Článek
„Bylo to pozitivní setkání, které prolomilo ledy,“ hodnotila setkání s představiteli radikálního hnutí Tálibán v norském Oslu afghánská bojovnice za ženská práva Jamila Afghaniová.
„Tálibán ukázal dobrou vůli. Trpělivě naslouchal a reagoval na většinu našich obav. Uvidíme, jestli se dál budou chovat podle toho, co říkali,“ řekla Afghaniová agentuře AFP. „Doufejme, že se otevřou možnosti vyjednávání, komunikace a dialogu,“ dodala podle norské stanice NRK.
Rozhovorů se zúčastnili zástupci afghánské občanské společnosti a diaspory. Podle Afghaniové se kromě ekonomické krize, která trápí Afghánistán, diskutovalo také o lidských právech.
Tématem bylo například nedávné zmizení dvou aktivistek bojujících za ženská práva. „Tvrdí, že nejsou v jejich zajetí. Prý vyšetřují, kdo za tím je,“ uvedla Afghaniová. Jedna aktivistka podle ní hrozila, že z jednání kvůli incidentu odejde, ale po ujištění Tálibánu, že se hnutí zmizelé ženy pokusí najít, se nakonec rozhodla zůstat.
Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid reagoval tweetem. „Všichni Afghánci musí spolupracovat kvůli lepším politickým, bezpečnostním i ekonomickým výsledkům. Účastníci uznali, že porozumění a spolupráce jsou jediným řešením,“ napsal Mudžáhid.
Proti konání rozhovorů mezitím před sídlem norského ministerstva zahraničí protestovala skupina Afghánců. Účastníci podle stanice Deutsche Welle skandovali heslo „Ne Tálibánu“ a o členech hnutí mluvili jako o teroristech. Další demonstrace se konaly například v Londýně a Torontu.
Tálibán se má během třídenních rozhovorů v hotelu na severozápadě Osla setkat kromě aktivistů i se západními diplomaty a zástupci norské vlády. Hlavním tématem má být snaha odvrátit humanitární krizi v Afghánistánu, ke které přispěl právě nástup radikálního hnutí k moci a následné zmrazení zahraničních účtů afghánské vlády a omezení humanitární pomoci, na níž je země závislá.
Světový potravinový program (WFP) varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu. „Byla by chyba vystavit afghánský lid kolektivnímu trestu jen proto, že faktické úřady se nechovají správně,“ prohlásil v pátek generální tajemník OSN António Guterres.
Tálibán usiluje také o mezinárodní uznání, kterého se mu zatím nedostalo od žádného jiného státu. Jeho zástupci ale už dříve jednali v Rusku, Íránu, Kataru, Pákistánu, Číně a Turkmenistánu. Podle amerického ministerstva zahraničí by se v Oslu mělo mluvit také o politickém uspořádání Afghánistánu a opatřeních proti terorismu.
Norská ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová prohlásila, že její země pořádá rozhovory s radikály kvůli mezinárodnímu společenství, vyloučila legitimizaci nebo uznání hnutí. Představitelé Tálibánu se podle ní setkají se zástupci Spojených států, Evropské unie, Velké Británie, Německa, Itálie a Francie.
Huitfeldtová řekla, že rozhovory jsou důležité, protože humanitární katastrofa v Afghánistánu by neznamenala tragédii jenom pro tamní lid, ale i pro Norsko. Podle informací NRK by se ale samotná ministryně s radikály setkat neměla.
Delegace 15 členů Tálibánu pod vedením ministra zahraničí Ámira Chána Mutakího dorazila do Norska v sobotu soukromým letadlem placeným norskou vládou. Oslo hradí i zbytek nákladů rozhovorů. Součástí delegace je i Anas Hakkání, lídr nejobávanější frakce Tálibánu, který byl léta v americké věznici Bagrám, než byl propuštěn při výměně vězňů.
