Článek
Vrcholní představitelé zemí Evropské unie jsou jednotní v tom, že nemohou nechat Ukrajinu bez odpovědi ohledně financování pro příští rok, řekl v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jestliže jeho země nebude mít peníze, tvrdě jí to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.
Ukrajinský prezident se dopoledne osobně zúčastnil čtvrtečního summitu EU, kde mají prezidenti a premiéři vyřešit právě financování pro Kyjev na roky 2026 a 2027. Rozhodnutí ohledně financí je podle Zelenského potřeba přijmout do konce tohoto roku. I předseda Evropské rady António Costa již před začátkem summitu uvedl, že summit neskončí, dokud tato otázka nebude vyřešena a lídři budou jednat klidně i tři dny.
„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu. Nechtěl uvádět podrobnosti, kterých všech oblastí by se nedostatek financí dotkl, nicméně uvedl, že „některé systémy čelí nedostatkům, existují systémy, které potřebují rakety“. Ukrajina by se podle něj cítila mnohem jistější, kdyby bylo odsouhlaseno použití ruských zmrazených aktiv na reparační půjčku Kyjevu.
Zelenskyj uvedl, že nedokáže říct, zda se mu podařilo přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby ustoupil ve svých výhradách vůči použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev. „Byla ta schůzka produktivní? Uvidíme,“ řekl. „Vedli jsme ale velmi dobrý rozhovor, rozumíme si,“ dodal.
Spojené státy jsou podle Zelenského tou zemí, která rozhoduje a která může skutečně zastavit Rusko. „Myslím, že se to může podařit prezidentu Trumpovi, Bůh mu žehnej, aby v tom uspěl,“ řekl ukrajinský prezident a zdůraznil potřebu vyvíjet další tlak na Moskvu. Zelenskyj se vyjádřil i o možnému členství Ukrajiny v NATO. „USA mají svou politiku, prozatím nás v NATO nevidí. Možná se jejich postoj změní. Možná si uvědomí, že ukrajinská armáda posiluje NATO,“ dodal.
Za průlomovou považuje polský premiér Donald Tusk shodu unijních lídrů, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva pro další pomoc Ukrajině. Šéf polské vlády potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil.
„Všichni se shodují, že má smysl vyjednávat a že by bylo fér využít ruská aktiva, ale některé země budou bojovat až do konce, aby maximalizovaly své záruky,“ řekl Tusk novinářům v Bruselu.
K reparační půjčce mají některé země stále výhrady
Polský premiér uvedl, že šéfové států a vlád na summitu budou hledat způsob, jak v této věci poskytnout garance Belgii, kde se předmětná ruská aktiva z valné většiny nacházejí. K reparační půjčce zajištěné ruskými aktivy má výhrady také Maďarsko, Slovensko ale i Česko. Rovněž Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky. Další možnosti půjčky zaručené rezervou v unijním rozpočtu však podle Tuska nevyvolala nadšení klíčových unijních zemí.
„Čeká nás mnoho hodin diskusí o stále techničtějších otázkách, protože země, které jsou do budoucna nejvíce ohroženy ruskými finančními odvetnými opatřeními, zejména Belgie, ale nejen ona, chtějí záruky,“ řekl Tusk.
Tusk rovněž varoval, že nezávislost Polska bude ohrožena, pokud bude Ukrajina, která se brání ruské agresi, vehnána do situace, kdy bude muset kapitulovat. Polský premiér oznámil, že v pátek odpoledne bude ve Varšavě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten se dnes účastní i jednání v Bruselu.
Summit by měl především rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise navrhla dvě možnosti. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. Druhou je pak reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Unijní prezidenti a premiéři budou jednat rovněž o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování unie, ale také o její konkurenceschopnost v měnícím se světě. Česko zastupuje nový premiér Babiš, jde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně účastní rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
