Hlavní obsah

Protestní oběšení, umírání ve frontách. Dovolenkovým rájem zmítá krize

Protestuje celá Srí Lanka. Velká města i nejzapadlejší části ostrova.Video: AP

 

Reklama

8. 4. 10:20
aktualizováno • 8. 4. 12:26

„Zažila jsem tady občanské konflikty, tsunami i teroristický útok. Ale to není nic oproti tomu, co se tady děje teď,“ říká pro SZ Češka žijící na Srí Lance. Ostrovem zmítá taková krize, že už nikdo nemá chuť zemi řídit.

Článek

Češka Hana Sklenářová žije na Srí Lance dvacet let. Dění v jihoasijské zemi, kterou sužuje nejhorší finanční krize v historii v kombinaci s krizí hospodářskou a zdravotní, tak sleduje z první ruky. Protivládní protesty se šíří ve velkých městech i v nejzapadlejších, hornatých částech ostrova. Dochází potraviny, léky, nafta, plyn.

„Už se tu několikrát stalo, že několik lidí umřelo stresem, vyčerpáním a horkem při čekání ve frontách na plynové lahve, na kterých vaří. Tady totiž nejsou plynovody, které by dodávaly plyn do domácností,“ popisuje pro Seznam Zprávy paní Hana, jež na ostrově podniká v turistickém ruchu. Po tsunami v roce 2004 pomáhala na Srí Lance koordinovat českou pomoc.

Jedna vleklá krize

Na krizi si Srí Lanka zadělávala desítky let. „Zažila jsem tady vrcholy tamilsko-sinhálského konfliktu, tsunami, bombové atentáty na kostely a hotely. Ale to není nic oproti tomu, co se tady děje teď,“ říká Hana.

Obrovské půjčky od zahraničních věřitelů, přírodní katastrofy i vlastní vinou způsobené problémy typu zdecimování úrody farmářů zákazem chemických hnojiv. Ke všemu se v roce 2018 přidalo prezidentovo odvolání premiéra a krize ústavní.

Foto: Profimedia.cz

Zničené autobusové nádraží v Galle, 27. prosince 2004. Ničivá vlna tsunami po sobě nechala přes 35 tisíc obětí a půl milionu lidí bez střechy nad hlavou.

Obrovskou ránu utržil i turistický ruch. 21. dubna 2019, na Velikonoční neděli, se ve třech křesťanských kostelech v období bohoslužeb a třech luxusních hotelech s mezinárodní klientelou ozvaly exploze. Velikonoční teroristický útok označovaný jako „krvavá neděle“ měli z většiny na svědomí sebevražední radikálně islamističtí atentátníci. Útok nepřežilo 259 lidí, dalších 500 bylo zraněno.

„Válka a konflikty tady skončily v roce 2009. Srí Lanka ale měla nějaké potíže vždy. Když přišly výbuchy a bombardování kostelů, tak cestovní ruch, jeden z hlavních sektorů, přestal fungovat. Jakmile se to trochu zkonsolidovalo, začala covidová krize,“ vzpomíná Hana. Ostrov během pandemie silně pocítil dopady závislosti na velkých mocnostech.

„Evropa a Amerika postupují tak, aby se v první řadě zaštítily samy, a to i v případě vakcín. Tím nemyslím nic zlého vůči Evropě ani Americe. Ale i Indie, která vyráběla jednu z vakcín, zažívala velikou zdravotní krizi a přestávala dodávat vakcíny do okolního světa,“ dodává Češka. Srí Lance tak nezbylo nic jiného než před covidem zvolit ochranu mechanickou. Zavřít lidi doma.

„Byli jsme zavření asi sedm měsíců, ne-li více. Nemohlo se ani za dveře bytu nebo plot zahrady. Tím ekonomika utržila šílené rány a krize se i prohlubovala,“ dodává Hana.

Foto: Profimedia.cz

Nedostatek základních věcí znamená celodenní čekání ve frontách.

Nekonečné dluhy

Pandemie tak donutila k návratu na ostrov miliony Srílančanů, kteří dříve žili v zahraničí. Ti však byli jistotou přílivu financí. „Všechny státy samozřejmě řešily to, aby se postaraly o místní. Spoustu měsíců tak chyběl přísun zahraniční měny do státní kasy. A bez zahraniční měny tady nejsou schopní ani spustit elektrárny,“ popisuje Češka navazující problém.

