k eskalaci a třetí světové válce,“ řekl Sanger. Dodal také, že mírné reakci nahrává i skutečnost, že šlo o bezpilotní letoun a nedošlo ke ztrátám na lidských životech.
Útok na letadlo
Důležitý ruský výzvědný letoun A-50 podle běloruského diktátora neutrpěl vážná poškození, přesto ho Rusko přemístilo na své území kvůli údržbě. Z útoku Lukašenko obvinil ukrajinskou tajnou službu, dřív se k němu ale přihlásila běloruská opoziční skupina.
Určitou ztrátu nicméně představuje samotný stroj. MQ-9 Reaper rozhodně patří mezi nejdražší drony na světě. Jeho vysoká cena je ostatně považována za jeho hlavní nevýhodu. V roce 2008, tedy rok poté, co vstoupil oficiálně do výzbroje americké armády, si letectvo jeden kus cenilo na 14 milionů dolarů a za následujících víc jak 10 let se cena víc jak zdvojnásobila.
Co se týče dalšího dění, může se stát, že se Rusko pokusí najít zřícený dron a získat z něj potenciálně citlivé informace.
Předseda ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev ve vysílání státní televize řekl, že se Moskva o vyzvednutí trosek pokusí. „Nevím, jestli je dokážeme vyzvednout nebo ne, ale udělat se to musí. Určitě na tom budeme pracovat,“ prohlásil Patrušev.
Pentagon ještě před jeho prohlášením uvedl, že Rusko dron zatím z moře nevyzvedlo a že USA už provedly blíže neupřesněné kroky k ochraně svého kapitálu. Mluvčí John Kirby řekl, že množství užitečných informací, které by mohlo Rusko získat by by bylo „omezené“.
Podle šéfredaktora serveru The War Zone Tylera Rogowaye by USA v důsledku incidentu mohly rozhodnout, že další lety Reaperů budou doprovázet stíhačky, jako to už v minulosti udělaly při podobných problémech s Íránem. Něco takového by ale podle něj bylo extrémně logisticky a finančně náročné.
Stalo se něco podobného už v minulosti?
Ano. V mezinárodním prostoru došlo ke kritickým přiblížením letadel i plavidel soupeřících států opakovaně. Přímý střet je ale velmi vzácný.
Asi nejznámějším případem byla srážka amerického výzvědného letadla s čínskou stíhačkou poblíž ostrova Chaj-nan v roce 2001. V jejím důsledku zemřel jeden čínský pilot, americká posádka strávila po vynuceném nouzovém přistání nějakou dobu v zajetí. Podle čínských vojenských expertů citovaných v článku deníku South China Morning Post nehoda vedla k řadě změn a modernizacím v čínské armádě.
