Článek
Ruská fregata v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedla dánská armáda. Zatímco ruský velvyslanec v Dánsku podle agentury AFP mluvil o provokativních manévrech vrtulníku, dánská premiérka Mette Frederiksenová incident odsoudila a označila jej za nezodpovědné jednání Ruska.
Vrtulník byl na rutinní misi nad Baltským mořem u pobřeží nejjižnějšího dánského města Gedser, jejímž cílem bylo vyfotografovat ruskou fregatu, uvedlo velitelství dánské armády. Světlice jsou pyrotechnické prostředky, které se obvykle používají jako varovný signál na moři, dodalo.
„Ruské akce mají za cíl zastrašit a vyvolat neshody. To se jim nepodaří. My se nevzdáme,“ napsala v prohlášení Frederiksenová.
Dánsko, které je členským státem NATO, si kvůli incidentu předvolalo ruského velvyslance v Kodani Vladimira Barbina. V prohlášení to uvedlo dánské ministerstvo zahraničí poté, co jeho šéf Lars Lokke Rasmussen incident označil za „zcela nepřijatelný“.
„Pokusy dánské strany prezentovat provokativní manévry vrtulníku vůči ruské fregatě jako ‚rutinní cvičení‘ vyvolávají vážné obavy ohledně možných důsledků takového nezodpovědného chování,“ uvedl později Barbin.
Vrtulník byl podle velvyslance v nízké výšce a nenavázal rádiový kontakt s lodí ani nereagoval na její varování. Dánský ministr obrany Jeppe Bruus ale řekl, že předtím, než ruská fregata světlice vystřelila, nedošlo k žádnému varování ani k navázání rádiového kontaktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz k této věci uvedl, že nemá k dispozici podrobnosti a není oprávněn se k ní vyjadřovat.
Von der Leyenová: Chování Ruska je bezohledné
Šéfka EK Ursula von der Leyenová v úterý odsoudila bezohledné a nebezpečné chování Ruska. Reagovala tak poté, co Dánsko oznámilo, že ruská fregata v pondělí vypálila světlice na dánský vojenský vrtulník, a poté, co v noci na úterý dron narušil vzdušný prostor Litvy. Dron sestřelily italské stíhačky působící v oblasti v rámci mise NATO. Podle italského ministra obrany Guida Crosetta se s největší pravděpodobností jednalo o ruský bezpilotní letoun, citovala ministra agentura Reuters.
„Evropa se opět probudila do situace poznamenané bezohledným a nebezpečným chováním Ruska,“ napsala na síti X von der Leyenová a poukázala na obě události. „Nejde o ojedinělé incidenty. Jsou součástí širšího vzorce ruské agrese a provokací vůči Evropě, jimiž Rusko zkouší naši připravenost a odhodlání,“ dodala s tím, že EU společně se Severoatlantickou aliancí posiluje kolektivní obranu a stupňuje tlak na Moskvu.
Podobné incidenty, jako byl ten v Litvě, se dějí na východní hranici NATO poměrně často. V neděli úřady načas přerušily provoz letiště ve Vilniusu a ze základny Šiauliai na severu země vzlétla stíhačka v reakci na možné narušení vzdušného prostoru cizím dronem.
Dva stroje F-16 v úterý v noci vyslalo do vzduchu také Rumunsko, které nad Ukrajinou zaznamenalo ruské drony ve vzdálenosti asi 30 kilometrů od rumunských hranic. Vzdušný prostor Rumunska však nenarušily.
Občas se stane, že na území evropských zemí dopadne také ukrajinský bezpilotní letoun. Evropští představitelé mají podezření, že Rusko úmyslně odklání tyto ukrajinské drony, vyslané k útokům na průmyslová zařízení a ropné terminály u Petrohradu ve Finském zálivu Baltského moře.
Rusko proti Ukrajině v únoru 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo válku a tvrdilo, že cílem je sousední zemi demilitarizovat a denacifikovat. Moskva tím zahájila největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se od té doby se západní pomocí brání a z Ruska opakovaně znějí výhrůžky na adresu partnerů Kyjeva.