Srí Lanka sice generuje určitý podíl elektřiny pomocí vodních elektráren, to je však vzhledem k náročnosti spotřeby naprosto nedostačující. Zbytek tak tvoří dieselové agregáty. Země nemá vlastní zásoby benzinu, nafty ani ropy. Ani na jejich nákup nejsou peníze.

„Bez zahraniční měny není šance zaplatit dodavatelům, nikdo na kredit nic nedá. Pár kilometrů od pobřeží stojí obrovské tankery a vždy, když se podaří dát dohromady nějaké peníze, pustí sem pár tisíc metrických tun. Ale to se vždycky spotřebuje v elektrárnách v řádu několika dní. Benzinové pumpy tak lidem nemají co nabídnout. Tvoří se několikadenní fronty,“ říká a zmiňuje případy úmrtí při čekání na plynové lahve.

Vzhledem k velikosti státního dluhu už země nejsou ochotny pouštět další finance takříkajíc „na sekeru“.

„Okolní i světově země se v rámci možností snaží nějak pomoci, ale jsou to vždycky nějaké kredity v řádu milionu, které zalepí tu nejpalčivější potřebu. Ale Srí Lanka není schopná splácet ani to, co v obrovských dvanáctimístných částkách dluží okolnímu světu. Samozřejmě s něčím pomohla Indie, s něčím pomůže Čína, pomůže, kdo může. Ale je zapotřebí rychlý impulz, rychlé řešení. Jednání s Mezinárodním měnovým fondem nebo rozvojovými bankami bude trvat dlouho,“ vysvětluje Hana Sklenářová, a naráží tak na dluhovou propast, do které se ostrov dostal.

Podle serveru HK Post činí celkový zahraniční dluh Srí Lanky 45 miliard dolarů. Téměř celou šestinu dluží Číně.

Aby byla Srí Lanka schopná státní dluh splácet, musela zmenšit rezervy, které v roce 2018 činily 6,9 miliardy dolarů. Letos už jen 2,2 miliardy. To mělo dopad na dovoz pohonných hmot a dalších náležitostí. Ceny tak vystřelily nahoru.

Ke všemu vláda v březnu uvedla na trh srílanskou rupii – což znamená, že její cena byla určena na základě poptávky a nabídky na devizových trzích. Podle odborníků měl tento krok cílit na devalvaci měny tak, aby se Srí Lanka kvalifikovala pro půjčku od Mezinárodního měnového fondu a podpořila Srílančany v zahraničí, aby posílali domů víc peněz. Propad rupie vůči americkému dolaru ale situaci pro běžné lidi jen zhoršil.

Aktuálně agentura Standard & Poor's hodnotí Srí Lanku úvěrovým ratingem CCC s negativním výhledem, což naznačuje „zvýšenou pravděpodobnost nesplácení v nadcházejících měsících“.

„Srí Lanka potřebuje zachránit“

Srílančané tak krizi pociťují na každém rohu.

„Je ochromeno všechno. Nevozí tu ani další potraviny. Roste tu různé ovoce, banány a něco málo dalšího, ale ve spoustě základních potravin jsou nesoběstační a je potřeba dovážet,“ popisuje Hana. Ani na Srí Lance nechybí „koumáci“, kteří se na krizi snaží vydělat.

„Když to přiblížím tomu, co se dělo v Čechách během covidové krize, i tady se najdou lidé, kteří najdou díru na trhu. Na vesnicích někteří nekalí obchodníci stáhli ty nejzákladnější potraviny – rýži, čočku, čaj, cukr, mouku – do svých skladišť a čekají, až se cena vyšroubuje výše, a půjdou s tím na trh. Tím problém jen eskalují a dělají to těžké těm nejchudším lidem. Co je ale ještě horší, dochází tady i léky,“ dodává.

Nejvyšší lékařská unie, Asociace vládních lékařů (GMOA), na začátku týdne kvůli život ohrožujícímu nedostatku léků vyhlásila národní zdravotní stav nouze. „Ani to málo, co se tu vyrábí, se neobejde bez dovozu polotovarů pro výrobu léčiv,“ říká Hana a hned přidává popis další vrstvy problému.

