Článek
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Ruský vůdce, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu, dodal, že výdaje na zbrojení zatěžují ruský rozpočet a zvyšují inflaci. Kreml je proto chce v dlouhodobém horizontu snížit.
Zástupci obou válčících zemí se v květnu a začátkem června dvakrát sešli v Turecku. Místo příměří a podmínek trvalého míru, o jehož dosažení usiluje Ukrajina i americký prezident Donald Trump, se však dohodli pouze na výměně zajatců a těl padlých.
Putin podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Putin rovněž mluvil o tom, že Rusko chce někdy v budoucnu snížit své výdaje na zbrojení, které mají nepříznivý dopad na ekonomiku. Rusko podle něj v současnosti vydává na armádu 13,5 bilionu rublů (3,6 bilionu Kč), přičemž hrubý domácí produkt (HDP) činí 223 bilionů rublů (59,9 bilionu Kč). Putin také prohlásil, že růst výdajů na obranu zemí NATO, na němž se dohodli lídři aliance tento týden v Haagu, je zdůvodňován neexistující ruskou agresí.
