Článek
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Na summit přijel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle De Wevera se stále vyjednává a plány na financování Ukrajiny se mění. „Nejpravděpodobnější možností je využít rozpočtovou rezervu (v unijním rozpočtu),“ řekl De Wever. To by znamenalo použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích a nikoli tedy druhou možnost, kterou je reparační půjčka Kyjevu. „Tato možnost by mohla zahrnovat i výjimku pro země, které se nechtějí připojit,“ dodal.
Belgii se myšlenka reparační půjčky nelíbí, ale pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna, „pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží,“ řekl nicméně De Wever belgickým poslancům. „Uděláme to, protože alternativa – žádné řešení, žádné financování pro Ukrajinu, země se zhroutí – by byla konečným geopolitickým selháním Evropy, které budeme pociťovat ještě po celá desetiletí,“ zdůraznil belgický premiér. „Od té chvíle bychom už ve světě nehráli žádnou roli,“ dodal.
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Předseda Evropské rady António Costa v nedávném dopise účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině se unijní prezidenti a premiéři nerozejdou a že je připraven jednat klidně tři dny.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny. Orbán dnes ostatně zopakoval, že „společná půjčka EU je pro Maďarsko nepřijatelná“.
Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Šéfka Evropské komise trvá na řešení
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku.
Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.
„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz. Již dříve německý kancléř v odpovědi odhadoval, že šance na dosažení dohody ohledně použití ruských zmrazených aktiv je „padesát na padesát“. Kallasová dnes prohlásila, že to vidí podobně.
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. „Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ dodal Kristersson.
Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil „využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027“.
Na summitu EU najdeme společnou pozici o tom, jak financovat válečné úsilí Ukrajiny, řekl francouzský prezident Macron před začátkem jednání.
Orbán: Zmrazená aktiva pro Ukrajinu jsou mrtvé téma
Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na dnešní summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.
„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl maďarský premiér novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.
