Hlavní obsah

Ruská média o Gorbačovovi: Zemřel v roce, kdy navždy skončila jeho utopie

Foto: GIACOMO MORINI, Shutterstock.com

Michail Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let. Snímek z roku 2004.

Reklama

„Zůstane důležitou, ale kontroverzní postavou ruských dějin,“ napsal o Gorbačovovi list Izvestija. Deník Kommersant v komentáři poukazuje na to, že Gorbačov je neprávem považován za jediného viníka rozpadu SSSR.

Článek

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov, který v úterý zemřel, je v očích mnoha Rusů hlavním viníkem rozpadu bývalého komunistického impéria a tím, kdo přenechal Západu mocenský vliv ve světě. Ruská média Gorbačovovy neúspěchy také připomínají, v jejich hodnocení jsou ale shovívavější.

Internetové stránky deníků a zpravodajských serverů věnovaly odkazu někdejšího prvního muže Sovětského svazu vícero příspěvků. Kromě životopisu a ohlasů politiků včetně nynějšího prezidenta Vladimira Putina nebo zahraničních státníků publikovaly také bohaté fotogalerie nebo výpisy hlavních mezníků Gorbačovovy politiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině některá média připomněla, že bývalý prezident například souhlasil s ruskou anexí poloostrova Krym.

Podle listu Izvestija zůstane Gorbačov „důležitou, ale kontroverzní postavou ruských dějin“: komunistou, který – pravděpodobně neúmyslně – pohřbil komunistickou myšlenku, a vůdcem velké země, jenž bezmocně přihlížel jejímu kolapsu a podle názoru mnohých k tomuto procesu přispěl.

Vládní list Rossijskaja gazeta se omezil na stručný životopis, ohlasy ruských politiků a publikaci Gorbačovových textů z posledních let, v nichž bývalý prezident obhajoval perestrojku nebo varoval Západ před izolací Ruska.

Deník Kommersant, který si jako jeden z mála ruských listů udržel zbytky názorové nezávislosti na Kremlu, připomněl, že Gorbačov i v posledních letech nabádal k dialogu a jadernému odzbrojení. „Nezbývá než doufat, že smrt, jak už to u politiků bývá, dodá těmto jeho výrokům větší váhu a hlasitost,“ napsal deník.

Komentátor téhož listu Sergej Strokaň si postěžoval, jak je bývalý generální tajemník mnohými Rusy neprávem i vulgárně urážen a označován za jediného viníka zániku Sovětského svazu a geopolitické převahy Západu.

„Toto vnímání nelze změnit – na Gorbačova bylo uvaleno obrovské břemeno viny za vše, co se nám za posledních tři a půl desetiletí stalo,“ napsal komentátor. Podle něj byl Gorbačov vlastně velkým utopistou, který se jako jediný sovětský politik pokusil o změnu ekonomiky v rámci tehdejšího systému a o svět bez jaderných zbraní. Svým iluzím věřil a doufal, že vše klapne.

„Je zcela symbolické, že první a poslední prezident SSSR zemřel v roce, kdy život udělal definitivní čáru za jeho historickou utopií. Velká utopie byla nahrazena velkou antiutopií,“ uzavřel komentátor Kommersantu.

Státní televizní stanice Rossija 24 označila Gorbačova za usměvavého a lidového vůdce, který se zasloužil o politické uvolnění a byl na začátku velmi oblíbený, ale doplatil na to, že chtěl „prolomit všechny hradby najednou“. Západ si vyložil jeho odzbrojovací politiku jako projev slabosti.

„Gorbačov nás osvobodil nejen od komunistické omezenosti, ale i od postkomunistických iluzí. A toto uvolnění se ukázalo jako velmi bolestivé. Pro něj taky,“ uvedla televize asi v desetiminutovém životopisném příspěvku.

Velké množství příspěvků věnoval Gorbačovovi list Komsomolskaja pravda. V přehledu osmi nejdůležitějších událostí jeho vlády jmenoval na prvním místě kampaň proti alkoholismu, kterou vedení komunistické strany na jeho podnět vyhlásilo v roce 1985. „Přijatá opatření měla efekt: délka života se prodloužila o dva roky a úmrtnost klesla téměř o deset procent,“ napsal uznale deník.

Reklama

Doporučované