Trump se chce osobně sejít s Putinem, a to možná už příští týden

Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil evropským lídrům. Samotný Trump později novinářům řekl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.

S Putinem ve středu v Moskvě o možném příměří ve válce na Ukrajině jednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Šéf Bílého domu dal krátce poté najevo přesvědčení, že jednání přineslo velký pokrok.

Bílý dům uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Americký prezident je podle mluvčí Karoline Leavittové otevřený setkání s Putinem a Zelenským. „Je tu dobrá šance, že se setkání uskuteční velmi brzy,“ řekl ve středu večer SELČ Trump na dotaz novinářů ohledně osobního jednání s Putinem. Žádné konkrétní datum nezmínil.

Trump v loňské předvolební kampani opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety zahájilo Rusko, ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité; prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi.

Chystaná schůzka by podle NYT nebyla za účasti žádného z evropských lídrů, což podle jednoho ze zdrojů evropští představitelé zřejmě akceptovali. Zatím ale není jisté, zda s Trumpovými plány souhlasí Putin či Zelenskyj.

Americký prezident Donald Trump si ve středu telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Prezidenti spolu mluvili krátce poté, co se Trumpův zmocněnec Steve Witkoff sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kvůli možnému příměří ve válce na Ukrajině.

Zelenskyj po rozhovoru s Trumpem napsal na sociální síti X, že Ukrajina se shoduje se svými partnery, že válka musí skončit, že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností uvedl, že do telefonátu se zapojili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.

Podle zdrojů listu The New York Times se telefonátu zúčastnili britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident J. D. Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.

„Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social o schůzce Witkoffa s Putinem. Setkání označil za velmi plodné. Dodal, že o schůzce v Kremlu informoval některé americké spojence v Evropě. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině, pozn. ČTK) musí skončit, a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Středeční schůze v Moskvě podle amerického ministra zahraničí Rubia posloužila k lepšímu porozumění podmínek, za kterých je Rusko ochotné ukončit válku na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to řekl stanici Fox Business. Podle něj se poprvé od nástupu Trumpa do Bílého domu americká administrativa dozvěděla „konkrétní příklady druhu věcí, které by Rusko požadovalo pro ukončení války“.

Rubio také v rozhovoru, který stanice odvysílala ve středu večer SELČ, řekl, že Trump rozhodne o zavedení plánovaných sankcí na obchodní partnery Ruska v příštích 24 až 36 hodinách. Podle zdroje agentury Reuters má Washington zřejmě stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.

Witkoff v Rusku jednal dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Nynější válečný konflikt začal v únoru 2022, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz sousední zemi napadla. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.