Putin přivítal Trumpova zmocněnce s úsměvem, Moskvě dochází čas

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Kremlu se ve středu uskutečnilo další setkání, které mělo prolomit ledy v jednání o míru na Ukrajině.

Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, přistál ve středu brzy ráno v Moskvě, poté co si s ním ruská vláda vyžádala schůzku.

Dorazil také do Kremlu, kde ho ruský prezident Vladimir Putin přivítal s úsměvem na tváři a vřelým potřesením rukou. Zpoza oválného konferenčního stolu tomu přihlížel Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov, který se účastnil i dosavadních jednání mezi USA a Ruskem.

Schůzka trvala přibližně tři hodiny, ani jedna strana po ní nevydala veřejné prohlášení. Jen Jurij Ušakov uvedl, že došlo k výměně „určitých signálů“ ohledně Ukrajiny. Poznamenal, že Kreml se zdrží podrobnějších komentářů, dokud Witkoff neoznámí výsledky rozhovorů americkému prezidentovi.

Přestože jde o Witkoffovu pátou cestu do Moskvy, nynější setkání se odehrávalo ve chvílích, kdy Donald Trump hrozí Rusku uvalením sankcí, pokud do pátku nedojde k uzavření příměří na Ukrajině.

Změna diskurzu plyne z nedostatečného pokroku v mírových rozhovorech, přičemž Trumpova kritika opakovaných útoků ruských dronů a raket na ukrajinská města je stále ostřejší.

Sám Trump prohlásil, že s verdiktem ohledně zavedení nových sankcí počká na výsledky Witkoffovy cesty. „Zítra máme schůzku s Ruskem. Uvidíme, co se stane. Až poté učiníme rozhodnutí,“ řekl v Bílém domě.

Otázkou zůstává, jaké výsledky mohlo proběhlé jednání přinést. Média považují Witkoffa, jenž před vstupem do současné americké administrativy neměl žádné diplomatické zkušenosti, za Moskvě nakloněného.

Při každé předchozí návštěvě vedl Steve Witkoff několikahodinové rozhovory s Putinem osobně. K ruskému vůdci, který se od invaze na Ukrajinu setkal jen s několika západními představiteli a zřídka přijímá cizince, kteří nejsou hlavami států, tak získal mimořádný přístup.

Zmíněná setkání pomohla usnadnit výměnu vězňů, díky níž se na svobodu dostali dva v Rusku uvěznění Američané, a pomohla připravit půdu pro telefonické hovory mezi Kremlem a Bílým domem.

Žádné z jednání však nepřineslo jasné známky pokroku v ukončení ruské války na Ukrajině, která je jednou z hlavních priorit Trumpovy zahraniční politiky. Na straně druhé se ale Witkoffovy návštěvy těšily velkému zájmu kvůli navazování pozitivních vztahů s ruským lídrem.

Při jedné příležitosti Putin Trumpovi prostřednictvím zmocněnce daroval olejomalbu, jindy Witkoff přijel bez překladatele a využil služeb tlumočníka, kterého mu poskytl Kreml.

Na adresu ruského lídra se pak na jaře vyjadřoval velmi pozitivně. „Měl jsem ho rád. Myslel jsem si, že ke mně je upřímný,“ řekl v březnovém rozhovoru, který vedl americký komentátor Tucker Carlson. „Nepovažuji Putina za špatného člověka. Ta válka a všechny okolnosti, které k ní vedly, jsou složitá situace,“ dodal.

Po posledním setkání s Putinem Witkoff předpověděl, že ruský vůdce „vidí poprvé po desetiletích příležitost“ k přehodnocení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – ačkoliv i po měsících válka stále pokračuje a vztahy mezi USA a Ruskem se nezlepšily. A to zejména kvůli stále neuzavřenému příměří na Ukrajině.

Díky tomuto vřelému vztahu si Kyjev i další američtí spojenci kladou otázku, zda je Witkoff schopen Moskvě předávat drsné signály.

Rusko od začátku diplomatických snah nadále trvá na svých maximálních požadavcích, tedy obsazení všech jím nelegálně anektovaných ukrajinských regionů, nad kterými ani nyní nemá plnou kontrolu. Stejně tak požaduje, aby Kyjev omezil velikost své armády.

Byť dříve americký prezident šel většinou svých prohlášení těmto požadavkům na ruku - jednou dokonce zmínil, že ruská strana učinila „dost velký ústupek“, když nabídla, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu - v poslední době se zdá, že změnil názor. A na stole je další vyzbrojování napadené země i sankce vůči Moskvě. Ta na dosavadní ultimáta a hrozby ale reagovala spíše klidně.

Putin nedávno odmítl frustraci USA z pozastavených jednání s tím, že je výsledkem nerealistických nadějí.

Mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou v současnosti zaseknutá. Minulý měsíc se sice sešly delegace obou stran v Istanbulu, ale rozhovory skončily po méně než hodině a jediným podstatným výsledkem schůzek byla série dohod o výměně vězňů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že dohodnutá výměna povede k návratu 1200 ukrajinských vojáků domů. A dodal, že se chce setkat přímo s Putinem, přičemž by prostředníkem při setkání měl být Trump nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Ruský prezident ale takovou možnost vyloučil s tím, že nevidí ve schůzce smysl, dokud nebude vypracován rámec příměří.

Ruské síly mezitím postupují na frontě a v posledních měsících podnikají na Ukrajinu jedny z nejtvrdších leteckých útoků za celou válku - navzdory snahám o uzavření příměří.

Organizace spojených národů uvedla, že v červnu zaznamenala Ukrajina nejvyšší počet civilních obětí za jediný měsíc za poslední tři roky, kdy bylo zabito 232 lidí a 1343 jich bylo zraněno, a že předběžné údaje ukazují, že „tento alarmující trend“ pokračoval i v červenci.

Také v noci na středu Rusko zasáhlo Ukrajinu útoky dronů. Cílem byl letní rekreační resort v oblasti Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, přičemž podle ukrajinských úředníků dva lidé zemřeli a 12 bylo zraněno, včetně dětí.