Na krizi silně doplácí děti. „Na děti to dopadá šíleným způsobem. I psychicky, ale i co se týče dostupnosti škol. Dva roky děti nechodily do školy a nefungují tady ani online platformy v takové té formě, kterou známe v Česku. Je to budoucnost Srí Lanky, která nemá přístup ke vzdělání. A v tuto chvíli je tolik rodin v existenčních problémech, že nemají ani na to, aby si zaplatily třeba autobus, aby se do školy dostaly,“ popisuje.

Krize tak Srílančanům řídí každodenní život, který se smrskl v nekonečný koloběh čekání ve frontách na základní zboží, z nějž mnohé je na příděl. V posledních týdnech mnohé obchody musely zavřít, protože nebyly schopny zapnout ledničky, klimatizace nebo ventilátory. Celodenní čekání ve frontách se navíc provádí těžko, když lidé potřebují chodit do práce.

„Nikdo už nechce ani vládnout“

Zoufalství tak přerostlo do fáze, kdy vedle snahy uživit se a vystát frontu v denním harmonogramu místních přibyla aktivita další – vyjít do ulic a protestovat.

Foto: Profimedia.cz

Tichý protest zahájili i katoličtí kněží a sestry. Snímek z Colomba, 5. dubna.

Foto: Profimedia.cz

Protivládní protesty probíhají na více frontách. Některé skupiny cizinců demonstrují i proti ruské agresi na Ukrajině.

„Protesty jsou hrozné a situace kritická. Protestuje se úplně po celé zemi. Každý demonstruje ze své pozice tak, jak to cítí, nebo z pozice výše svého vzdělání. Každý tu chce změnu, aby mohl jíst, uvařit si, pustit si doma větrák a nebzučeli nad ním během spánku komáři a mohl se v klidu vyspat, aby mohl fungovat,“ popisuje Hana.

Největší hněv se samozřejmě snáší zejména na vládu Radžapaksů, která je sama v naprostém rozkladu. Ačkoli už podala demisi, řešení je v nedohlednu. „Poslední dva tři dny, i když někoho přemluví, aby vzal nějakou vládní funkci, tak to druhý den ráno složí. Protože každý, kdo ví, jaká je situace, to dělat nechce. Na jednu stranu jsou všichni v ulicích a každý chce změnu, ale je strašně těžké najít způsob, jak tu změnu implementovat,“ popisuje Češka s tím, že jsou lidé den ode dne nervóznější.

Náladě v zemi nepřidal ani pokus vlády zmírnit protesty vypnutím sociálních sítí. „V podstatě to bylo ale bezpředmětné, i zde spousta lidí používá VPN. Situaci měl uklidnit i výjimečný stav a zákaz vycházení. Pak ale nastupují otázky lidských práv, protože právo na vyjádření názoru a nespokojenosti má každý,“ připomíná a připouští, že protesty v některých případech přešly v násilí a byl nutný zásah policistů.

Ne všem protestujícím ale dle Sklenářové dochází, kam až může současná situace dojít. „Mezi lidmi je euforie a i odborná veřejnost diskutuje o tom, co bude dál. Klidně se může stát, že sem vpadne někdo, kdo bude chtít situaci i vědomě vyeskalovat, může dojít k ozbrojeným konfliktům. Už i teď se občas děje, že někdo převrátí a zapálí autobus nebo že se demonstrativně někdo oběsí před domem některého ze členů parlamentu a vlády. Budou to tady mít velmi těžké, aby se to tu nezvrhlo,“ říká.

„Turistům nic nehrozí“

Je jasné, že Srí Lanka bude potřebovat pomoc. „Je nutno říct, že se špatná situace týká hlavně místních. Turisté se musí připravit na to, že možná neseženou v obchodech úplně vše, na co byli zvyklí, jinak nebezpečí jim nehrozí. Srí Lanka je země, která má stále obrovsky co nabídnout,“ připomíná Sklenářová s tím, že by ráda ostrovu nějak pomohla.

„V tuto chvíli jsou nejpalčivějším problémem chybějící zdravotnické zásoby. V některých nemocnicích byly pozastaveny i operace a některé léčby i běžných nemocí. Podle našeho ministerstva zdravotnictví chybí 120 druhů léčiv. Ve čtvrtek šla informace, že ministerstvo požádalo zahraničí o pomoc, aby se podařilo pomoci aspoň lidem s chronickými trombotickými onemocněními. Srí Lanka stojí za to, aby se uzdravila,“ uzavírá Hana Sklenářová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované