Článek
Rusko začalo stavět první zcela novou vojenskou základnu u východní hranice s Finskem, několik kilometrů od města Petrozavodsk. Informuje o tom finská stanice Yle. Nový areál, který má podle odhadů serveru pojmout 4000 až 6000 vojáků, vzniká uprostřed lesa. První známky kácení a přípravných prací byly na satelitních snímcích patrné už loni v listopadu, samotné pozemní práce začaly během zimy.
Ve vesnici Novaja Vilga, v bezprostřední blízkosti Petrozavodsku, se podle Yle nyní buduje přibližně deset kasárenských budov. Stavební práce jsou značně rozsáhlé, zejména ve srovnání s tím, že v Petrozavodsku se dříve pouze renovovaly staré vojenské objekty.
Umístění odhalila smlouva o technické infrastruktuře
Vojenský expert Marko Eklund, který přes 25 let působil ve finské vojenské rozvědce a zabýval se sledováním ruských ozbrojených sil, a s nímž hovořila stanice Yle, letos na jaře lokalizoval staveniště kasáren na základě ruského dokumentu. Ten se týkal napojení budoucí vojenské základny na vodovodní a kanalizační síť v Petrozavodsku. V dokumentu se náklady na tyto práce odhadovaly na skoro 5,9 milionu eur.
V Rusku se o nové základně veřejnost dozvěděla teprve před týdnem, když náměstek ministra obrany Pavel Fradkov provedl inspekční návštěvu staveniště. „Na stavbě v současné době pracuje početný tým zkušených specialistů,“ uvedl Fradkov.
Zvláštní pozornost byla podle ruského deníku Komsomolskaja pravda věnována výstavbě nového vojenského tábora pro jednotky Leningradského vojenského okruhu. Podle úřadů v této oblasti vznikne více než 50 různých stavebních objektů, jako jsou kasárna, bytové domy a sportovní hřiště.
„Jedno místo je jasně rozeznatelné. Je tam nástupní plocha pro jednotky, pravděpodobně budova velitelství na konci a po stranách se staví kasárna,“ uvedl Eklund. Podle něj se vzhledem jedná o typická ruská kasárna, která budou mít tři až čtyři patra.
Do Karélie má zamířit až 15 tisíc vojáků
Eklund odhaduje, že se v kasárnách usadí motorizovaná pěchotní brigáda nebo hlavní části motorizované pěchotní divize, což by ve výsledku mohlo znamenat 4000–6000 mužů. Rusko přitom v Karelské republice zakládá oba typy jednotek. Jeho odhad vychází z velikosti základny či z dohody o množství spotřebované vody i informací o navýšení počtu vojáků.
„K tomu přibudou ještě určité podpůrné jednotky, takže lze předpokládat, že se v karelských obcích a lesích objeví až téměř 15 000 mužů,“ uvedl. Jednotky patří k 44. armádnímu sboru, který Rusko založilo na území Karelské republiky v roce 2024.
Předtím se v celé Karelské republice nacházely převážně jen sklady vojenského materiálu, radarové stanice a stíhací letouny na letišti v Petrozavodsku. „Karelská republika byla dosud z hlediska pozemních sil prakticky vojenským vakuem,“ podotkl.
Eklund zkoumal umístění základny Novaja Vilga v rámci společného projektu severských médií zaměřeného na rozvoj ruských ozbrojených sil v blízkosti hranic severských a pobaltských států, od Kolského poloostrova až po Kaliningrad. Podle jeho odhadů by v této oblasti mohly být nasazeny bojové jednotky o síle až 100 000 vojáků.
Novaja Vilga je první novou vojenskou základnou v oblasti Petrozavodska po několika desetiletích. Současně Rusko renovuje i starší vojenské objekty, například základnu Rybka, kam se od loňského roku dováží další vybavení. První vozidla zde byla zaznamenána už na podzim loňského roku.
„Ještě je potřeba najít a zaškolit lidi“
Rusko už desítky let vykresluje NATO jako hrozbu. „Teď, když se Finsko připojilo k NATO, museli reagovat. Jinak by to byly jen plané řeči,“ uvedl Eklund. Zároveň ale upozornil, že ruské přezbrojování je teprve na začátku a schopnost Moskvy posilovat jednotky u finských hranic stále omezuje válka na Ukrajině.
„Z vraků tanků přivezených ze sibiřských polí nelze vybudovat armádu pro 30. léta tohoto století, takže to bude vyžadovat čas i peníze,“ dodal. Rusko přesto kromě Karélie posiluje své síly podél celé hranice se státy NATO.
„Hrozba spočívá v tom, že existuje vůle i schopnost. Nyní se tyto schopnosti výrazně zvýší, jakmile budou tyto jednotky založeny,“ říká Eklund. Zároveň ale připomíná, že je zde nutné vybudovat infrastrukturu, pořídit vybavení, najít lidi a zaškolit je. Teprve poté bude možné mluvit o plně funkčních jednotkách.
